Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Poradna Právní poradna Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 1/2015 (SONS)

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 1/2015 (SONS)

P ůvodně jsem tento článek zamýšlel věnovat toliko pracovně právním otázkám. nakonec však, i když je datum uzávěrky čísla časopisu Zora vzhledem k vánočním svátkům nemilosrdně předsunuté oproti jiným měsícům, přináším i několik neucelených informací o legislativních změnách spojených s přelomem kalendářního roku, které se týkají sociálně právní oblasti.

Novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Jde o vládní návrh, o němž jsem podrobně informoval v článku s číslem 10/2014, který se týká průkazu osob se zdravotním postižením. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou a nyní je v Senátu. Senát naplánoval projednání této novely na třetí plenární schůzi, která bude zahájena 10. prosince. Předpokládejme, že již nedojde k žádným komplikacím a že zákon nabude platnosti i účinnosti ke dni 1. ledna 2015. Úřad práce by pak měl držitele průkazů, kteří pobírají příspěvek na mobilitu, sám oslovit a instruovat, jak dále postupovat. Ti z Vás, které by Úřad práce během prvních několika měsíců nového roku neoslovil, budou muset příslušnou krajskou pobočku ÚP kvůli výměně svých průkazů kontaktovat sami. Nezapomeňte na to, že budete-li stát o piktogram symbolizující druh zdravotního postižení, pro které vám byl průkaz přidělen, budete muset sami o vybavení průkazu tímto piktogramem požádat. Dosavadní průkazy, pokud v nich není uvedeno bližší datum, pozbudou platnosti až 31. prosince 2015, takže by se celý proces výměny měl pohodlně stihnout.

Porodné

Novelou číslo 253/2014 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2015 ke změně zákona o státní sociální podpoře a ke změkčení podmínek pro nárok na tuto dávku.

Zatímco dosud platilo, že nárok na porodné měla žena, které se narodilo první dítě a příjem rodiny této ženy nepřevyšoval 2,4násobek životního minima, dále bude pro splnění nároku stačit, nebude-li rozhodný příjem rodiny převyšovat 2,7násobek životního minima. A navíc porodné bude vypláceno na první i druhé dítě. Výše porodného u prvního dítěte zůstává stejná jako dosud, tedy 13 tisíc Korun českých, u druhého dítěte se bude jednat o částku 10 tisíc Kč.

Jiné osobní a důležité překážky v práci

Dotaz: „Pracuji v Jeseníku, ale z různých osobních a jiných důvodů jezdívám třikrát za rok na oční vyšetření do zdravotního zařízení v Plzni. Do tohoto zařízení mě vždy doprovází moje manželka. Má zaměstnavatel povinnost mně i mé manželce na tuto dobu dát volno i s náhradou mzdy, nebo si musíme oba tuto dobu nadpracovat?“

Snad budete i vy považovat za užitečné, prokoušeme-li se společně jednotlivými ustanoveními přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., v platném znění), kterým se stanoví okruh a rozsah jiných osobních a důležitých překážek v práci. Protože v nařízení je stanoveno celkem 11 takových překážek, nezvládneme je všechny probrat v rámci jediného článku, část si jich necháme na některé z pokračování této rubriky.

Pokud již z názvu nařízení vyplývá, že jde o „jiné“ překážky, je na místě ptát se, na rozdíl od kterých jde o překážky „jiné“. Ty „primární“ jsou popsány v zákoníku práce (z. č. 262/2006, ve znění pozdějších předpisů), a jde-li o překážky v práci na straně zaměstnance, patří sem překážky uvedené v ustanoveních § 191 až § 207, tedy:

dočasná pracovní neschopnost a karanténa, mateřská a rodičovská dovolená a překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Tyto překážky si můžeme blíže představit při jiné příležitosti, teď pojďme na ono citované nařízení.

Hned v jeho prvním bodě nalezneme tento text:

1. Vyšetření nebo ošetření

a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, jen pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).“

Podle tohoto ustanovení lze tedy tazateli odpovědět na tu část otázky, která se týká jeho pracovního volna a náhrady mzdy. Protože není pravděpodobné, že by neexistovalo zdravotnické zařízení bližší jeho bydlišti nebo pracovišti,  které má smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou a bylo schopné poskytnout stejnou zdravotní péči, pak mu je zaměstnavatel prakticky povinen poskytnout pouze pracovní volno, které by bylo potřebné k návštěvě nejbližšího zdravotnického zařízení, jež splňuje tyto dva parametry. Předpokládám, že v okolních krajských městech (Olomouc či Ostrava) se patrně najde zdravotnické zařízení, které bude schopno poskytnout adekvátní zdravotní péči. Zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno i k návštěvě vzdálenějšího zařízení, ale náhradu mzdy rozhodně poskytuje jen v rozsahu, jakoby zaměstnanec navštívil nejblížší vyhovující zařízení.

Ke zodpovězení části dotazu, za jakých podmínek a zda je povinen uvolnit zaměstnavatel také manželku tazatele coby jeho průvodkyni, je třeba ocitovat bod 8 přílohy nařízení:

8. Doprovod

a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léeení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníku na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.“

Nyní tedy lze již odpověď uzavřít s tím, že manželce těžce zrakově postiženého tazatele je zaměstnavatel povinen pracovní volno poskytnout, a to i s náhradou mzdy nebo platu. Ovšem pokud by průvodcem měl být jiný rodinný příslušník – a zde má zákon na mysli sourozence, rodiče a sourozence manželky, manžela dítěte nebo manžela sourozence, pak zaměstnavatel poskytuje pouze pracovní volno, ale bez náhrady mzdy. To znamená, že pokud by takový rodinný příslušník nechtěl mít mzdu sníženou o neodpracované hodiny z důvodu poskytnutí volna k doprovodu, musel by si zameškané hodiny „nadpracovat“.

Bod 8 dále pokračuje písmeny b) a c):

„b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníku, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnu v kalendářním roce.

„c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníku na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.“

Dále pokračuji bodem 2:
„2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“

Zde by tedy (překvapivě) zaměstnavatel nemusel poskytovat náhradu mzdy, pouze pracovní volno, ačkoli tomu tak v praxi snad příliš často nebude.

„3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředku

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředku, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným zpusobem.“

Pokud tedy nestihnete přijít včas do práce kvůli zpoždění např. vlaku, není to samozřejmě považováno za absenci, nicméně pokud budete chtít, aby Vaše mzda nebyla o neodpracovanou dobu zkrácena, musíte si zpoždění nadpracovat.

4. Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních duvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.“

Tímto ustanovením tedy zákon myslí převážně na tělesně postižené, kteří pro svou dopravu musejí používat auto. Ovšem aplikovatelné by toto ustanovení bylo i v případě, kdyby nevidomou osobu běžně vozil do zaměstnání např. manžel, popř. by nevidomý obvykle jezdil do práce taxíkem a z důvodů sněhové kalamity by tento způsob dopravy selhal.

Další pracovní překážky si ponechme na příští pokračování, nyní jen prozradím, že půjde o:

svatbu, narození dítěte, úmrtí, pohřeb spoluzaměstnance, přestěhování a vyhledání nového zaměstnání.

Na shledanou v příštím pokračování se opět těší

Luboš Zajíc
Sociálně-právní poradna SONS-Praha


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

09-opava-jakartovice
rovna_prava_pro_vsec...
v-dolina2011-25
luhacovice-03
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.