Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Poradna Právní poradna Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 8/2015 (SONS)

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 8/2015 (SONS)

P okračování letní série článků ze Sociálně právní poradny SONS-Praha věnujeme podání informace o účasti SONS na schůzce, jejímž hlavním a jediným bodem byla iniciativa některých poslanců a některých organizací osob se zdravotním postižením. Půjde o pravidla přiznávání příspěvku na péči.
Začátkem měsíce června byla SONS pozvána k účasti na jednání podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny. Tento podvýbor je pomocným orgánem výboru Poslanecké sněmovny pro sociální politiku.

Tématem schůzky, která se uskutečnila ve čtvrtek 25. června v prostorách Poslanecké sněmovny, byla iniciativa navrhující novelu zákona o sociálních službách (z. č. 108/2006 Sb.). Podstatou návrhu, za jehož hlavní iniciátory lze označit předsedkyni zmíněného podvýboru paní Janu Hnykovou (Úsvit) a Sdružení zdravotně postižených ČR v čele s předsedkyní Marií Havlíčkovou a právničkou Zdenou Cupkovou, je návrat posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby pro účely příspěvku na péči před rok 2012.

Podobný návrh byl již před časem neúspěšně prosazován tehdejší poslankyní Věcí veřejných Kateřinou Klasnovou.

Pokud by tento návrh prošel úspěšně legislativním procesem (tedy by byl schválen Poslaneckou sněmovnou, nerozporován Senátem a podepsán prezidentem), pak bychom se opět vrátili k posuzování 36 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti namísto dnešních 10 základních životních potřeb.

Z hlediska žadatelů a příjemců příspěvku na péči je v zásadě jedno, zda se posuzuje 36 úkonů, které byly ještě rozpracovány do mnoha činností nebo zda je posuzováno 10 základních životních potřeb rozpracovaných do dalších aktivit, podstatné je, jaký stupeň závislosti, tudíž i výši příspěvku na péči konkrétní osoba při těchto dvou způsobech hodnocení získá.

Na tomto místě mohu s jistotou prohlásit, že z hlediska osob s těžkým zrakovým postižením nelze jednoznačně říci, že by posun od starého systému k novému přinesl nějaké markantní zlepšení nebo zhoršení, proto je nanejvýš pravděpodobné, že by návrat zpět neměl způsobit výraznější změny, tudíž by nám ani nemusel příliš vadit. Problémem této iniciativy je však absence prodiskutování se zástupci alespoň největších organizací hájících zájmy osob se zdravotním postižením, ale zejména její naprostá nekoncepčnost.

V tomto smyslu se v průběhu schůzky vyjádřil předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása, nesouhlas zněl pochopitelně i ze strany MPSV a Posudkové služby. Obavu před neuváženými změnami a o to, že vůbec není promyšlen dopad na jednotlivé skupiny příjemců či žadatelů o příspěvek na péči vyjádřil předseda Vládního výboru zdravotně postižených Pavel Ptáčník.

Autorky poslanecké iniciativy připustily její nekoncepčnost, nicméně na svém návrhu nekompromisně trvaly. Jeho správnost obhajovaly zejména tím, že opakovaně vyzývaly ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou k urychlené nápravě dopadů reforem bývalého vedoucího představitele téhož resortu, Jaromíra Drábka, ale dle jejich slov neúspěšně.

Navíc na podporu svého kroku zorganizovaly petici, pod niž se podepsalo přes 11 tisíc signatářů.

Na schůzce bylo přečteno Memorandum ke zlepšení podmínek v oblasti přiznávání příspěvku na péči. Memorandum obsahuje i následující pasáž:
„Podmínky pro přiznání příspěvku byly spravedlivé a většina nás žadatelů o příspěvek byla s jeho výší spokojena.“

Touto „ideální dobou“ mají autoři memoranda na mysli stav před rokem 2012.

Zásadním problémem je skutečnost, že vždy existuje (doufejme že pouze menšina) žadatelů, kteří s výsledkem posouzení spokojeni nejsou. Jde však o to, jak velká tato menšina je a jak oprávněné její námitky jsou.

Cílem novely by přece měla být právě snaha o nastavení co nejobjektivnějších kritérií posuzování stupně závislosti, k čemuž, dle mého přesvědčení, tento krok zpět rozhodně nesměřuje.

Za náš spolek jsem tedy jednoznačně vyjádřil stanovisko, že tento návrh naši podporu nezískal. Jsme naopak pro pokračování činnosti pracovní skupiny, jež vznikla při MPSV a v jejímž rámci „snad“ může dojít k nalezení většinově přijatelného konsensu, který posune hodnocení potřebnosti státní subvence jednotlivých osob skutečně v před. Předložený návrh by přinesl „zlepšení“ jen pro některé osoby, jiným by však pravděpodobně uškodil.

A navíc, sami předkladatelé návrhu návratu zpět připouštěli, že by se mohlo jednat jen o jakési provizorium, než bude vytvořen návrh nový, vzešlý ze zmíněné pracovní skupiny a mající podporu MPSV. Ovšem neustálé změny právních předpisů jsou jedním z nejčastěji oprávněně kritizovaných jevů našeho polistopadového legislativního vývoje. Za pravdu mně určitě dají ti z Vás, kteří po průkazu mimořádných výhod získali tentýž průkaz v podobě karty sociálních systémů (sKarty), poté dočasného průkazu a nyní snad již na nějakou dobu definitivního průkazu osoby se zdravotním postižením.

Za Sociálně právní poradnu SONS Praha
Luboš Zajíc


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

P6265903
cyklomaraton-k24-201...
konf-bez-barier07
bezpecnost-na-prejez...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.