eSeznam.cz

Začněme první oblastí, k níž do naší poradny docházejí dotazy v podstatě kontinuálně, dá se bez přehánění říci, že neuběhne měsíc, v němž by se otázka související s podpisem nevidomých neobjevila. Tu se jedná o problémy při podpisu úvěrové smlouvy, tu o ověření podpisu, tu se řeší, zda lze dokument podepsat razítkem, jindy by se někdo rád zbavil nějakého závazku s poukazem na neplatnost podpisu z důvodu nevidomosti kontrahenta, atd.

Pojďme se nejdříve seznámit s právní úpravou podepisování osob, které nemohou číst nebo psát, jak obvykle bývá skupina lidí mající problémy s podepisováním nazývána v právních předpisech.

Základním ustanovením je v této věci § 40 odst. 5 Občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb., v platném znění), které říká toto:

„K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.“

Nevidomý tedy může písemný úkon platně podepsat bez provádění úředního zápisu jen za splnění těchto podmínek:

1. Nevidomý je schopen se vlastnoručně podepsat;
2. Je schopen se seznámit s obsahem právního úkonu, který podepisuje.

Schopnost seznámení se s obsahem právního úkonu je možné uplatnit buď prostřednictvím jiné osoby, kterou si nevidomý zvolí, pro vyvrácení jakýchkoliv budoucích pochybností lze doporučit, aby zvolenou nebyla osoba, která je na právním úkonu nějak zainteresována. Za seznámení se s úkonem s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek lze jistě považovat naskenování dokumentu a následné přečtení prostřednictvím hlasového výstupu nebo Braillského řádku, přečtení Optaconem, a další.

Nalezl jsem zajímavý judikát, v němž se k platnosti podpisu nevidomého vyjádřil rozsudkem ze dne 12.10.2012 dokonce Nejvyšší soud České republiky. Konstatoval, že úkon vlastnoručně podepsaný nevidomým je platný i tehdy, je-li prokázána samotná schopnost nevidomého s úkonem se seznámit, resp. má-li nevidomý reálnou možnost se s úkonem seznámit. To platí i tehdy, pokud by se nevidomý s úkonem fakticky neseznámil, tedy nevyužil by osoby či pomůcky k seznámení se s podepisovaným úkonem, ač k tomu měl možnost. K prokázání platnosti úkonu v takovém případě druhé straně postačí doložení skutečnosti, že nevidomým zvolená osoba byla přítomna, nevidomý měl možnost si smlouvu před jejím podpisem prostudovat  - smlouva mu byla s dostatečným předstihem za tímto účelem poskytnuta, apod.

Zdůrazňuji, že pro platnost podpisu je nezbytné, aby byl podpis učiněn vlastní rukou. Podpisové razítko tuto náležitost jednoznačně nesplňuje, podpis razítkem za vlastnoruční považovat nelze.

Na druhé straně nejsou v právních předpisech jednoznačně určeny parametry, jaké musí vlastnoruční podpis splňovat. Měl-li by tedy nějaký nevidomý problém s nacvičením vlastnoručního podpisu psacím písmem, neměl by podpis tiskacími písmeny být na překážku platnosti. Za podstatné atributy vlastnoručního podpisu, ač nejsou právně zakotveny, lze myslím považovat jedinečnost, ustálenost grafické podoby a čitelnost. Ač ani podpisy vidících osob ne vždy tyto parametry splňují, měli by po mém soudu nevidomí právě o tyto atributy při svém podpisu dbát.

Zvláštním právním úkonem je z hlediska nároků na pořízení závěť. Vlastnoruční závěť je u nevidomých a těžce zrakově postižených osob samotným handicapem vyloučena, pro nevidomé je pravděpodobně nejvýhodnější pořízení závěti formou notářského zápisu. O této formě úředního zápisu pojednáme níže. Pokud by nevidomý nechtěl poslední vůli pořídit notářským zápisem, musí tak učinit před třemi přítomnými svědky. Svědky nemohou být nevidomí, osoby blízké, osoby nezpůsobilé k právním úkonům ani ti, kdo by byli závětí oprávněni dědit. Listina by musela být nahlas přečtena, muselo by být uvedeno, kdo ji sepsal, kdo přečetl, posléze by musela být všemi aktéry podepsána.

Ověřování podpisu

K některým právním úkonům je třeba nejen vlastnoruční podpis, ale tento podpis musí být ještě úředně ověřen. Tuto problematiku upravuje zákon o ověřování (z. č. 21/2006 Sb., v platném znění). Ověření podpisu (legalizaci) osob, které nemohou číst nebo psát upravuje zákon v ustanoveních § 10 odst. 5 a 6. Kromě možnosti účasti dvou svědků zákon opět nabízí variantu s vlastnoručním podpisem bez nutnosti přítomnosti svědků, pokud se nevidomý s listinou, kterou chce legalizovat, je schopen seznámit za pomoci přístrojů či pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí. Připomeňme, že držitelé průkazu ZTP či ZTP/P jsou osvobozeni od poplatku za ověření podpisu; toto osvobození však neplatí na kontaktních místech Czech Point.

