Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Poradna Právní poradna Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 7/2013 (SONS)

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS, 7/2013 (SONS)

V dnešním článku se budeme věnovat následujícím třem tématům: 1. Co nového se chystá v oblasti průkazu osoby se zdravotním postižením a příspěvku na mobilitu, 2. Předepisování bílých holí a jejich úhrada z veřejného zdravotního pojištění,  3. Vstupní lékařské prohlídky pro osoby ucházející se o zaměstnání.

V den, kdy píši tento článek, ještě není (alespoň z hlediska platných právních předpisů) úplně jasné, jak bude naloženo s sKartou, nicméně lze s velkou pravděpodobností říci, že její šance na přežití v podobě, jak byla původně koncipována, je malá. Jednou z funkcí, kterou měla tato karta plnit, byl též průkaz osoby se zdravotním postižením.

Koncem května tohoto roku se na Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých ČR, jako na jednu z několika organizací zastupujících zájmy osob se zdravotním postižením, obrátilo Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o připomínkování věcného návrhu změn legislativy v oblasti průkazu osoby se zdravotním postižením a příspěvku na mobilitu. Velmi jsme ocenili, že MPSV se pokusilo zjistit názory těch, kterých se navržené změny týkají ještě předtím, než byly tyto návrhy posunuty do dalšího legislativního procesu. Ještě než si v hrubých rysech nastíníme, jaké změny jsou MPSV nově navrhovány, je třeba upozornit na to, že nebylo projednáváno paragrafované znění právních předpisů, pouze určitá koncepce vtělená do „zásad“, které však byly poměrně podrobně rozpracovány a odůvodněny.

I nadále by měly být zachovány tři stupně průkazu osoby se zdravotním postižením – TP, ZTP a ZTP/P. Nárok na tento průkaz by měla mít osoba starší jednoho roku s těžkým smyslovým, tělesným nebo duševním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace. Stupeň průkazu by pak měl být závislý na tom, zda jde o středně těžké (TP), těžké (ZTP) či zvlášť těžké (nebo úplné (ZTP/P) funkční postižení pohyblivosti nebo orientace. U zvlášť těžkého či úplného funkčního postižení pohyblivosti či orientace pak musí jít o osoby s potřebou průvodce. Protože zrakové postižení s sebou přináší zejména problémy s orientací, popišme si ještě, jak návrh definuje tři stupně průkazu s ohledem na funkční dopady zdravotního postižení právě na ni.
  • Středně těžké postižení bude takové, kdy osoba je schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí, ovšem zhoršena je orientace v exteriéru (průkaz TP).
  • o těžké postižení půjde tehdy, je-li osoba schopna orientace v domácím prostředí, značné obtíže má v exteriéru (průkaz ZTP),
  • zvlášť těžkým či úplným postižením se rozumí stav, kdy osoba není schopna samostatné orientace v exteriéru (průkaz ZTP/P).
Z výše uvedeného vyplývá, že posuzování nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením by mělo být zcela odděleno od posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby pro účely příspěvku na péči. Navíc je navržen nový prováděcí předpis, který by vymezil stavy, které odůvodňují přiznání jednotlivých typů průkazů. A předpis, jež je MPSV navrhován, je v ustanoveních týkajících se postižení zraku naprosto totožný se zrušenou - s jistou nadsázkou můžeme říci starou známou - vyhláškou č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do konce roku 2011, tedy před spuštěním sociální reformy.

Příspěvek na mobilitu

Nárok na tento příspěvek by měl být i nadále vázán na průkaz ZTP nebo ZTP/P. Osobám využívajícím sociální pobytové služby by byl jako doposud příspěvek poskytován jen výjimečně.

Další podmínkou je opakované dopravování se (možné je i dopravování jinou osobou) v kalendářním měsíci, ovšem oproti současnému stavu je navrhována podmínka, že musí jít o dopravování za úhradu. V tuto chvíli se dostáváme k zásadním připomínkám, které SONS uplatňovala v rámci jednání s MPSV. Ovšem je třeba říci, že právě v tomto bodu byl postoj MPSV poměrně striktní. Hlavním argumentem pro tuto novou podmínku je tvrzení, že již průkaz ZTP či ZTP/P přináší výrazné slevy v dopravě a že pokud by se držitel průkazu nedopravoval opakovaně za úhradu, jednalo by se o zdvojení dávky či benefitu se stejným účelem, a v tom případě nemá příspěvek na mobilitu opodstatnění. Nakonec se nám podařilo dosáhnout alespoň slibu, že bude v předpisu jednoznačně upraveno, že za dopravování za úhradu bude možné považovat i dopravování rodinným příslušníkem či např. asistentem sociální péče. Všechny podmínky nároku na příspěvek na mobilitu se budou (jako dosud) prokazovat při podání žádosti o příspěvek, a to formou čestného prohlášení. Výše příspěvku zůstává stejná, tedy částka 400 Kč měsíčně, navrhuje se možnost vyplácení i v delších než měsíčních intervalech.
Druhou připomínkou, kterou SONS uplatnila, bylo jasné stanovení pravidla, že pokud dojde ke ztrátě či odcizení průkazu osoby se zdravotním postižením, bude průkaz automaticky znovu vydán bez posuzování nároku, a to na dobu, jaká byla stanovena při původním vydání průkazu. S akceptací této připomínky MPSV žádné problémy nemělo. Dodejme, že průkaz by měl být u osob nad 18 let vydáván maximálně na 10 let.

