eSeznam.cz

Chození po lese však bohužel není tak bezpečné, jak se zdá. Tím samozřejmě nechci nikoho odrazovat od turistiky, houbaření nebo jiných aktivit, kterým se věnujeme na čerstvém vzduchu. Jen chci upozornit, že i na těch nejkrásnějších a nejklidnějších místech na nás číhají nejrůznější nástrahy. Někdo by na to mohl říct, že v lese přece nehrozí nic horšího, než že dítě zakopne o kořen a odře si koleno. Odřené ani rozbité koleno neznamená žádnou tragedii, to je fakt. Ale co třeba takové klíště? I tady by se dalo argumentovat, že když dítě dostane klíště zajde se s ním k lékaři, kde se pinzetou parazit vytáhne a je po problému. Jenže nikde není psáno, že klíště, které chytnete vy nebo kdokoliv jiný nebude nakažené klíšťovou encefalitidou. A to už pak taková „legrace“ není. Řekněme si tedy něco bližšího o této nemoci.

Klíšťová encefalitida zvaná také klíšťovým zánětem mozku nebo klíšťovkou je jednou z infekčních nemocí vírového původu. Jak již napovídá jeden z názvů, postihuje mozek a mozkové blány. Jeji vir pochopitelně přenášejí především klíšťata, ale může být přenášená také komáry. Nebezpečí onemocnění hrozí rovněž, pokud použijeme nedostatečně zpracované kravské, kozí nebo ovčí mléko.

Riziko znamená pobyt v přírodě, jak již bylo řečeno. Takový pobyt je nebezpečný hlavně v případě, že nejsme patřičně chránění. Teď nehovořím o ochraně očkováním nebo o ochraně, která by jakkoliv souvisela s návštěvou lékaře. Jde o použití zcela normální a běžné věci, jakou je správný oděv. To znamená dlouhé nohavice, dlouhé rukávy, vysoké boty. Na druhé straně by zřejmě málokdo dokázal vydržet během parného dne takhle oblečený. Nejspíš lepším a také účinným řešením je repelent. Dalším rizikovým faktorem, který bohužel nelze nijak zastavit ani ovlivnit se může stát věk. U pacientů, kterým je víc jak šedesát let, tato nemoc probíhá zpravidla hůř a komplikovaněji. Může dojít i k onemocnění obrnou končetin. Nejčastější případy končící smrtí se vyskytují právě mezi seniory.

Příznaky onemocnění

Jakmile virus klíšťové encefalitidy pronikne do organismu, začíná inkubační doba. To ovšem neznamená, že se hned objeví projevy nemoci, naopak první týden nebo dva nejsou žádné komplikace. Někdy to může trvat i celý měsíc, než inkubační fáze skončí a nemoc propukne. Její průběh lze rozdělit do dvou fází. První fáze se projevuje jako lehká chřipka. Takže nemocný si stěžuje na bolest kloubů a svalů. Je mu nevolno. Má zvýšenou teplotu. Kromě toho může být slabý a malátný. Pomocí laboratorních testů se zjistilo, že v tomto období se snižuje počet bílých krvinek. Když první fáze přejde, následuje zhruba dvoutýdenní pauza. Jedná se zde o dobu, během které se nemocný nepotýká s žádnými problémy. Existují jedinci, kteří první fázi choroby nezaregistrují vůbec a příznaky pocítí až v druhé fázi. U jiných klíšťová encefalitida první fází skončí, což dává naději na úplné vyléčení. Lidi, u kterých nemoc dojde do druhé fáze, trápí celá řada nepříjemných a nebezpečných příznaků, například vysoké horečky, prudké bolesti hlavy, nevolnosti, zvracení, ztuhnutí svalů na šiji, světloplachost, nespavost, obrna, svalový třes, poruchy paměti a koncentrace nebo celková dezorientace. Zmíněné potíže a projevy způsobuje právě to, že nervový systém nemocného zasáhl virus nemoci. Během této fáze je počet bílých krvinek naopak vyšší a zvýší se také množství proteinů v mozkomišním moku, kde se běžně nevyskytují. V případě této nemoci je velice důležité, aby se na ni přišlo včas. Rychlé podchycení příznaků a zahájení odborné léčby totiž zvyšuje naději, že se pacient zcela uzdraví. Pokud ale léčba nezačne okamžitě nebo nastanou komplikace, hrozí danému člověku trvalé následky v podobě chronických bolestí hlavy, poruch spánku a koncentrace, obrny horních končetin, sníženou výkonností a depresí. Nemoc může pro pacienta skončit i smrtí, dojde-li k zánětlivému napadení centra pro činnost srdce a centra dýchacího.

