Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
O zdraví Rady pacientům Syndrom karpálního tunelu: nemoc z počítače, klavíru, jehly i sbíječky (Ordinace.cz)

Syndrom karpálního tunelu: nemoc z počítače, klavíru, jehly i sbíječky (Ordinace.cz)

T o, že začínáte mít problém se syndromem karpálního tunelu, poznáte hlavně podle brnění ruky a prstů, slabosti v ukazováčku a prostředníčku. Postupně se snižuje schopnost jemné motoriky. Ženy, které mimochodem tímto problémem trpí častěji, si všimnou, že je bolí prsty při pletení, nebo že nejsou schopny udržet jehlu při šití.

Syndrom karpálního tunelu vzniká při stereotypní zátěži ruky a zápěstí a zátěž přitom nemusí být fyzicky náročná. „Zjednodušeně řečeno stlačování nervu v kanálu postihuje jeho drobné cévy, tím dochází ke špatnému prokrvení s následným poškozením jeho funkce. Kromě stlačování zhoršuje prokrvení nervu například cukrovka, revmatické onemocnění, metabolické změny nebo hormonální změny v období menopauzy u žen. Stlačování může vzniknout i po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v oblasti zápěstí,“ vysvětlil primář neurochirurgického oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Michal Filip.

Onemocnění se projevuje častěji u žen než u mužů. „U námi operovaných je to poměr 4:1. Největší procento výskytu je kolem 50. roku věku. Syndromem trpí hlavně ženy píšící na počítači, kdy je často chronicky přetíženo zápěstí při nevhodném uzpůsobení klávesnice, hodně postihuje šičky a švadleny. Často se projevuje u profesionálních řidičů, cyklistů, řezníků nebo pracujících s ručními vibračními nástroji, například se sbíječkou,“ řekl primář.   

Příznaky jsou mravenčení, brnění, pálení, trnutí, oslabená citlivost a bolesti prstů rukou. Nejčastěji jsou to palec, ukazovák a prostředník.

„Pacient potíže často popisuje jako klidové noční bolesti a brnění do I. – III., někdy I. – IV. prstu, které ho budí ze spaní a v menší míře ho obtěžují i přes den. Potíže jsou často doprovázeny nešikovností ruky. Ve dne se zhoršují zejména při činnostech, kdy dochází ke zvýšení tlaku v karpálním tunelu. Typicky sem patří jízda na kole nebo v autě, telefonování a psaní na počítači,“ řekl primář.

Úlevu od obtíží pacienti pociťují při rozcvičení, masáži prstů a dlaní, protřepání rukou, nebo když dají ruce do vertikální polohy.

„Postupně se však potíže zhoršují. Mravenčení či bolestivost mohou vyzařovat až do paže a ramene a neobratnost či porucha hybnosti postupně pacienta omezuje v běžných činnostech jako např. zapínání knoflíků. Známkou těžšího postižení je úbytek svaloviny dlaňového masivu palce,“ popsal problémy primář.

Syndrom karpálního tunelu lze léčit konzervativně, například obstřiky, používáním ortéz, vodoléčbou. Když to nepomůže, stejně jako u těžkých forem syndromu karpálního tunelu, je třeba přistoupit k operačnímu řešení. O načasování a typu operace rozhodne neurochirurg dle aktuálního stavu nemocného.

Metody léčby syndromu karpálního tunelu

Kromě již zmíněných postupů můžete zvolit i další metody. Záleží na tom, jakou metodu si vyberete, ale například akupunktura umí stimulovat nervy, odstranit bolesti a podpořit hojení. Tlumení bolesti docílíte i za pomoci elektrické nervové stimulace. Chiropraxe uvolní stlačené nervy, procvičí zápěstí. Komplexním přístupem je fyzioterapie, která využívá účinků cvičení, ultrazvuku, nervovou stimulaci, obklady. Osvědčené jsou i fyzikální metody jako laser a ultrazvuk.

