eSeznam.cz

To však zdaleka není všechno, co lze během arteterapie dělat. Tento druh terapie má totiž mnoho forem. Výše zmíněná forma účastníkům terapie pomáhá jakýmsi způsobem zobrazit jejich vnitřní prožitek, prohlédnout si jej s odstupem, z různých vzdáleností i z jiných úhlů pohledu atd. další formou arteterapie je terapie příběhem. Jedná se o příběh pohádkový nebo snový. Ten by se dal v podstatě považovat za metaforu našeho života. Ačkoliv se takový příběh týká někoho nebo něčeho jiného, vyjadřujeme jeho prostřednictvím náš vlastní názor na svět, dáváme najevo jak ho vnímáme a hovoříme o sobě. Nebylo by v žádném případě vhodné vynechat muzikoterapii. Jak vyplývá z názvu, v tomto případě klientům pomáhá hudba. Mezi formy arteterapie řadíme i dramaterapii, chcete-li léčbu divadlem. O tomto typu bude řeč ještě později, proto jsem si dovolila zahrnout jej do názvu článku.

Nyní se však budeme věnovat výtvarné stránce arteterapie. I když to tak na první pohled nevypadá, výtvarné projevy znamenají pro člověka naprosto přirozený způsob, jakým vyjadřuje své pocity, postoj ke světu i k sobě samému. Co se týká dětí a dospívající mládeže, u těch tato pravda platí tím spíš. Díky tomu tedy člověk poznává sám sebe. Fantazií, dobrodružství, zkoušení nových věcí a hlavně odvaze projevit se je zde přisuzována větší váha než tomu, jak moc je daná osoba výtvarně nadaná nebo nakolik má nacvičenou zručnost. Pokud má někdo výtvarný talent a cit pro malování či kresbu, tím lépe pro něj. Ani ten, kdo by snad tolik výtvarně šikovný nebyl se však nemusí arteterapie obávat. Nejdůležitější je, aby mu takový způsob tvorby nebyl nějak nepříjemný nebo dokonce odporný.

Nedílnou součástí arteterapie je i komunikace, protože i hliněný výrobek nebo třeba obraz dovede něco sdělit terapeutům, ba i dalším členům terapie a často se může jednat o velmi důležitou, klíčovou věc. V dnešní době lidé často soustředí svou pozornost pouze na výsledek činnosti. To ale není případ terapie, o které dnes hovoříme. Tato terapie hodnotí celý proces tvoření a právě tato skutečnost umožňuje člověku, který ji podstupuje, zjistit o sobě něco nového nebo zažít něco nového, sotva se dotkne štětce, či keramické hlíny. Proces tvoření však nemá význam pouze pro klienta, ale také pro terapeuta, který by jej měl pozorovat, protože mu může prozradit něco o klientově světe a v důsledku toho pak terapeut tomuto světu lépe porozumí.

Je načase si říct, k čemu všemu je terapie uměním dobrá, neboli od čeho pomůže těm, kdo ji podstoupí. Tak tedy. Arteterapie může pomoci vyléčit somatická onemocnění. Každý člověk má občas z něčeho strach a ten, kdo tvrdí, že se nikdy ničeho nebojí, se mnohdy bojí o to víc. Přemoct strach není zrovna jednoduchý úkol. Proto je vždycky lepší, když na to člověk není sám. Pomocnou ruku při přemáhání strachu Vám však může podat nejen někdo, ale také něco. Třeba zrovna arteterapie. Ať se nám to líbí nebo ne, život s sebou často přináší změny. Někdy jsou to změny pozitivní, například ukončení školy a někdy negativní, dejme tomu rozchod s partnerem nebo ztráta zaměstnání. V takových situacích má člověk někdy pocit, že se k němu celý svět otočil zády a neví, co dál se sebou. Pořád je tady ale ještě terapie umění, díky které bude určitě daná osoba životní změnu lépe snášet a jistě jí to pomůže i při hledání nových cílů. Často se snažíme pochopit jiné lidi, a zároveň bychom se také rádi vyznali v samých sobě. Arteterapie je skvělým způsobem, jak v této snaze udělat velký krok dopředu. Mít sny, to není žádná ostuda, jestli se Vám někdo posmívá a považuje Vás za zbytečného snílka, který má hlavu věčně v oblacích, nic si z toho nedělejte a svých snů se nevzdávejte. Sen je podle mého názoru něco, co nám usnadňuje život. Navíc právě sny bývají prvním krokem k dosažení cíle, protože abychom mohli něčeho dosáhnout, musíme nejdřív vědět, co by to mělo být. Samotné snění však nestačí. Je velmi dobré, když někdo mění svůj sen ve skutečnost a řekne o něm ostatním. Pokud také chcete dát druhým najevo o čem sníte a seznámit je s Vašimi přáními, ale nevíte jak na to, zkuste to udělat právě prostřednictvím arteterapie.

