Něco o cukrech (1. část)
C
ukry jsou jednou ze základních živin. To znamená, že se náš organismus bez nich zkrátka neobejde. Jistě mi dáte za pravdu, že příjem zejména prostých cukrů je velice příjemná věc především, když mají podobu sladkostí.
Cukry a sacharidy však nejsou to samé, ačkoliv si to většina lidí myslí. Pojem sacharidy je daleko širší a cukry jsou jenom jejich součástí. Látek, které jsou považovány za sacharidy je opravdu hodně, hovoříme zde hlavně o složitých cukrech nebo třeba tzv. polysacharidech, jejichž chuť vůbec není sladká. Polysacharidem je i celulóza a další druhy vlákniny. To jen tak pro upřesnění.
Cukry jsou pro organismus opravdu velmi důležité, protože pro něj znamenají základní zdroj energie. V těle se vyskytují buď ve formě glukózy, právě ta je poskytovatelem okamžité energie, nebo ve formě glykogenu. Ten pro změnu představuje záložní energetický zdroj v játrech a svalech. Nejlepší je vybírat si cukry z přírodních zdrojů a cukrům ze zdrojů rafinovaných se naopak vyhnout.
Jednoduché cukry známe všichni, ale existují ještě cukry složené. Ty, na rozdíl od jednoduchých, nechutnají sladce, a tak by jeden ani neřekl, že cukry vůbec jsou. Nejdříve se však zaměříme právě na ty prosté. Vstřebávají se velice rychle a dodávají energii okamžitě. Přijatou energii bychom však měli ihned využít, v opačném případě se nám uloží v těle, ale už jako tuky. Jejich další nevýhodou je, že poměrně brzy po jejich požití máme opět hlad a jsme unavení. Tak jako silný vítr, hromy a blesky dokáží rozbouřit moře, tak i tyto živiny doslova rozbouří hladinu inzulínu i krevního cukru. Příčinou toho je jejich rychlý transport ze střeva do krve. V důsledku prudkého vzrůstu hladiny cukru v krvi jsou přetěžována slinivka i játra. Většina jednoduchých cukrů jsou kromě toho prázdné kalorie. Našemu zdraví víc prospívá, když se jim, pokud možno, vyhýbáme. I když to není vždycky zrovna jednoduché, viďte? Tady platí přirovnání: Čím lehčí, tím horší, nebo spíš škodlivější. Rychlé spalování příliš lehké formy cukru totiž postupně způsobuje poškození veškerých orgánů. V ohrožení jsou kromě slinivky i zuby, kosti, klouby aj.
Základní druhy jednoduchých cukrů jsou tyto: řepný a třtinový cukr, hroznový cukr, ovocný cukr, mléčný cukr a sladový cukr. Dospělý člověk by měl zkonzumovat pouze deset kilo jednoduchých cukrů ročně. Nebezpečí však znamenají i skryté cukry. Nejvhodnějším způsobem, jak je odhalit včas, ještě dřív než je sníme, je pochopitelně zjistit si množství cukru, které daný potravinový výrobek obsahuje. Nyní už známe jednoduché cukry, ale stále ještě nebylo řečeno, v čem se který cukr nachází. Ale nemějte obavy. Ani o tyhle informace Vás neošidím. K získání řepného a třtinového cukru je zapotřebí cukrové řepy nebo třtiny, jak již sám název napovídá. Je ke slazení používán nejčastěji a právě tento druh máme na mysli, když mluvíme obecně o cukru. Najdeme ho nejen v sirupech, či džemech, ale také v mrkvích, ananasech, jablcích a jiných potravinách. Právě sacharóze, což je odborný název pro řepný a třtinový cukr vděčíme za kazy v zubech a také by nám kvůli ní mohlo přestávat chutnat jídlo. Ovoce, med a některé cibuloviny, to všechno jsou zdroje hroznového cukru, čili glukózy, která je vrchním dodavatelem energie buněk lidského těla. Jak jinak by se k nim mohla dostat než prostřednictvím krve. Med neobsahuje pouze hroznový, ale také ovocný cukr, tzv. fruktózu. Jedná se o nejsladší ze sacharidů. Při výběru mezi bílým rafinovaným cukrem a ovocným cukrem neváhejte a sáhněte po tom ovocném. Jeho nadměrné požívání však může vyvolat nežádoucí zdravotní komplikace, například průjem, nadýmání nebo podráždění tračníku. Představte si, že i mléko všech savců obsahuje prostý cukr. Je to přirozeně cukr mléčný, chcete-li laktóza. Je nejméně sladký, zasytí. Je to také zřejmě jediný cukr, po kterém nepřiberete. Poslední prostý cukr se nachází v obilných klíčcích a produktech a sladových výrobcích. Nejspíš proto se mu říká cukr sladový a pokud byste se někdy setkali s termínem Maltóza, bude to to samé.
A teď by se mohlo zdát, že jsem pro samé soustředění pozornosti na jednoduché cukry dočista zapomněla na ty složené. Ale mohu Vás ujistit, že tak to není. Pamatuji na ně a probereme je stejně jako prosté cukry hned ve druhé části článku. Kromě toho si řekneme ještě pár informací o cukrech obecně a o dalších potížích, které nám hrozí, budeme-li konzumovat jednoduché cukry v nepřiměřeném množství. Co všechno mohou napáchat.
Krystyna Kędziorová