Úřední zápis

Úřední zápis se užívá u závažnějších právních úkonů, při nichž je kladen větší důraz na právní jistotu jednajících stran. Klasickou formou úředního zápisu je tzv. notářský zápis.

V notářském řádu je popsán způsob notářského zápisu, jehož účastníky jsou  osoby, které nemohou číst nebo psát, z hlediska nevidomých jde o obdobnou úpravu jako v Občanském zákoníku. Zákon požaduje účast dvou svědků, kterými nemůže být osoba na věci zúčastněná a osoba blízká, opět je zde ovšem možnost, kdy notářský zápis nemusí být proveden tímto způsobem, pokud osoba, která nemůže číst nebo psát má schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopna se vlastnoručně podepsat (§ 65 a § 66 notářského řádu). Zde na rozdíl od Občanského zákoníku chybí alternativa seznámit se s obsahem úkonu za pomoci osoby, kterou by si nevidomý zvolil.

Shrnutí problematiky platnosti podpisu nevidomých

Závěrem tedy shrňme, že nevidomý, který je schopen vlastnoručně podepsat úkon, který činí a je schopen se s tímto úkonem seznámit prostředky, které si sám zvolí, úkon podepsat může, a tento podpis je platný. Zneplatnění takového úkonu by pak vyžadovalo před soudem dokázat, že

1. nebyly splněny podmínky, které jsme uvedli výše,
2. např. ze strany osoby, kterou si nevidomý zvolil, došlo k podvodu, ale ani dokázání této skutečnosti by nemuselo automaticky vést ke zneplatnění celého právního úkonu.

Další důvody pro zneplatnění právního úkonu jsou již shodné, jako v případě, kdy úkony činí osoby bez zrakového handicapu, (nepříčetnost, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům, atd.).

Nezbývá než všem doporučit, aby s podpisem zacházeli velmi obezřetně a rozhodně lehkovážně nespoléhali na možnost zneplatnění úkonu z důvodu zrakového postižení.

Úplně nakonec dodejme, že jsme vycházeli z právní úpravy nyní platné, nový občanský zákoník, který by měl nabýt účinnosti již od 1. ledna 2014 upravuje výše pojednanou materii nově, ovšem zásadní principy měněny nejsou.

Dotaz: Mají rodiče s těžkým zrakovým postižením nárok na přednostní umístění svých dětí do mateřských škol?

S touto otázkou se na nás zejm. v průběhu letošního února a března obrátilo několik zrakově postižených maminek. Bohužel jsme pro ně nenašli potěšující odpověď v podobě právní normy, která by takovýto nárok upravovala. Jediné pozitivum, které by mohlo mít význam pro rodiny s nízkým příjmem, kde rodiče nebo jejich děti pobírají příspěvek na péči, je zakotveno v ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) a c) vyhlášky č.14/2005 Sb., v platném znění, o předškolním vzdělávání. Podle těchto ustanovení mají děti v mateřských školách zřízených státem, krajem, obcí či svazkem obcí (tedy nikoliv v soukromých) nárok na osvobození od úplaty. To za předpokladu, že buď rodič nebo dítě mají nárok na zvýšení příspěvku na péči. Připomeňme, že toto zvýšení příspěvku na péči náleží zjednodušeně řečeno rodinám, jejichž příjmy nepřesahují dvojnásobek životního minima.

Dotaz: „Mám jako držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P nárok na osvobození od daně z nemovitostí?“

Daně z pozemku a stavby jsou upraveny zákonem o dani z nemovitostí (z. č. 338/1992 Sb., v platném znění).

Podstatné je pro nás ustanovení § 9 odst. 1 písm. n) a o),

Podle písmene n) jsou od daně osvobozeni vlastníci obytných domů, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a zároveň pobírají příspěvek na živobytí, nebo jsou posuzováni s osobou, která pobírá příspěvek na živobytí. To platí u staveb, které slouží vlastníkům k trvalému bydlení.

Písmeno o) pak přináší osvobození vlastníkům staveb pro rodinnou rekreaci, kteří jsou držiteli průkazu ZTP a pobírají příspěvek na živobytí a držitelů průkazu ZTP/P. Z toho tedy vyplývá, že jedině u vlastníků staveb pro rodinnou rekreaci, kteří jsou držiteli průkazu ZTP/P, nemusí být pro osvobození od daně zároveň splněna podmínka pobírání příspěvku na živobytí či společného posuzování s osobou pobírající příspěvek na živobytí.

Luboš Zajíc, SONS