eSeznam.cz

Ještě než se pustím do dalších výkladů, musím čtenáře důrazně upozornit, že nejsem specialistou na daňové právo. Tato oblast je velice komplexní i komplikovaná a není v v silách mých ani mých poradenských spolupracovníků, abychom se v ní stali na slovo vzatými odborníky. Proto prosím berte níže následující řádky jako pokus o určitý vhled a stručnou pomůcku, rozhodně se nebude jednat o text, o který by bylo možné argumentačně opírat vaše počínání při plnění vašich daňových povinností.

Daňové přiznání

První, oč se mnohý tazatel zajímá, je otázka, zda je či není povinen podávat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z něhož budeme nadále vycházet, upravuje povinnost podání daňového přiznání v ustanovení § 38g.

Odstavec první praví:
Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Povinnost podat daňové přiznání má i ten, kdo uplatňuje daňovou ztrátu.

Odstavec druhý však z odstavce prvního vyjímá další osoby, které daňové přiznání podávat nemusejí. Jsou jimi ti, kdo mají pouze příjmy ze závislé činnosti (rozumějme pracovní vztah zaměstnanec/zaměstnavatel). Musí se však jednat pouze o jedno nebo postupně několik zaměstnání, ale nikdy ne o několik časově se překrývajících zaměstnání. Dále takový poplatník nesmí mít tzv. jiné příjmy (podle § 7 až 10) vyšší než 6000 Kč ročně, sem opět nepočítáme příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Další podmínkou je, že u všech chronologicky po sobě jdoucích zaměstnavatelů za zdaňovací období měl i má daňový poplatník podepsáno tzv. „prohlášení k dani“. Prohlášení k dani se vyznačuje formulářem růžové barvy, jde o dokument, který umožňuje, aby zaměstnanec:

1. nemusel za podmínek výše uvedených podávat daňové přiznání
2. mohl uplatňovat slevy na dani již při placení záloh a nemusel čekat až na roční zúčtování.

Ještě se vrátím k příjmům, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Těmito příjmy jsou, kromě jiných i příjmy od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani a měsíčně nepřesahují částku 5 000 Kč.

Z toho lze tedy dovodit, že pokud např. zaměstnanec, který pracuje u jednoho zaměstnavatele, u něhož má podepsáno prohlášení k dani a zároveň během roku měl příjmy nepřesahující 5000 Kč měsíčně, z nichž byla daň odváděna srážkou podle zvláštní sazby daně (typicky dohody o provedení práce), daňové přiznání podávat nemusí.

Ještě připojím jedno upozornění mířící do blízké budoucnosti, pro příjmy od 1. ledna 2014 dochází v tomto ustanovení ke změně, a to v tom směru, že daň bude vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů nepřesahujících částku 10 000 Kč měsíčně, ale jen u příjmů plynoucích z dohody o provedení práce. Ostatní podmínky zůstávají zachovány.

Příjmy osvobozené od daně jsou vyjmenovány v § 4, jde o rozsáhlý seznam, počet položek je vyšší než počet písmen abecedy. Pro potřeby tohoto článku citujme toliko písmeno h):
„Od daně je osvobozen příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně...“

Dokdy podat daňové přiznání

Daňové přiznání je třeba podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy obvykle do konce března. U subjektů, jimž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, popř. mají mít ze zákona auditorem ověřenou účetní závěrku, stačí daňové přiznání podat do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Zdanitelné příjmy

Lze říci, že zákon o daních z příjmů dělí příjmy do pěti kategorií:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6);
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7);
3. příjmy z kapitálového majetku (§ 8);
4. příjmy z pronájmu (§ 9);
5. ostatní příjmy (§ 10);

U každého příjmu pak zákon uvádí, co se za tyto příjmy považuje, co je u nich považováno za základ daně apod.

K základu daně uveďme jen obecné pravidlo, že základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 stanoveno jinak.

Např. u příjmů ze závislé činnosti si poplatník nemůže od mzdy, kterou obdrží, aby snížil svůj základ daně, odečíst v podstatě žádné výdaje. Zcela odlišné je to naopak u příjmů plynoucích ze samostatné výdělečné činnosti, zde je možné započítat buď skutečné výdaje nebo zvolit např. variantu započtení zákonem předpokládaných výdajů stanovených počtem procentních bodů z dosaženého příjmu. V určitých případech lze zvolit i platbu daně tzv. paušální částkou, ale nebudu v tomto směru zabíhat do přílišných podrobností.

