Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
O zdraví Rady pacientům Nebraňme se přírodě (Dobromysl.cz)

Nebraňme se přírodě (Dobromysl.cz)

M Mnoho lidí zastává názor, že považujeme nemoc – především horečnatá onemocnění v dětském věku – za zkušenost, kterou se má dětský organismus něco naučit.  

 

Dětská horečnatá onemocnění jsou většinou infekčního původu. Jejich překonáním se naučí něco jak dětský organismus, tak i osobnost dítěte. Organismus tím, že jeho imunitní systém bude příště schopen se s konkrétní infekční nemocí lépe a rychleji vypořádat. A osobnost dítěte má zase možnost povyrůst díky tomu, že se učí poprat se s něčím nepříjemným. Navíc dochází poměrně často k tomu, že dítě po prodělané horečce udělá skok ve svém vývoji.

Jedná -li se o bakteriální infekci (u virových infekcí, jako je většina chřipkovitých onemocnění, rýma, spalničky a další, totiž antibiotika nepůsobí a je zbytečné je podávat), pak použití antibiotik narušuje oba tyto procesy. Jak na úrovni organismu, kdy jsme svědky často se opakujících infektů, tak i co se týče psychického vyzrávání. Proč to tak je?

Nasadí-li se na počátku bakteriální infekce antibiotikum, pak začne bakterii, která je původcem tohoto onemocnění, buď hubit nebo alespoň zastaví její růst, zabrání jejímu rozmnožování. Tím pádem za organismus udělá spoustu práce a organismus, jeho imunitní systém nemá možnost se toho tolik naučit, jako když by se angína léčila bez použití antibiotik. Proto tak často vídáme opakované stejné infekce u jednoho dítěte. Navíc jsou antibiotika jedovaté látky, které organismus oslabí. Oslabí ho toxickým působením např. na játra, ale i tím, že vedle zamýšleného vyhubení původce nemoci antibiotikum vyhubí i miliardy jiných bakterií, kterými je náš organismus osídlen a které mu pomáhají, bez nichž by nemohl existovat. Nejčastěji se to týká negativního ovlivnění střevní mikroflóry, které se projeví zažívacími obtížemi po použití antibiotik.

Objev antibiotik byl jedním z největších objevů v medicíně ve 20. století, antibiotikům vděčí lidstvo za miliony zachráněných lidských životů. Je mnoho situací, kdy je lékař a o to více rodič či pacient nesmírně vděčný, že jsou k dispozici. Například, když je organismus dítěte natolik slabý, že se sám nedokáže s nemocí vypořádat, nebo když je narušený srdeční chlopenní vadou, nebo pokud se jedná o velmi agresivní bakterie. Dle mého soudu se jedná především o to, pečlivě zvažovat pro a proti použití antibiotik u konkrétního onemocnění a konkrétního dítěte. Je mnoho situací, kdy jsou antibiotika podávána jednoznačně zbytečně - někdy pouze z alibistických důvodů, někdy dokonce i nesprávně, např. u virových infekcí. Jindy se ukáže, jak jsem již uváděl, že antibiotika dítě sice rychle zbaví příznaků infekční nemoci, ale nemoc se po měsíci objeví opět, znovu se nasadí antibiotika, dítě se rychle „uzdraví“ a během několika málo týdnů je tu problém znovu. Pak je věcí zkušenosti a znalostí jednotlivého lékaře, zda zná pro to či ono onemocnění nějaké alternativy namísto použití antibiotik.

Naopak, když se pro léčbu antibiotiky rozhodneme, je velice důležité, aby se antibiotikum podávalo dostatečně dlouho, v doporučených dávkách i intervalech. Jinak se nadělá víc škody než užitku.

Co by tedy měli dělat např. rodiče v uváděném případě, jejichž dítě má opakovaně stejnou infekci, vždy dostane antibiotika, rychle se zmátoří a za pár týdnů je sklátí stejná choroba a vše se jako bludný kruh opakuje?

Je velmi těžké dávat nějaká obecná doporučení, protože je ve hře mnoho souvislostí - závisí to na věku a konstituci dítěte, na typu a vývoji nemoci atd.

Ale představme si tuto modelovou situaci – rodiče, kteří jsou přesvědčení, že přinejmenším horečnaté dětské nemoci mají pro dítě jakýsi smysl. Hodně o tom četli, dospěli k přesvědčení, že horečka je pro organismus smysluplná i z pohledu vědeckého a mají pediatra, kterému důvěřují a se kterým si rozumějí.

Pak může taková maminka svému lékaři říci – moje dítě má už letos poosmé infekci horních cest dýchacích, vždycky dostalo přípravky proti horečce a antibiotika a má ji za pár týdnů znovu a já bych tentokrát ve spolupráci s vámi ráda zkusila, jestli by to nešlo bez těch prášků. Znáte nějakou cestu?...

 

Zdroj: Děti a My 1/2004, www.portal.cz/dm



 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-02
img_3667
img_3688
img_3764
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.