Nyní se budeme podrobněji věnovat dramaterapii. Jak již bylo výše uvedeno, dramaterapie je jedním z druhů arteterapie. Využívá divadla k úpravě narušené psychiky, sociálních vztahů, ale také důsledků tělesného či mentálního postižení. Navíc podporuje jak fyzickou, tak psychickou integraci. O samotné integraci však snad někdy jindy. Dramaterapie kromě toho pomáhá rozvíjet verbální a neverbální komunikaci a růst osobnosti je díky ní podněcován.

Dříve byla dramaterapie součástí psychodramatu. V šedesátých letech dvacátého století se z ní však stala samostatná disciplína. Psychologie, psychoterapie, antropologie, tyto tři humanitní vědy byly pro dramaterapii základním kamenem. Zmíněné vědy ale nejsou zdaleka jediným zdrojem, kterého tato forma léčby využívá. Je toho mnohem víc. Konkrétně se jedná například o dramatickou výchovu, což je učení na základě zkušeností, samotné divadlo, hry, interaktivní a kreativní procesy. A kteří lidé dramaterapii obvykle postupují? Jsou to osoby mentálně a smyslově postižené. Ti, jejichž komunikační schopnosti jsou narušené a i pro ty, kteří trpí poruchami chování se hodí. V případě dramaterapie samozřejmě není vůbec důležité, kolik je pacientovi let.

Žádná léčba se neobejde bez prostředků. V případě léčby nějaké tělesné nemoci jsou to nejrůznější léky. Léčba divadlem používá vyjadřovacích prostředků a to jak slovních tak mimoslovních. Říká Vám něco pojem improvizace? Ano, správně, je to tvoření něčeho nového na dané téma, bez předchozí přípravy. Schopnost improvizace proslavila dvojici Voskovec a Werich. A právě toto umění patří mezi nejdůležitější prostředky dramaterapie, protože pomáhá poznat pacientovy spontánní reakce i to, jak věci prožívá. Pokud podstoupíte terapii divadlem, setkáte se během ní s mimickými a řečovými cvičeními, dramatickou hrou, prací s textem a spoustou dalších druhů divadla.

Jak je známo, divadlo se neobejde bez režiséra. U dramaterapie je zase zapotřebí dramaterapeuta, jehož funkce je v podstatě režisérská. Neúčastní se osobně terapie. Pouze vede pacienty. Ti pomocí hraní a improvizace prožívají a zkouší si nejrůznější okamžiky ze života i role. Sžije se s nimi, učí se, jak správně reagovat na danou situaci a jak si radit s problémy.

Máte-li nějaké problémy, se kterými si nevíte rady a dejme tomu se je snažíte vyřešit už delší dobu, neváhejte a vyzkoušejte arteterapii. Pokud máte rádi divadlo, pak je pro Vás právě dramaterapie jako stvořená. Věřte, že je úplně jedno, jakou formu léčby uměním si vyberete. Každá z nich je určitě lepší řešení než prášky. Navíc jsou to bezpochyby nejpříjemnější terapie a jsou tady pro Vás, aby Vám pomohly.

Krystyna Kędziorová