Některým pacientům od bolesti uleví přípravky s bromelinem, tedy enzymem, který obsahuje ananas. Ulevit mohou i vitamíny – hlavně B6 a E.

Dva způsoby neurochirurgické operace karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu je stále častější diagnóza, se kterou jsou pacienti ambulantně operováni i v neurochirurgickém oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati. Z celkem 5500 pacientů operovaných pro tuto diagnózu za rok na všech neurochirurgických pracovištích v ČR jich neurochirurgie KNTB odoperuje kolem 300.

Operace spočívá v protnutí karpálního vazu a tím zrušení stlačování středového nervu, což lze dvěma způsoby. Historicky první a dnes nejvíc používaná je technika otevřené dekomprese z podélného řezu v zápěstí. Novější a šetrnější je technika endoskopická. Oba způsoby děláme v lokální anestezii. Celkový čas výkonu u obou je 30 - 45 minut. Endoskopická technika, která se postupně prosazuje v operační léčbě v ČR, je u našich pacientů žádaná pro menší pooperační bolestivost, možnost časné rehabilitace a rychlejší rekonvalescenci. Výsledkem je časnější návrat pacienta do práce i k zájmovým činnostem,“ řekl primář neurochirurgického oddělení KNTB Michal Filip. Na úspěšnosti operační léčby se podílí nejen způsob provedení, tedy otevřený - endoskopický, ale i včasná diagnostika a pooperační péče s rehabilitací.

Po operaci musí mít pacient končetinu jeden až dva týdny v klidu. Postupně rehabilituje. „Plnou zátěž operované končetiny doporučujeme po endoskopii po dvou až třech týdnech, po zákroku otevřenou technikou po pěti až šesti týdnech. Pacientům, kde je patrná přímá spojitost mezi syndromem karpálního tunelu a pracovní činností, doporučujeme zvážit změnu práce,“ doplnil primář.

Praktické rady na rehabilitaci po operaci syndromu karpálního tunelu

Jak by se měl chovat pacient po operaci? Správný postup popisuje MUDr. Aleš Fibír, z Oddělení plastické a estetické chirurgie SANUS, Hradec Králové.

Po zákroku je v průběhu prvních dnů udržovat končetinu ve zvýšené poloze (ruka výše než loket, loket výše než rameno), přes obvaz možno s přestávkami ledovat, ruku nezatěžujte. V případě zhoršení bolestí, zvětšení otoku ruky nebo prstů, zvýšení tělesné teploty nebo při prosakujícím obvazu doporučujeme kontrolu na chirurgické ambulanci dříve, než bylo domluveno.

Dále je nutno jednou za hodinu procvičit pohyblivost prstů. Tedy pomalým pohybem zkusit sevřít druhý až pátý prst do pěsti a poté natáhnout do úplného natažení. Zápěstí ponechte v rovné poloze. Tento pohyb každou celou hodinu opakovat cca 10x. Pokud na plné sevření prstů do dlaně potřebujete menší počet pohybů, tak další cvičení již není nutné. Nemá smysl cvičit více, operovaná ruka nemá být přetěžována. Účelem je pouze docílit obnovení plné pohyblivosti prstů.

Po zhojení rány a odstranění stehů se doporučuje jizvu promašťovat několikrát denně jakoukoliv mastí, chránit ji před mechanickým poraněním a cca za 2 týdny po odstranění stehů je vhodné začít provádět tlakové masáže jizvy. Ty se provádějí tak, že na zhojenou ránu zatlačíme bříškem prstu druhé ruky proti spodině tak, aby se nehtové lůžko odkrvilo, tlak ponecháme cca 30 sekund, poté povolíme, a prst přesuneme na vedlejší část jizvy a postup opakujeme. Přes jizvu tedy prstem nepřejíždíme, pouze tlačíme. Tímto způsobem promasírujeme celou jizvu. Masáž provádíme minimálně třikrát denně po 10 minutách.

Zdroj: Ordinace.cz


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-08
10_prijezd_2509-1720
v-dolina2011-25
rovna_prava_pro_vsec...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.