eSeznam.cz

Zelený čaj pochází z lístků keře čajovníku a neprochází oxidací. To znamená, že u něj
vůbec nedochází k oxidaci buněčné šťávy. Aby tento přirozený proces nezačal, jsou
lístky čerstvě utržené z keře ihned zahřívány, aby se zničily enzymy, které tento proces
zahajují.

To probíhá na kovových pánvích nebo napařením. Dále jsou zpracovány
hnětením, tvarováním, sušením, pak jsou tříděny a poslední fází je dosušení. Celé
zpracování je hotovo jeden až dva týdny po sběru.
Složení zeleného čaje:
kofein 1,5 – 4 %
flavonoidy 33 %
flavonoly 3 %
katechinů 30%
vitamín A 0,000033 %
vitamín B1 0,004 – 0,007 %
vitamín B2 0,00018 – 0,00770%
vitamín C 0,23 – 0,50 %
vitamín E 0,0237 – 0,08 %
železo 0,0104 – 0,0400 %,
fluor 0,00303 – 0,00860 %
draslík 0,99 – 2,80 %
vápník 0,27 – 0,74 %
sodík 0,003 –0,0110 %
hořčík 0,0020 %
dále obsahuje vitamín K
vlákninu (nezjištěné množství)
zinek,jód a selen (tato množství jsou závislá na složení půd, respektive hnojivech)

Zelený čaj je přírodním antioxidantem, což jsou sloučeniny neutralizující volné
radikály, které v těle vznikají každodenními procesy. Jde tak o prevenci především proti
civilizačním chorobám, například obezitě.
Čaj je také zdrojem fluoru. Nejvyšší množství má čaj Gun – powder nebo-li Perlový čaj,
je tedy velmi prospěšný při léčbě osteoporózy a nezanedbatelný je také jeho prospěšný
vliv na zuby. Ničí bakterie způsobující povlak na zubech. Dále má neutrální pH a
nepoškozuje tedy sklovinu.
Velmi významnou složkou zeleného čaje jsou polyfenoly, zejména pak některé
třísloviny (mají velmi pozitivní vliv na posílení imunity), flavanoly, flavinoly a
katechiny. Největší množství zmíněných polyfenolů mají právě zelené čaje, neboť tyto
velmi prospěšné látky, oddalující stárnutí buněk, jsou ničeny oxidací, kterou tento čaj
vůbec neprochází. Dávají také čaji příjemný bylinkový nádech. Jako nejvýznamnější
z této skupiny se jeví epigalokatechingalát (ECCG), který podle studií má největší
schopnost zabránit rakovinotvornému bujení. Podle profesora Johna Weisburgera to
platí především o rakovině prsu, konečníku a dvanácterníku.
Zajímavý je dále prokazatelný vliv na prevenci cukrovky (obsahuje látky mající
obdobnou funkci jako inzulín), infarktu myokardu, arterioskleózy a cévních
onemocněních. Dále příznivě působí na stimulaci krevního tlaku, napomáhá předcházet
poruchám paměti, příznivě ovlivňuje léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Zelený čaj redukuje LDL cholesterol a HDL je více produkován.
Japonští vědci tvrdí, že vypitím pěti šálků čaje denně spálíme 70 – 80 kalorií. Zelený čaj
pomáhá tělu využívat tuk jako zdroj energie, zabraňuje ukládání tukových polštářů.
Zvyšuje oxidaci tuků a podporuje metabolismus.
Podporuje trávení, je prospěšný při léčbě žaludečních a jaterních onemocněních.
Čaj má také díky poměrně vysokému obsahu přírodního kofeinu povzbudivý účinek.
Množství závisí jednak na velikosti lístků a taky na způsobu zpracování. Množství
kofeinu je asi 30 – 40% kofeinu jako ve stejném množství kávy. Ovlivňuje tedy
centrální nervový systém, odstraňuje únavu, povzbuzuje duševní činnost. Čaj bez
kofeinu nesnižuje účinek jiných prospěšných látek.
Čaj není vhodný pro lidi se žaludečním vředem, protože vyvolává nadměrnou produkci
žaludečních kyselin. Nadměrné pití čaje také způsobuje zácpu.