Klíšťová encefalitida se zjišťuje odběrem krve. Pokud se v krvi najdou protilátky na vir způsobující chorobu, je pacientovi obvykle onemocnění diagnostikováno. Ne vždycky však musí přítomnost těchto protilátek znamenat klíšťovou encefalitidu, protože se mohou v krvi objevit i po nedávném očkování, nebo je-li někdo napaden jiným příbuzným virem. Klíšťová encefalitida musí být léčená v nemocnici a nemocný musí být v péči odborníků. Po přijetí do nemocnice je pacientovi za krátký čas zavedena infuze. Ta jednak alespoň částečně zmírní bolest a zavodní organismus, který je dehydrovaný kvůli častému zvracení. Následuje další odběr krve, který ukáže, jakých látek je v těle moc a jaké naopak chybí. I oční pozadí je vyšetřeno. Po ukončení zmíněných vyšetření je ještě proveden odběr mozkomišního moku, který je nejoptimálnějším informátorem, co se týče průběhu onemocnění. Na základě tohoto odběru se zahájí vhodná léčba. Po celou dobu trvání léčby musí nemocný dodržovat klid na lůžku, omezit fyzické aktivity a nenamáhat se ani psychicky. Pokud daný člověk tak neučiní, může se stát, že se jeho zdravotní stav zhorší a pobyt v nemocnici prodlouží. V některých případech může sice dojít k samovolnému uzdravení, ale také hrozí komplikace i smrt.

Nejlepším způsobem, jak této zákeřné nemoci předejít je samozejmě očkování. Toto očkování může proběhnout nejen před začátkem klíšťové sezóny, ale i během celého roku. Vakcínu lze podat ve třech nebo čtyřech dávkách a začíná působit teprve dva týdny po aplikaci druhé dávky. Tři roky nás pak toto očkování bude chránit. Bohužel si jej každý musí hradit z vlastní kapsy. Další prevencí je nošení do přírody již zmiňované vhodné oblečení a obuv. Tím totiž zabráníme, aby se klíště zakouslo do naší kůže a přisálo se. Tento parazit je schopný zachytit se kterékoliv části těla, ale zejména na ta místa, kde je kůže odhalená, např. mezi nohavicí a obuví. Pak se přesouvají do vlhkých teplých krajin těla. Pokud však klíště do určité doby nenajde místo, na které by se mohlo přisát, pustí se svého hostitele nebo odumře. Před pobytem v přírodě by se měl použít repelent. Přisaje-li se klíště na člověka, je nutné jej co nejdřív odstranit. V době odstraňování používáme gumové rukavice. Vytažené klíště nesmíme nikdy rozmáčknout nehty, zapálit ani vhodit do koše. Je nutné zakápnout jej desinfekčním roztokem a vhodit do záchodové mísy. Je-li dané klíště infikované, rozhoduje o nakažení především čas, po který byl parazit přisátý.

Klíšťová encefalitida je jednou z nemocí, při které není dobré spoléhat se na alternativní medicínu ani na léčitelské schopnosti. Proto se v případě onemocnění raději neprodleně obraťte na lékaře, kteří budou nejlépe vědět jak Vám pomoci. Já pevně doufám, že až nastane vytoužené léto, tak se nám všem klíšťata obloukem vyhnou, a že nikdo nebude mít s touto nemocí potíže.

Krystyna Kędziorová