Řízení o průkazu by se mělo přesunout z Úřadu práce do kompetence okresních správ sociálního zabezpečení, odvolacím orgánem by byla Česká správa sociálního zabezpečení.

Detailní popis nové úpravy a informace o způsobu, jak bude řešen přechod mezi průkazy v nynější podobě a těmi novými si necháme na dobu, až bude k dispozici paragrafované znění.

Bílé hole

Již po nějakou dobu se čas od času v naší poradně objevoval v různých obdobách tento dotaz

„Jak je to s bílými holemi, na kolik holí ročně mám nárok, mohu si nechat předepsat dvě hole stejného typu?“
S řešením uvedeného problému nám pomohlo  oddělení bariér. Jeho vedoucí Mgr. Viktor Dudr se s tímto dotazem obrátil na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR. Odpověď revizní lékařky VZP obsahovala několik zásadních sdělení a odkaz na příslušné právní předpisy. Po jejich prostudování lze myslím jednoznačně uvést následující:

Pojištěnec má nárok na předepsání a úhradu tří bílých holí za jeden kalendářní rok, a to jakýchkoliv holí, které jsou uvedeny v číselníku VZP, tedy může jít i o tři hole stejného typu.

Pojďme si nyní vyjasnit, z jakých právních předpisů a jejich ustanovení lze toto tvrzení dovodit a jak lze v případě problémů např. v lékařské ordinaci argumentovat:

Příloha č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění (z. č. 48/1997 Sb., v platném znění) obsahuje v seznamu zdravotnických prostředků položku č. 164. Tato příloha je upravena v tabulce, z níž lze vyčíst následující:

Hůl bílá slepecká, patří do skupiny č. 14, tedy jde o kompenzační pomůcku pro zrakově postižené), předepsány mohou být maximálně 3 ks. za rok, úhrada činí 100 %, předepsat ji může oftalmolog nebo všeobecný praktický lékař.

Dále jsme nahlédli do číselníku VZP, který obsahuje podrobný katalog zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz. Aktuální číselník má číslo 910, je platný od 1.4.2013 a každý praktický či oční lékař by jej měl mít k dispozici. Je možné ho též stáhnout na adrese:
http://www.vzp.cz/uploads/document/ciselnik-910-vzp-zp-poukaz.pdf

Oproti předchozím číselníkům došlo k pozitivní změně v tom, že dříve bývala u holí uvedena užitná doba v délce 12 měsíců, což pak někdy vedlo předepisující lékaře, dokonce i samotné zdravotní pojišťovny k úvaze, že je možné bílou hůl konkrétního jednoho typu předepsat pouze jednou za rok. Tento nedostatek je již v novém číselníku napraven, užitná doba je uvedena v délce 4 kalendářní měsíce, což odpovídá možnosti předepsání a úhrady tří holí za rok.

Pokud by kdokoliv i přes užití argumentů uvedených výše měl s předepisováním bílých holí jakékoliv problémy, může se obrátit na naši poradnu, rádi mu poskytneme příslušné právní předpisy, popř. jinak pomůžeme s uplatňováním oprávněného nároku. V této souvislosti musíme čtenáře upozornit na skutečnost, že je velkou a aktuální otázkou, jak dlouho bude tento stav platit; to proto, že v nedávné době SONS připomínkovala návrh nového zákona o zdravotních prostředcích a novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Předepisování a zejm. úhrada bílých, resp. červenobílých holí je oblastí, v níž se chystají závažné změny. O dalším vývoji Vás samozřejmě budeme informovat.

Dotaz: „Je správné, když mě můj potencionální zaměstnavatel nutí, abych se před nástupem do zaměstnání podrobil vstupní lékařské prohlídce? Kdo tuto prohlídku zaplatí?“


Výše uvedený dotaz patří do oblasti pracovního lékařství, v níž došlo přijetím zákona o specifických zdravotních službách (z. č. 373/2011 Sb., k významným změnám. Zákon nabyl účinnosti dnem 1.4.2012, ovšem vzhledem k některým přechodným ustanovením se pro zaměstnavatele a zaměstnance podmínky výrazně změnily až k 1. dubnu 2013. Jde o poměrně obsáhlou problematiku, my se soustředíme pouze na odpověď na konkrétně položený dotaz.

Lze říci, že povinnost absolvování vstupní lékařské prohlídky platí pro všechny pracovně právní vztahy s výjimkou těch, které jsou vykonávány mimo pracovní poměr, tedy vstupní lékařskou prohlídku není nutné absolvovat u dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti. Podle ustanovení § 59 odst. 1 se osoba ucházející o zaměstnání považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Vstupní lékařskou prohlídku je možné absolvovat buď u praktického lékaře, kde je uchazeč o zaměstnání registrován, nebo u lékaře, s nímž má budoucí zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Každopádně má být tato prohlídka uskutečněna před uzavřením pracovní smlouvy. Ustanovení § 59 odst. 2 řeší úhradu lékařské prohlídky, a to takto:

„Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.“

Výše uvedené lze vyložit tak, že pokud zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, pak by měl vstupní lékařskou prohlídku hradit zaměstnavatel, pokud se nedohodnou na něčem jiném.

Změny nastaly i v oblasti povinných periodických prohlídek; tyto prohlídky je povinen zajistit, i uhradit zaměstnavatel.

Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-302
p1140734
P5303061
p1140765
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.