Příprava zeleného čaje:
U sypaných čajů je doporučeným množstvím jedna čajová lžička na šálek (cca 150 ml).
Čaj nezaléváme vařící vodou, která by zničila velké množství prospěšných látek.
voda na zalévání musí projít varem a zchladnout na 60 – 90 °C (podle druhu, vždy sledujeme návod na přípravu).
Necháme louhovat 2 – 5 minut. Delší luhování znamená vyšší zisk léčivých látek, ale
čaj získává trpčí chuť. Čaj bychom měli spařovat v zakryté nádobě, abychom nepřišli o
aroma čaje.
Pokud chceme snížit množství kofeinu (při přípravě dětem, těhotným ženám a osobám
přecitlivělým na kofein) připravujeme čaj metodou druhého záparu: čaj zalijeme,
promícháme, vylijeme a znovu použijeme stejný čaj a zalijeme novou vodou, tentokrát
již vařící, a necháme vylouhovat.

NEJZNÁMĚJŠÍ ČAJE

ČÍNSKÉ ZELENÉ ČAJE

Longjing (Dračí studna) – Je jeden z nejznámější čínských čajů. Nejznámější z vynikajících čínských čajů z Hangzhou, jeho jméno v čínštině znamená dračí studna. Je sušený na pánvích a má specifický plochý vzhled. Jeho napodobování je obvyklé, a vlastně většina z množství dostupného na trhu je produkována v provincii Sichuan a není tedy originálním čajem Longjing.
Hui Ming – Je pojmenován podle kláštera v Zhejiangu
Gunpowder (Střelný prach) – Velmi populární čínský čaj, známý také jako zhuchá. Pochází ze Zhejiangu, ale pěstuje se po celé Číně.
Yu Lu –Napařovaný čaj známý jako Gyokuro (Nefritová rosa) vyráběný v japonském stylu.
Lu An Guapian (Melounové semínko) – Tento čaj se velmi slavný a známý.
Rain Flower (Dešťová růže)
Hyson – Jedná se o čaj stření kvality,z mnoha provincií, raný sběr.

JAPONSKÉ ZELENÉ ČAJE

Gjurko (Nefritová rosa) – Keře, ze kterých je tento čaj připravován se před sběrem
zakrývají, čímž lístky získávají specifickou příchuť.
Mačča – velmi kvalitní práškový zelený čaj používaný zejména při čajových obřadech. Nižší sorty čaje Matcha se používají i v potravinářství - jako příchuť do zmrzlin a jiných japonských sladkostí.
Senča – Čaj vyráběný z lístků vystavěných přímo slunečnímu záření. Nejrozšířenější typ japonského čaje. List, jehož oxidace byla zastavena napařením, je svinut do tenkých tmavě zelených jehliček. Sencha označuje způsob zpracování čaje, lze se tedy setkat s čaji velmi nízké kvality až po zcela ručně zpracované exkluzivní čaje, jejichž cena dosahuje takřka astronomických hodnot.
Banča – Je čaj senča ze druhé sklizně na začátku podzimu. Lístky jsou tedy větší. Základní třída japonského zeleného čaje. V japonsku běžně podávaný k jídlu, díky nízkému obsahu kofeinu je vhodný i k večernímu popíjení. Nálev bývá světle zelenožluté barvy, chuť bývá výrazná, často s tóny mořských řas.
Kukiča – Čaj vyráběný z třech vrchních lístků a horní části stonku. Čaj produkovaný z "odpadu" z výroby čajů Sencha či Gyokuro. Dle sorty bývá v tomto čaji různý podíl řapíků, čajové prachu a zlomkového listu. Chuť většinou bývá lehčí, s výraznými trávovými tóny.
Hódžiča (Hojicha, na pánvi sušený čaj) Pražená Kukicha, je méně svíravý, nasládlý, s karamelovými tóny. Tento čaj se poprvé objevil ve dvacátých letech minulého století v Kyotu a od té doby si udržel svoji popularitu, zejména jej najdete v sushi restauracích. Jinak je to též oblíbený čaj před spaním, jelikož obsahuje málo kofeinu
Kabuseča –je čaj zpracovaný stejným způsobem jako Sencha, liší se však tím, že čajovníky byly před sklizní na 10 dní zastíněny. Takové čaje pak mají chuť jemnější a méně trpkou než-li klasická Sencha.
Tamarjokuča (Tamaryokucha) Zelený čaj, někdy označovaný též jako Guricha, který bývá svinut po vzoru čínských čajů do zakroucených "drátků". Tím se liší od všech ostatních japonských čajů. U některé čajů Tamaryokucha byla oxidace zastavena lehkým pražením, namísto napaření lístků. Takový čaj se pak označuje jako Kamairi Tamaryokucha. Chuť těchto čajů bývá plná, lehce pečená, nasládlá, u nejvyšších sort pak částečně připomíná čaje typu Gyokuro.