eSeznam.cz

Pletly se z něj oslavné věnce, ale také se odedávna používá jako koření v kuchyni. BOBKOVÝ LIST je rozšířen takřka v celém světě. Najdete ho v domácnostech ve Francii, Itálii, Španělsku, v arabských zemích, v Řecku, na Balkáně, v Americe i ve střední a východní Evropě. Užívá se při konzervaci masa a ryb, při nakládání zeleniny, hub či okurek. Hodí se ke zvěřině, na maso na rožeň, ale také třeba na smetanové omáčky i do francouzských polévek, patří do každé marinády, do omáček, ale opatrně, obvykle stačí jeden list. Koření hraje v omáčkách důležitou roli! Staré přísloví říká, že omáčka v kuchyni je stejně důležitá jako dirigent v orchestru.

Jsou to listy vavřínu stále zeleného keře. I sušené listy by měly mít pěkně zelenou barvu. V léčitelství se používá k přípravě odvaru, který má detoxikační a antiepileptický efekt.

Bobkový list používáme zevně do protirevmatických koupelí, inhalačně při katarech horních cest dýchacích a průdušek. Listy podáváme při špatném trávení, na podporu metabolismu, při cukrovce II. typu. Vavřín působí lehce sedativně, má protizánětlivý účinek, snižuje krevní cukr, odbourává odpadní látky z těla a podporuje chuť k jídlu. Bobkový list používáme jako obklad na bolestivé klouby (Kaši z rozdrcených bobkových listů smícháme s olejem. Naneseme na pláténko a několikrát denně přikládáme na bolestivé místo).

Vavřínový olej se používá v parfémech a při výrobě vavřínového rumu. Vavřínové esence a masti se používají k odpuzování hmyzu. Matečná rostlina je známa také pod názvem vavřín. Laurus nobilis s čeledi vavřínovitých (Lauraceae), pochází s Malé Asie, Iránu a Sírie. Pěstuje se ve všech subtropických oblastech, kde často i zplaňuje. Ve Starém Římě se těšil vavřín velké úctě a vavřínové věnce byly ozdobou Césarů a velkých vojevůdců. Vavřín je často využíván jako okrasná rostlina.

Například ve středomoří často vidíme živé ploty. Vavřín se samozřejmě využívá i jako koření , známé jako bobkový list. K tomuto účelu se sklízí dvouleté listy, které se suší ve stínu, aby si zachovaly světlezelenou barvu. Vavřín je subtropický, dvoudomý keř nebo menší strom dorůstající 2 až 8 m výšky, který se dožívá věku více jak 300 let.

Na pěstování je vavřín velice nenáročný, pěstujeme jej v běžném substrátu na pokojové rostliny, přihnojujeme od konce února do konce září jednou za dva týdny běžnými hnojivy na pokojové rostliny. Vavřín pravidelně zaléváme, hlavně při letnění na celodenním slunci, ale nepřeléváme, snese spíše krátký přísušek než přelití.

Od jara do podzimu je ideální jej pěstovat venku na zahradě nebo balkoně, kde snáší i celodenní slunce. Pozor jen na rostliny, které nejsou na jaře na ostré slunce ještě zvyklé a mohly by se spálit. Takovéto rostliny je lépe dát na dva týdny do polostínu, např. pod strom, aby si postupně zvykly. Vavřín je poměrně odolný i na nízké teploty, starší rostliny snáší teploty až -2 C, mladší rostliny raději nevystavujeme teplotám pod 0° C. Vavřín můžeme tvarovat řezem, který velice dobře snáší.

Starší rostliny kvetou drobnými žlutými květy v jarních měsících, které jsou cizosprašné. Zimování vavřínu je ideální ve světlé chladné místnosti při teplotě 3°C až 18°C .Při nízkých teplotách zálivku výrazně omezíme. Vavřín je díky svým tuhým listům s obsahem silic minimálně napadán škůdci.