eSeznam.cz

Velice často se tak stane kvůli fyzické námaze nebo chronickému kašli. Příčina, proč je břišní stěna oslabená, není jenom jedna. Tím nejčastějším důvodem je anatomické uspořádání. Příkladem pro vysvětlení, jak se anatomické uspořádání podílí na vzniku kýly, by mohly být štěrbiny mezi svaly, které stěnu břišní vyztužují. Tato příčina vzniku má jistou výhodu v tom, že kýla mívá obvykle typickou lokalizaci. I když samozřejmě existují výjimky. Vrozené malforace mohou představovat další důvod vzniku nemoci. Kýla se může vytvořit také kvůli pooperačním jizvám.

Každá kýla se skládá ze tří částí: kýlní branky, kýlního vaku a kýlního obsahu. Kýlní branka je kanálek, který umožňuje dutině břišní komunikovat s kýlním vakem. Kýlní vak je vytvořen pobřišnicí a obsah kýly pohyblivými orgány dutiny břišní.

Kýly rozlišujeme ještě podle toho, jaký orgán dutiny břišní tvoří její obsah. Je-li to zavěšený aparát střeva tzv. mentum, hovoříme o epiplokéle. Pokud jsou obsahem kličky tenkého střeva, jedná se o enterokélu. Obsah může být však také uložený v kýlním vaku úplně volně a podle toho se takové kýle říká volná kýla. Další možností je, že kýla srůstá se stěnou kýlního vaku. Je to hermia accreta.

Kýlu je možné vidět, prohmatat a samozřejmě cítit, protože jedním z projevů tohoto onemocnění je bolestivost. Nemoc je pro pacienta nebezpečná zvlášť tehdy, když dojde k jejímu uskřinutí. Taková situace často nastane ihned při vzniku choroby. V tom případě se jedná o elastické uskřinutí. Tento druh uskřinutí spočívá v tom, jak moc dynamicky se hermie vytváří a k jejímu uskřinutí dochází okamžitě po té, když se nitrobřišní tlak po vytvoření kýly zmenší. Následuje zaškrcení, obvykle kliček tenkého střeva, protože se zmenší obvod kýlní branky. Oproti tomu chabý, neboli obstipační mechanismus uskřinutí vzniká postupem času. Ze začátku je kýlní branka poměrně široká. Střevní kličky se plní obsahem střev a plyny. Kvůli tomu je přívodová a odvodová klička čím dál tím větší a kýlní branka přestává být dostatečně velká.

Po uskřinutí kýly nastane obstrukce střeva. To vyvolá rozvoj tzv. strangulačního ileusu. Ileus je stav, během kterého střevní obsah nepostupuje, naopak se hromadí a tím rozpíná trávicí trubici. Pokud není ileus léčen, může pacient i zemřít. Může dojít k perforaci střeva a jeho obsah pak zaplaví dutinu břišní. Dále může život nemocného ohrozit masivní zánět pobřišnice. V kýle se navíc uzavírají přívodné cévy a to může způsobit nekrózu střeva. V nahromaděném střevním obsahu se mohutně rozmnožují baktérie. Ty produkují látky, které jsou jedovaté pro člověka. Baktérie projdou porušenou stěnou střeva a zaplavují celý organismus. Kýla může navíc způsobit metabolický a iontový rozvrat.

Právě podle místa, kde vznikají (souvisí s anatomickým umístěním) lze kýly rozdělit na několik klinických forem. V následující části článku bude toto dělení blíže popsáno.

Šikmá tříselná kýla se soustředí na cestu, kterou prochází během prenatálního života varle. Varle se nachází v oblasti ledvin a odtamtud přesnou anatomickou cestou sestupuje do šourku ke konci prenatálního života. Pokud se tak nestane, jedná se o tzv. kryptorchismus. Tento problém se někdy upraví sám, ale nestane-li se tak, je nutné jej odstranit chirurgickým zákrokem. Varle, které nesestoupí totiž s sebou nese velké riziko vzniku maligního nádoru. Aby vznikla kýla, je důležité zachovat processus vaginalis (perzistence), který budeme pro snadnější představu považovat za tunel, kterým prochází varle. Existují dvě situace, ke kterým může dojít. Buď je perzistence zachována v celé své délce, nebo jen jeho malá část. V prvním případě se samotná perzistence stává kýlním vakem a celý jeho obsah i s varletem je kýlním obsahem. Je-li perzistence zachována jen částečně, pronikne kýla kolem semenného provazce a nekomunikuje s obalem varlete. Tato kýla vypadá jako malý hrbolek. Později se může stát, že kýla sestoupí do šourku.

Šikmá tříselná kýla se bohužel nevyhne ani ženám a průběh nemoci je u nich komplikovanější. Kýla u nich sestupuje podle charakteristických struktur a může se dostat až do stydkého pysku.

Daleko vzácnějším druhem je přímá tříselná kýla. Narozdíl od šikmé tříselné kýly nikdy není tato kýla vrozená. Tato kýla proniká štěrbinou mezi šikmými břišními svaly. Kýla před sebou tlačí příčnou fascii a jejím cílem je zevní vyuštění tříselného kanálu. Postihuje především muže po čtyřicítce. Stehenní kýla se naopak vyskytuje převážně u žen vyššího věku. Od místa pod tříselným vazem směrem navnitř od stehenní žíly, kde nemoc začíná, pak prochází opět charakteristickou strukturou.

Obsahem obturatorní kýly bývá střevo. Do těla proniká pomocí svalu. Znovu má typickou lokalizaci.

Kromě výše zmíněných a popsaných forem onemocnění existuje ještě kýla pupeční, kterou není vhodné si plést s kýlou pupečníkovou. Rozdíl spočívá především v tom, že pupeční kýla vzniká teprve po narození dítěte. Kýla po jizvě, nadbřišková kýla a celá řada vnitřních kýl, takové jsou další druhy choroby. Kdo by to byl řekl, že nemoc, která vypadá na pohled velmi jednoznačně má ve skutečnosti tolik forem.

Pro vyléčení kýly je nutný chirurgický zákrok, během kterého lékař přemístí orgány břicha zpět do břišní dutiny, zafixuje je a pobřišnici reponuje.

Ať už jste muž nebo žena jakékoliv věkové kategorie, přeji Vám, aby jste se s kýlou nemuseli trápit. Aby Vaše břišní orgány byly tam, kde mají správně být a co nejlépe Vám sloužily.

Krystyna Kędziorová