eSeznam.cz

Ale jsou tady ještě další, řekněme, doplňující informace, které však nejsou o nic méně důležité a užitečné, alespoň si to myslím. Možná, že výraz doplňující není pro ně právě tím nejvhodnějším přívlastkem. Ostatně, já se teď pokusím Vám nějaké poskytnout a vy už posoudíte sami, jakou pro Vás mají váhu.

Začneme tím, co to vlastně vláknina je. Pod pojmem vláknina se ukrývají všechny ty součásti stravy, které nejsme schopni strávit. Jedná se však o stravu výhradně rostlinného původu. Náš organismus ji nedovede štěpit. Z toho vyplývá, že vláknina není pro naše tělo poskytovatelem energie. Ačkoliv by to jeden ani neřekl, i vlákninu lze rozdělit. A to na rozpustnou a nerozpustnou, podle toho, zda je rozpustná ve vodě. Tyto dva druhy mají různé účinky na organismus. Pokud Vás zajímá, jak to vypadá z vlákninou z chemického hlediska, tak obvykle jde o polysacharidy. Patří mezi ně například celulóza. Těch polysacharidů a dalších složek je samozřejmě daleko víc, ale my se nimi již déle nebudeme zabývat. Nejsme přece na hodině chemie.

Raději si vysvětlíme, jak vláknina vůbec působí. Jak již bylo výše uvedeno, účinky vlákniny na organismus se liší a závisí na druhu vlákniny. Třeba především nerozpustná vláknina skvěle váže vodu. Voda však není jediné, co díky své chemické struktuře dokáže vázat. Jsou to také například žlučové soli, minerály, stopové prvky, dokonce i škodlivé chemikálie, které vznikají při kulinární přípravě stravy atd. Navíc dokáže urychlit jejich vylučování z těla. To, že náš organismus není schopen vlákninu rozštěpit není tak docela pravda. Rozpustnou vlákninu totiž štěpí bakterální enzymy ve střevě, i když jen částečně a tato živina tak přispívá k výživě těchto mikrobů. Její působení je prospěšné nejen pro trávicí trakt, ale také na celkovou obranyschopnost organismu. I tento proces má však bohužel svoji temnou stránku. Je jím fakt, že se při něm tvoří rovněž plyny a v důsledku toho nás může trápit nadýmání.

A jaké množství vlákniny je vhodné konzumovat? Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby dospělý člověk snědl denně 20 až 35 gramů. Oproti tomu pro děti od tří do pěti let věku je doporučená denní dávka osm gramů. V žádném případě tedy neplatí: „Čím víc vlákniny sníme, tím lépe.“ Kdepak, doporučená hranice by se měla dodržovat, ale nepřekračovat příliš. V realitě, to však většinou vypadá tak, že konzumujeme vlákniny spíš méně než více.

Vláknina bývá často spojována s hubnutím. Je to proto, že při požití jídel bohatých na tuto živinu se cítíme sytí už za chvílí. Stále však platí to, co již bylo řečeno ve druhém odstavci článku a sice, že neobsahuje žádnou energii a tolik obávané kalorie nám tedy nedodá. Tato nezbytná součást stravy má velice pozitivní vliv na naše zdraví a chrání nás před různými nemocemi. Například se podílí na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Rovněž riziko chorob srdce, cukrovky a dokonce i některých druhů rakoviny se díky ní zmenšuje.

Bohužel příjem vlákniny není u většiny lidí takový, jaký by měl být. Naše tělo se tedy častěji musí vypořádat s jejím nedostatkem, než že by nevědělo co s ní. Kdybychom srovnali stravování Čechů se stravováním ostatních Evropanů, zjistili bychom, že naši sousedé jedí mnohem zdravěji než my. V jiných zemích Evropy se totiž potraviny, jakými jsou zelenina, či celozrnné pečivo konzumují běžně. Navíc jsou tam zeleninové saláty obohacovány o nejrůznější semínka a pokrmům, jejichž součásti je vláknina, se tamnější lidé také nevyhýbají.

Myslím, že právě teď nastala ta správná chvíle, abychom si přestali lámat hlavu s nedostatkem vlákniny. Vhodnější a prospěšnější bude, když se zaměříme na to, jak, nebo spíše z čeho můžeme vlákninu získat, aby její přísun byl pro naše tělo dostatečný. Samozřejmě, že vlákninu je, stejně jako ostatní živiny, nejlépe získávat z jídla. Snad všichni víme, že bohatými zdroji vlákniny jsou zelenina a ovoce. Tuto živinu nám však poskytnou nejen ovoce čerstvé, nýbrž i sušené. Trpíte-li zácpou, dopřávejte si sušené meruňky, fíky i švestky. Sušené fíky obsahují jak rozpustnou, tak nerozpustnou vlákninu. Zatímco nerozpustná vláknina pektin sníží hladinu cholesterolu, rozpustná Vám uleví od zácpy. Nejen hrst sušených fíků, ale i sušených meruněk a švestek je osvědčeným projímadlem. Kukuřici patří v současné době třetí místo mezi obilninami, pokud jde celosvětovou pěstovanost. Předběhly ji pouze pšenice a rýže. Tato obilnina je bohatým zdrojem nejen vlákniny, ale i minerálů, například draslíku, fosforu, hořčíku a železa. Řešení se najde i pro ty, kterým vařená kukuřičná zrna nejsou příliš po chuti. Dobrou „náhražkou“ je oblíbený popcorn, samozřejmě neochucený. Dalšími spolehlivými dodavateli vlákniny by se mohly stát mandle, ořechy a semínka. Ořechy navíc nabízejí zdravé tuky a bílkoviny. Zároveň jsou však poměrně vysoce kalorickým jídlem, a proto by jich neměli jíst mnoho lidé, kteří drží dietu. Některé výzkumy zase tvrdí, že mandle snižují riziko vzniku cukrovky a Alzheimerovy choroby.

Pojem ovoce je široký a každý si pod ním může představit něco jiného. Protože se v tomto článku zabýváme vlákninou, budeme soustředit svou pozornost výhradně na ty druhy ovoce, ve kterých se tato živina nachází především. Kdo byl řekl, že obyčejné jablko obsahuje 3,5 gramu vlákniny. Kromě toho svému uživateli zajistí přísun vitamínu C, draslík, vápník, fosfor, železo. Vláknina obsažená v jablku váže kovy a pomáhá s trávením. Je zřejmé, že při takovém množství tělu prospěšných látek už v jablku moc místa pro kalorie nezbývá. Plným právem je jablko považováno za jedno z nejzdravějších pokrmů, jaké si dát k svačině. Hruška patří mezi ovoce, které je možno jíst se slupkou a právě při takovéto konzumaci jsou tyto plody nejvýživnější a nejbohatší na vlákninu. Kromě toho v nich lze najít vysoký podíl cukrů. Snad nejvíce je v nich fruktózy. Díky tomu si na nich mohou směle pochutnat i lidé trpící cukrovkou. Hrušky mají navíc močopudné účinky. Pokud bychom chtěli srovnat množství vlákniny v jablku a hrušce, vyšlo by to nastejno. Obsah vlákniny v obou je podíl vlákniny stejný. Stačí si vybrat, co komu víc chutná.

Ovoce a jiných potravin, které dodají tolik potřebnou vlákninu je pochopitelně mnohem víc. My se k nim vrátíme ve druhé části článku, kde se také dozvíte, že i to kolik a čeho pijeme ovlivňuje množství vlákniny v našem těle. K tomu si ještě řekneme zásady, kterými je třeba se řídit, aby organismus vlákninu nepostrádal.

Krystyna Kędziorová