eSeznam.cz

Složitost těchto cukrů spočívá v jejich stavbě, která je z chemického hlediska složitější než u jednoduchých cukrů. Strávit je časově náročnější a tím pádem i jejich vstřebávání trvá déle. To je ale pro náš organismus docela přínosné, protože díky tomu se cukry v krvi nekoncentrují tak rychle. Sami jistě dobře víte z vlastní zkušenosti, že když někoho na něco pomalu připravujete, není pak pro něj daná zpráva nebo skutečnost, ať už by byla jakákoliv, takovým šokem, než když to na něj vypálíte, jak se říká, přímo z mostu. Nějak podobně se chovají i složené cukry k našemu tělu. Myslím, že vstřebávání jednoduchých cukrů by se dalo přirovnat k chování mladého impulzivního člověka, který jedná okamžitě, bez váhání a nepřemýšlí o možných následcích, kdežto složené cukry se chovají spíše jako člověk starší a zkušenější, který se nejdřív poradí s rozumem a pak teprve začne konat. Zatímco prosté cukry vtrhnou do organismu ihned po požití a způsobí v něm patřičný rozruch, ty složené přicházejí do těla postupně. Díky tomu nedojde k tak velkému rozbouření krevního cukru a inzulínu. Ani na slinivku s játry toho není moc. Nejsou zkrátka přetíženy. Tyto cukry byste však ve sladkostech hledali marně. Pokud o ně opravdu stojíte, sáhněte po obilovinách, luštěninách nebo zelenině.

Zde jsou názvy jednotlivých složených sacharidů: škrob, celulóza, glykogen, vláknina. Většina z nich je Vám zajisté dobře známá. Přesto si o každém z nich něco řekneme. Tak nejdřív škrob. Podstatný rozdíl mezi škrobem a glukózou je ten, že škrob není sladký. Místem výskytu celulózy jsou stěny rostlinných buněk. Vlákna, která ji tvoří se nerozpouštějí ve vodě a naše trávicí enzymy nejsou schopné ji štěpit. To ale ani v nejmenším neznamená, že je pro lidské tělo zhola nepoužitelná a nepotřebná. Právě naopak, je velice důležitá a významná, co se týče výživy. Jakousi zásobárnou glykogenu jsou játra. Právě on se stará o to, aby hladina cukru v krvi byla stálá a to tím, že tzv. glykemie napomáhá, aby se jednotky glukózy uvolňovaly do krevního oběhu postupně. Stručně řečeno, trochu je brzdí, ať se tak neřítí. Glykogen musí ještě navíc poskytovat energii svalům, kterou potřebují pro svou činnost. Kde jinde by tedy kromě jater měl být než právě ve svalech. Vláknina, neboli nestravitelné části rostlinné stravy, které absorbují vodu. Díky tomu dochází nejen ke zvětšení obsahu střev, ale rovněž ke zrychlení jeho pohybu ve střevech. Proto je vláknina považovaná za prevenci proti zácpě. Konzumací této živiny však můžete předejít i vzniku střevních výchlipek a hemeroidů. Vláknina mimo to vyživuje střevní mikroflóru. Je v podstatě antioxidantem, jelikož na sebe váže jedovaté látky a žlučové kyseliny. Jejich účinků, které působí na lidský organismus blahodárně je pochopitelně mnohem víc.

Zdroji složených cukrů jsou například obiloviny, luštěniny a mouka. Je víc než jasné, že tyto živiny najdete i ve všech produktech vyrobených z obilovin a luštěnin. Nemůžeme vynechat ani brambory a výrobky z nich. O tom, že obsahují škrob, je skoro zbytečné psát. Složené sacharidy Vám dodá rovněž rýže a rýžové výrobky, ovoce, ořechy a mák. Určité množství těchto živin obsahuje také zelenina, vnitřnosti, mléko a kysané mléčné výrobky, toto množství je však malé.

Obecně patří cukr k tzv. psychotropním potravinám. Dokonce je mezi těmito potravinami na předních místech. Má významný vliv na činnost mozku. Dokáže snížit úzkost, je-li požíván v přiměřeném množství. V období starověku byla sladká chuť lékem, který posiloval žaludek, slinivku a slezinu. Zmíněné orgány jsou slabé, když je člověk příliš ustaraný, závislý na ostatních lidech. Může to být ale také projev nespokojenosti s okolím nebo dokonce jisté nevraživosti vůči jiným.

Na nadměrný příjem cukrů bychom si měli dávat pozor, protože zaprvé může způsobit obezitu a zadruhé zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou. A takové zubní kazy taky nejsou zrovna příjemná záležitost. Tím rozhodně nechci říct, že bychom cukry měli přestat konzumovat a zapomenout, že vůbec existují. Množství cukrů, které bychom měli denně přijmout je poměrně vysoké. Přesněji řečeno 50 % až 55 % celkové energie. Jedná se zde spíš o cukry složené, to znamená rýži, brambory, těstoviny a další, než o oblíbené sladkosti, tedy o cukry jednoduché. Je to zdravější.

I když se to na první pohled nezdá, může nadbytek prostých cukrů v našem organismu napáchat pěknou paseku a způsobit řadu zdravotních potíží. Konkrétně můžeme být kvůli nim podráždění, duševně a citově nevyrovnaní. Dokonce se mohou dostavit i stavy úzkosti, strachu a deprese, tudíž se se původní pozitivní účinek těchto živin mění na účinek zcela opačný a velmi nežádoucí. My se nedokážeme soustředit a máme sklony k vzdorování. Trápí nás křeče a poruchy trávení. U dětí se obvykle nadbytek prostých cukrů projevuje hyperaktivitou. Při přebytku jednoduchých cukrů roste také naše potřeba vitamínů a minerálů.

Střídmost v jídle je bez pochyby důležitá, užitečná a chvályhodná vlastnost. Zásady „Jez do polosyta“, bychom se měli držet všichni. A v případě jednoduchých cukrů tím spíš. Nezapomínejme však také na přirozenou potřebu občas si osladit život.

Krystyna Kędziorová