eSeznam.cz

Řekli jsme si něco o principu tohoto vyšetření, nezapomněli jsme ani na náš dechový cyklus. Rovněž jsme se zmínili o tom, kdy je takového vyšetření zapotřebí. Odhalili jsme i to, že kapacita plic je tak velká, že ji ani spirometr nedokáže úplně celou zkontrolovat. Co si budeme povídat, nikdo a nic přece není dokonalé, viďte? V první části článku nechybělo ani pár užitečných rad, co a jak by měl pacient dělat, aby vyšetření dobře proběhlo a bylo co nejefektivnější.

To bylo jen takové krátké ohlédnutí a přimonenutí toho, čím jsme se zabývali v nedávné minulosti. Ale teď už je načase toho nechat. Pojďme se radějí věnovat samotnému průběhu spirometrie a následnému výsledku vyšetření. Já vím, že ti z vás, kteří tohle vyšetření podstupují pravidelně už mozná znají ten proces nazpaměť. Ale na druhé straně jsou mezi námi i takoví, kteří se spirometrií neměli dosud žádnou zkušenost, a právě takovým lidem by se mohly následující informace hodit, a kdyby je snad někdy potkalo, že se i oni budou muset na ni dostavit, alespoň už budou vědět do čeho jdou a co je čeká. Ti z Vás, kteří patří mezi osoby, o kterých jsem mluvila, za chvíli přesvědčím, že spirometie není nic nepříjemného ani bolestivého, a že se tedy v žádném případě nemáte čeho obávat. Ti, kteří se tomuto vyšetření již někdy podrobili nebo se mu dokonce podrobují dodnes, mi jistě dají za pravdu.

Jak již bylo řečeno, strach a nejistota ke spirometrii rozhodně nepatří, nebo by při nejmenším neměly patřit, protože jsou zkrátka zbytečné. Naopak velmi důležité je, aby pacient s lékařem spolupracoval. Ani pro lidi, kteří mají problémy s chůzí nebo je bolívají nohy není vyšetření složitější. Spirometrie se totiž provádí vsedě. Takže daný člověk si prostě v ordinaci jenom hačne na židli. Kolíček, který následně sevře jeho nos a násustek spirometru, který bude muset pevně obemknout pro změnu zase on, by mohly být jedinými nepříjemnostmi, které by ho v přůběhu vyšetření mohly potkat a kvůli kterým by snad mohla tato osoba zakusit trošku nepohodlí. Pak už bude záležet jenom na pacientovi, aby podle pokynů lékaře do přístroje dýchal. Měl by si především pamatovat, že nejdůležitější je, aby se nadechl a vydechl co nejvíc to půjde. V tom spočívá úspěch celého vyšetření. Stručně řečeno je velice důležité soustředit se na to, aby nádech byl doslova maximální a výdech prudký. Poté by vás lékař mohl požádat, abyste pokud možno co nejusilovněji dýchali a to po dobu patnácti vteřin. Další velkou výhodou spirometrie je, že není z těch vyšetření, které vám zaberou celý den. Délka jeho trvání se nepočítá dokonce ani v hodinách, nýbrž v minutách. Na toto vyšetření potřebujete tak pět až deset minut. To je teprve něco, co říkáte? V současné době pomáhají při vyšetření malých dětí počítačové animace. Tato zábava je velice užitečná, protože díky ní je výdech dítěte maximální a dítě to nejspíš ani nebere ani jako vyšetření, nýbrž jako zábavu, neboť se pokouší svouknout svíčku.

Výsledek je k dispozici okamžitě po vyšetření. Takže lékař si jej může ihned prostudovat a pacient nemusí dlouhé dny doma trnout, jestli vyšetření dopadlo dobře. Zmíněný výsledek má podobu dvou grafů a sloupce čísel. Na prvním z grafů je znázorněna závislost objemu plic na čase. I druhý graf se týká závislosti, tentokrát však jde o závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic. Pokud plíce pacienta přece jenom trápí nějaká choroba, zkušený lékař pozná její druh již podle tvaru křivek tohoto grafu. Zajímalo by vás, na jaké informace se lékař při zkoumání výsledku soustsředí? Jde především o objem dechu a o tzv. inspirační rezervní objem. Kolik vzduchu je možné vdechnout po normálním nádechu. V případě expiračního rezervního objemu je možné změřit, kolik je možné vydechnout po normálním výdechu. Rezervní objemy jsou využivány, pokud je tělo více zatíženo. Tzv. kapacity jsou vlastně posčítané dechové objemy různého druhu. V následujícím odstavci se zaměříme právě na některé z nich.

Při posuzování dynamických plicních objemů vycházíme z toho, že dýchání člověka se vždy odehrává v čase. Nebylo by správné pominout například vitální kapacitu plic, ale stejně důležitou roli hraje i jednosekundová vitální kapacita. Právě podle této kapacity lze poznat, kolik procent dokáže daný člověk vydechnout během jedné vteřiny. V případě zdravého jedince tato hodnota přesáhne 80 %. Astmatici ji mají přirozeně nižší, protože jejich průdušky jsou zúžené a kvůli tomu se jim hůř vydechuje. Hodnoty, které spirometrie ukáže, mohou být absolutní nebo relativní. Lékař totiž vidí jednotlivé hodnoty dvojím způsobem. Jednak takové, jaké má jeden konkrétní pacient, zároveň však má možnost porovnat tyto hodnoty s hodnotami jiné průměrné osoby, jejíž věk, pohlaví, výška a hmotnost jsou stejné jako u vyšetřovanéo pacienta. A tak se může stát, že podle vyšetření jsou dechové objemy mladého vysokého trénovaného muže daleko větší než dechové objemy starší drobné netrénované ženy. To však vůbec nemusí znamenat, že některý z těchto lidí je nemocný. Oba mohou být naopak zcela zdraví.

Pokud byste se tedy i vy s podobným výsledkem v budoucnosti setkali, týkal by se někoho z vašich blízkých, známých, či přátel nebo dokonce vás osobně, vzpomeňte si na to. Nedělejte si s tím zbytečné starosti a uklidněte sebe i tu danou osobu. Je to zkrátka normální. Každý jsme jiný, a tak i naše dechové objemy nemusí být vždy stejné. Všichni navíc víme, že starosti nikomu zdraví nepřidají, ale spíš je zhorší.

Krystyna Kędziorová