Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Poradna Právní poradna Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 7/2014 (SONS)

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 7/2014 (SONS)

V prvním z letních článků naší rubriky odpovíme na dva dotazy klientů a přineseme jedno varování. Dotazy se budou týkat možnosti hypotéky při nákupu družstevního bytu, ověřování podpisu osoby, která má závažné potíže se dostavit tam, kde se podpisy běžně ověřují a v závěru se budeme věnovat „nestandardním“ úvěrům.

Dotaz: „Mohu získat hypotéku na nákup družstevního bytu?“

Ještě před 1. lednem tohoto roku by odpověď zněla „nikoliv“. Díky změnám, které přinesla zásadní rekodifikace soukromého práva, dnes již odpověď takto jednoznačně záporná být nemusí. Tato změna nebyla způsobena přímo novým občanským zákoníkem, ale jiným, též velice významným novým kodexem; jde o zákon se zkráceným názvem „o obchodních korporacích“ (z. č. 90/2012 Sb.).
V tomto zákonu najdeme:
  1. obecnou úpravu obchodních korporací, dále pak ustanovení věnovaná:
  2. osobním společnostem, kterými jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost,
  3. kapitálovým společnostem, jimiž jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost,
  4. dále evropské společnosti a evropskému hospodářskému sdružení
  5. a nakonec družstvům, z nichž zvláštní ustanovení upravují družstva bytová a sociální. Mezi družstvy též najdeme speciální úpravu pro evropskou družstevní společnost.
Pod pojmem „vzít si hypotéku“ se z právního hlediska rozumí získání úvěru zajištěného zástavním právem k nějaké nemovitosti. A v tom byl právě háček, protože osoba, která si „kupuje“ družstevní byt, žádnou nemovitost do svého vlastnictví nezískává. Vlastníkem bytu je stále bytové družstvo, takový nabyvatel získá možnost být členem družstva a s tím spojený nárok na nájem družstevního bytu.

Pro nás klíčové ustanovení najdeme již v ustanoveních obecných, konkrétně pak v § 32 odst. 3, které zní takto:

„(3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze stanovami podmínit nebo vyloučit.“

Z tohoto ustanovení lze tedy dovodit, že nově lze zastavit tzv. družstevní podíl, ovšem pozor! Pokud se bytové družstvo rozhodne, že nechce, aby podíl zastavit možné bylo, má možnost tomu zamezit. To však může udělat jen změnou stanov. Z přechodných ustanovení zákona pak plyne, že korporace měly uvést stanovy do souladu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona do konce června tohoto roku. Pokud tak neučinily, může je k tomu vyzvat soud a přitom jim stanovit lhůtu, dokdy by tak měly učinit. Pokud by se tak v dané lhůtě nestalo, může to být dokonce důvodem ke zrušení korporace. Na položený dotaz lze tedy odpovědět tak, že dnes již družstevní podíl z právního hlediska možné zastavit je, ovšem je třeba zjistit, zda tomu nebrání stanovy konkrétního bytového družstva. Otázkou samozřejmě dále zůstává, nakolik bude pro instituce poskytující úvěry zajištění zástavou družstevního podílu akceptováno.


Dotaz: „Potřebuji ověřit podpis, ale mám velké potíže s pohyblivostí; existuje nějaké řešení tohoto problému?“

Kromě řešení, že si tazatel dokáže zajistit, aby mu jiná osoba pomohla s přepravou na vhodné místo, kde se podpisy běžně ověřují, tedy matriční úřady, místa Czech POINT – na obecním či městském úřadu, na vybraných provozovatelnách České pošty, zde existuje další alternativa. Jak jsme na základě namátkových dotazů na některých úřadech zajišťujících ověření podpisu (legalizaci) zjistili, nabízejí pro osoby, které ze závažných důvodů nejsou schopny se k ověření podpisu nebo shody opisu či kopie s listinou (vidimaci) dostavit, možnost legalizace i vidimace v domácnosti či místě pobytu takovéhoto žadatele. Děje se tak na základě ustanovení § 15 odst. 1 zákona o ověřování (z. č. 21/2006 Sb.):

„(1) Vidimace a legalizace se provádí v úředních místnostech úřadu. Na jiném vhodném místě lze provést vidimaci a legalizaci jen ze závažných důvodů.“
Takto provedené ověření by mělo proběhnout bezplatně.

Smlouva o úvěru

Kdo z čtenářů by očekával, že se nyní budeme věnovat ustanovením nového občanského zákoníku upravujícím smlouvu o úvěru, v tomto článku se nedočká. Následující řádky jsou zamýšleny jako varování těm, kdo uvažují o podpisu úvěrové smlouvy tak říkajíc na své jméno a přitom prostředky úvěrem získané by věnoval jiné osobě. Říkáte si, „kdo by mohl tak pošetile jednat“?

Věřte, že v naší poradně jsme se s tímto jevem setkali opakovaně; a v tomto případě nemám na mysli pouze dva případy, které z právního hlediska pojem „opakovaně“ již naplňují.

Obvykle pak takový klient přijde žádat o radu tehdy, kdy osoba, které z velmi rozličných důvodů sám klient z vlastního úvěru prostředky poskytl, také z rozličných důvodů přestala plnit, co - tu písemně, tu jen ústně - slíbila.

Jenže tehdy už bývá pozdě na rozumné řešení. Tam, kde došlo k odevzdání peněz třetí osobě bez písemné dohody, se nedá dělat téměř nic, pokud ona třetí osoba existenci takovéto dohody popírá. Ale i tam, kde existuje písemná smlouva mezi klientem a takovouto osobou, nebo lze dohodu např. svědectvím nebo jinými nepřímými důkazy velmi věrohodně doložit, není řešení jednoduché. Instituci, která poskytla úvěr klientovi, existence žádné další smlouvy rozhodně nezajímá a splácení úvěru dle podmínek daných úvěrovou smlouvou tvrdě po klientovi vyžaduje bez ohledu na to, jak klient s prostředky naložil. Klient se pak sice může pokusit na třetí osobě vyžadovat splnění této (často velmi nedokonalé smlouvy), ale úspěch při vymáhání takového plnění je velmi Nejistý. Naopak instituce, která úvěr poskytla, bývá v oblasti vymáhání pohledávek profesionálem, a náš často naivní klient se dostává do velmi nezáviděníhodné situace. Noční (i denní) můrou se pak stává exekutor, původně vymáhaná částka se výrazně zvýší atd.

„Pouze“ tyto problémy nastanou tam, kde původní úvěr nebyl účelově vázán, ale existují úvěrové smlouvy, kde se klient zavazuje k použití získaných prostředků na konkrétní, ve smlouvě určený účel, a tím obvykle poskytnutí prostředků jiné fyzické osobě nebývá. Navíc v rámci procedury ověřování klientovy kredibility před uzavřením úvěrové smlouvy bývá klient nucen poskytnout instituci rozličné informace. A pokud klient v úvěrové smlouvě uvede zkreslené údaje, některé podstatné informace zatají, popř. použije prostředky v rozporu se smlouvou o úvěru, velmi pravděpodobně se dopouští trestného činu. Jde o trestný čin úvěrového podvodu, který je upraven v ustanovení § 211 trestního zákoníku (z. č. 40/2009 Sb., v platném znění), jehož první dva odstavce si pro odstrašení odcitujme:

„(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.

za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

P5303067
img_9040
luhacovice-15
konf-bez-barier14
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.