Ustanovením, které by nemělo ujít naší pozornosti, je § 10 odst. 3, který do příjmů osvobozených od daně zahrnuje příjmy plynoucí z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem. Musí jít však o tzv. ostatní příjem dle § 10, tedy není zařaditelný pod žádnou z kategorií 1. až 4. a úhrn těchto příjmů nepřevyšuje 20000 Kč ročně.

Nezdanitelná část základu daně

Položky, které si můžeme, kromě již zmíněných výdajů, odečíst od základu daně, najdeme v ustanovení § 15.

Velmi podrobně jsou v odstavci 1 upraveny dary. Od základu daně lze odečíst dary, jejichž hodnota činí nejméně 2 % ze základu daně, nebo alespoň 1000 Kč, nejvíce lze takto odečíst 10 % ze základu daně konkrétního subjektu. Odečten může být dar fyzické i právnické osobě, se sídlem v ČR, v EU, Norsku nebo Islandu. rozhodující je pak účel daru. Darování krve je ohodnoceno částkou 2000 Kč, darování orgánu žijící osoby částkou 20000 Kč.

Podle dalších odstavců lze od základu daně odečíst částku rovnající se úroku z úvěru ze stavebního spoření, úroku z hypotéčního úvěru užitých na financování bytových potřeb.

Odečíst je možné i částku do maximální výše 12000 Kč zaplacenou jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, částky zaplacené na penzijní pojištění i doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění, členské příspěvky odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Bližší podmínky těchto odpočtů je opět třeba vyhledat v zákonu.

Odčitatelné položky může uplatnit osoba, která sama podává daňové přiznání i ta, za kterou daňové zúčtování provádí zaměstnavatel, v tomto případě musí zaměstnanec zaměstnavateli do 15. února požadované odpočty sdělit a prokázat.

Sazba daně

Po sečtení dosažených zdanitelných příjmů a odečtení nezdanitelných částí základu nás bude zajímat sazba daně. Sazba daně z příjmů činí 15 %.

Slevy z daně

Po vypočtení daně, viz. výše, máme možnost ještě daň snížit uplatněním zákonných slev. Zde opět platí, že slevy může uplatnit poplatník podávající daňové přiznání, ale i poplatník, který daňové přiznání nepodává, protože za něj daňové zúčtování provede zaměstnavatel, u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani, jak jsme již probrali při uplatňování odčitatelných položek od základu daně.

Daň lze tedy snížit o:

• 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (invalidita I. a II. stupně)
• 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (invalidita III. stupně)

Předchozí dva body se tedy týkají zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců.

• 24 840 Kč na poplatníka – tato sleva neplatí pro starobní důchodce
• 24 840 Kč na manželku (manžela) žijícím s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující 68000 Kč,
• dvojnásobek předchozí částky (tedy 49680 Kč) na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud je držitelem průkazu ZTP/P a její/jeho příjem nepřesáhne částku 68000 Kč za zdaňovací období,
• 2 520 Kč na poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně,
• 5 040 Kč na poplatníka, který pobírá invalidní důchod III. stupně
• 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
• 4 020 u poplatníka, který se připravuje na budoucí povolání studiem či předepsaným výcvikem
• 13 404 Kč na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.

Výčet uvedených slev není zcela vyčerpávající, opominul jsem např. slevy z titulu přiznaných investičních pobídek. Stejně tak u většiny slev zákon upřesňuje podmínky jejich přiznání a výpočtu. V případě zájmu o detailní podmínky konkrétních slev se samozřejmě můžete obrátit na naši poradnu.

Závěr

V zásadě jsou tedy před každou fyzickou osobou tři možnosti:

1. daňové přiznání nepodává, nemá téměř žádné zdanitelné příjmy, nemusí nic řešit;
2. Za osobu provede daňové zúčtování zaměstnavatel. Do 15. února je třeba uplatnit případné odčitatelné položky, slevy na dani jsou již při zálohách odečítány, (nárok na ně byl již prokázán). Případné daňové přeplatky či nedoplatky budou zúčtovány a vyrovnány prostřednictvím zaměstnancovy mzdy či platu. V případě nezměněných podmínek zaměstnanec podepíše prohlášení k dani na další období.
3. Fyzická osoba musí podat daňové přiznání, v takovém případě si od zaměstnavatele (či zaměstnavatelů)  vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech, vyúčtuje všechny další příjmy a podá daňové přiznání. OSVČ pak nezapomene na splnění dalších povinností vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Přeji vám, ať vše zvládnete bez velkých stresů, bez pokut a penále!

Luboš Zajíc