Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Poradna Právní poradna Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 6/2014 (SONS)

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 6/2014 (SONS)

D nešní článek je určen opozdilcům a pak těm, kteří si libují v pojmenovávání a třídění příbuzenských vztahů. Ale teď už vážně – připomeneme si definitivní skončení sKaret, popíšeme si úpravu nového občanského zákoníku v oblasti dědění ze zákona a nakonec odpovíme na otázku, jakým způsobem se dědí stavební spoření.

Poněkud opožděná informace pro ještě větší opozdilce

Již koncem minulého roku jsem v jednom z článku informoval o způsobu zániku sKaret. V článku bylo uvedeno, že držitelé sKarty budou Úřadem práce ČR vyzváni, aby si v případě, že součástí jejich sKarty byl také průkaz osoby se zdravotním postižením, zašly na příslušné kontaktní pracoviště sKartu vyměnit za nový dočasný průkaz. Jsem přesvědčen, že takto došlo k bezproblémové výměně. Nicméně pokud by se přece jen našli lidé, a podle statistik Úřadu práce ČR takoví existují, u nichž z jakéhokoliv důvodu dosud k výměně nedošlo, doporučuji jim následující postup. Ať neprodleně kontaktují (např. telefonicky) pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR dle místa jejich trvalého pobytu a domluví si, kdy je vhodné pracoviště navštívit a výměnu provést. Jak bylo stanoveno zákonem o zrušení karty sociálních systémů (z. č. 306/2013 Sb.), platnost všech sKaret zanikla k 30. dubnu 2014. Od té doby již není možné sKartu žádným způsobem použít, tedy ani k uplatnění benefitů souvisejících s držením průkazu osoby se zdravotním postižením.

Nový občanský zákoník a dědění ze zákona

Následujícími řádky pokračuji v plnění daného slibu, že si v rámci článků z naší poradny budeme poněkud nesystematicky, přece však snad pro čtenáře užitečně, představovat, co nového přinesl nový kodex občanského práva. Dnes se budeme věnovat dědění. Konkrétně nás bude zajímat, co platí pro tzv. „dědění ze zákona“. Tento způsob dědění nastupuje tam, kde zůstavitel neučinil pořízení pro případ smrti, jimiž jsou závěť a nově též dědická smlouva a dovětek. Zákonná dědická posloupnost přijde ke slovu i tam, kde by pořízení pro případ smrti nepojednávalo o celé pozůstalosti zůstavitele.

Na rozdíl od dřívějších čtyř dědických skupin nový občanský zákoník (dále NOZ) upravuje šest dědických tříd. První čtyři třídy jsou v zásadě shodné s předchozími čtyřmi skupinami, pojďme si je tedy popsat.

První dědická třída

V první dědické třídě dědí stejným dílem zůstavitelovy děti a zůstavitelův manžel. To znamená, že měl-li by zůstavitel v době smrti např. dvě děti a manželku, dědily by každý jednu třetinu pozůstalosti. Manžel (manželka) však nemůže v první třídě dědit sám. Nedědí-li v první třídě některé z dětí, pak jeho díl dědí jeho děti, popř. vzdálenější potomci. To znamená, že pokud by jedno dítě zůstavitele z prvního příkladu ještě před zůstavitelovou smrtí zemřelo, a přitom by po sobě zanechalo dvě děti (tedy např. vnuky zůstavitele), pak by tito vnukové zdědili každý jednu šestinu pozůstalosti.

Druhá dědická třída

Ve druhé dědické třídě pak dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a ti, kdo žili se zůstavitelem alespoň jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Na druhou třídu však přijde řada jen tehdy, pokud nedědí zůstavitelovi potomci. Manžel zde dědí nejméně polovinu, ostatní rovným dílem. Opět si uveďme ilustrující příklad. Po bezdětném panu Novákovi, který byl v okamžiku své smrti ženatý a naživu byli ještě i oba jeho rodiče, bude dědit manželka polovinu a rodiče každý po jedné čtvrtině pozůstalosti.

K zajímavé situaci by mohlo dojít tehdy, pokud jiný ženatý zůstavitel, tentokrát třeba pan Dvořák, se svojí manželkou již delší čas před smrtí sice fakticky nežil, ale nedošlo k rozvodu manželství, zato déle než rok žil s družkou ve společné  domácnosti. Pokud by rodiče pana Dvořáka nebyli v době jeho smrti naživu, pak by družka i manželka dědily každá polovinu pozůstalosti.

Třetí dědická třída

Pokud nedědí ani manžel ani žádný z rodičů zůstavitele, přichází na řadu dědicové třetí třídy. Z toho plyne, že nejsou-li naživu rodiče zůstavitele, nemůže ve druhé třídě dědit sám druh nebo družka Ve třetí třídě dědí sourozenci zůstavitele a ti, kteří žili po dobu alespoň jednoho roku se zůstavitelem v jedné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Pokud nedědí některý ze zůstavitelových sourozenců, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (zůstavitelovi neteře či synovci). Dědicové třetí třídy dědí rovným dílem.

Čtvrtá až šestá dědická třída

Na čtvrtou třídu dědiců přijde řada tehdy, pokud nedědí žádný z dědiců třídy třetí. Do čtvrté třídy patří prarodiče zůstavitele, kteří dědí rovným dílem; dědění podle této třídy tedy nebude právě nejčastější.

Ve čtvrté skupině podle dřívější úpravy mohly dědit ještě děti prarodičů zůstavitele, tedy pokrevní strýcové a tety. Dnes na ně přijde řada až ve třídě šesté. Ale vzhledem k tomu, že v páté třídě dědí prarodiče rodičů zůstavitele, tedy zůstavitelovi pradědové a prabáby, a toto dědění je tedy ještě nepravděpodobnější, dostane se na pokrevné strýce a tety jako dříve. Navíc v současnosti oproti minulé úpravě v šesté třídě dědí i děti dětí sourozenců zůstavitele (tedy pokrevní praneteře a prasynovci).

Teprve, nedědil-li by žádný z těchto dědiců, v praxi tedy pokud by nikdo z vyjmenovaných pokrevních příbuzných nebyl naživu, došlo by k tzv. odúmrti, tedy k dědění státu.

Přechod stavebního spoření po smrti jeho účastníka

Dotaz: „Kdo by získal moje stavební spoření v případě, kdybych zemřel předtím, než si je stihnu vybrat?“

Ve způsobu řešení přechodu nároku ze stavebního spoření došlo s účinností od 1. ledna 2014 ke změně. V souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku se totiž novelizovalo ustanovení § 8 odst. 1 zákona o stavebním spoření (z. č. 96/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a to takto:

„(1) Závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.“

Před touto novelizací, tedy ještě v minulém roce, stavební spoření v případě smrti účastníka přecházelo na pozůstalého manžela, teprve pokud by této osoby nebylo, přecházelo stavební spoření na jednoho z dědiců. V současnosti již tento speciální způsob přechodu neplatí a lze říci, že po smrti účastníka stavební spoření končí. Aktiva, ale i pasiva, tedy případné úvěry ze stavebního spoření se stávají předmětem klasického dědického řízení.

Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

konf-bez-barier07
img_3652
luhacovice-09
09-opava-jakartovice
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.