Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Legislativa Novinky v legislativě První pracovní verze Národního plánu rozvoje ... (NRZP)

První pracovní verze Národního plánu rozvoje ... (NRZP)

P První pracovní verze Národního plánu rozvoje sociálních služeb - Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 - 2016 (dále jen Národní plán) je strategický dokument, který vymezuje hlavní východiska a cíle v oblasti sociálních služeb na celostátní úrovni. Úvod: Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 - 2016 (dále jen Národní plán) je strategický dokument, který vymezuje hlavní východiska a cíle v oblasti sociálních služeb na celostátní úrovni.

Národní plán vzniká v souladu s § 96 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který ministerstvu ukládá povinnost zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby.

Za účelem zpracování Národního plánu byla sestavena pracovní skupina složená právě ze zástupců výše zmíněných skupin. Činnosti pracovní skupiny se mimo zástupců MPSV ČR účastnili představitelé těchto subjektů: Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Národní rady osob se zdravotním postižením, SKOK (Spolek oborové konference nestátních neziskových organizací), Unie zaměstnavatelských svazů, EURAG (česká sekce Evropské federace seniorů EURAG), Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Ministerstva financí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR.

Národní plán navazuje na předchozí obdobný koncepční materiál „Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012“, který byl za účelem plnění plánu nelegislativních úkolů vlády (usnesení vlády ČR č. 728/2009) předložen vládě ČR pro informaci v září roku 2009. Při tvorbě Národního plánu je rovněž přihlíženo k dalším důležitým podkladovým materiálům jakými jsou střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů, „Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti“, „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012“ atd.

Národní plán je úzce provázaný s projektem „Podpora procesů v sociálních službách“, v jehož rámci budou řešena některá z témat popsaných v jednotlivých kapitolách Národního plánu. Do určité míry bude tedy tento projekt nástrojem k realizaci v Národním plánu vymezených cílů.

1. Podpora rozvoje služeb sociální prevence a sociálního poradenství
Služby sociální prevence pomáhají lidem v překonání jejich nepříznivé sociální situace a pomáhají zabránit sociálnímu vyloučení lidí, kteří jsou tímto ohroženi z důvodů věku či nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiných lidí nebo z jiných závažných důvodů. Služby sociální prevence a poradenství musí být orgány veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni podporovány tak, aby v místech, kde existuje výskyt sociálních jevů, na které služby reagují, byla zabezpečena síť služeb, která svou kapacitou a vhodnými odbornými metodami napomůže tyto společensky negativní jevy eliminovat. Žádoucí je rozvíjet služby poskytované na komunitním principu včetně ucelené rehabilitace (zejm. u lidí s duševním onemocněním a zdravotním postižením). Co se týče sociálního poradenství, je na místě usměrnit jeho poskytování tak, aby skutečně efektivně plno svůj účel, což znamená přizpůsobit organizaci sítě poraden tak, aby jimi zajišťované intervence byly dostupné místně i časově. To vyžaduje především vyšší koordinaci jednotlivých poskytovatelů a efektivnější využití jejich kapacit, a to včetně odborných kapacit orgánů veřejné správy.
Cíle:
  • snižovat riziko sociálního vyloučení nebo omezovat jeho dopady
  • podporovat služby sociální prevence, jejichž potřebnost je v souladu s výstupy střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb
  • zefektivnit poskytování sociálního poradenství
Nástroje:
  • cílené poskytování služeb sociální prevence s ohledem na objektivně identifikované potřeby cílových skupin
  • cílená finanční podpora a podpora procesů plánování sociálních služeb
  • projekty realizované z ESF (pro vybrané služby sociální prevence a oblast ucelené rehabilitace)
  • koordinovaná metodická podpora ze strany orgánů veřejné správy a organizací poskytovatelů sociálních služeb

2. Podpora rozvoje služeb sociální péče

Služby sociální péče napomáhají jejich uživatelům k zajištění soběstačnosti, obnovení nebo zachování původního životního stylu a zapojení do běžného života společnosti, případně uživatelům zabezpečují v zařízeních sociálních služeb důstojné prostředí a přístup. V oblasti rozvoje těchto služeb je žádoucí se soustředit na jejich poskytování terénní a ambulantní formou. K tomu je zapotřebí doplnit podporu také pro ty, kteří se těmto lidem věnují, ať už jde o profesionály v oblasti sociálních služeb či o neformální pečovatele (k tomuto tématu též v kapitole „Vzdělávání a profesní rozvoj“). Důležité je zabývat se rovněž službami poskytovanými pobytovou formou, které představují významnou část současných služeb sociální péče, z nichž některé mohou uspokojovat poptávku po vhodné formě péče úžeji vymezené cílové skupině (např. domovy se zvláštním režimem). Vzhledem k potřebám některých lidí z cílové skupiny užívající služby sociální péče je nezbytné propojení na systém zdravotnictví, aby byl zajištěn komplexní přístup formou dlouhodobé sociálně zdravotní péče.
Hlavní cíle:
  • zachování života v přirozeném prostředí v maximální možné míře
  • podpora rozšiřování sítě a kapacit terénních a ambulantních forem služeb sociální péče
  • zajištění odpovídajících služeb pobytového charakteru, vyžaduje-li to situace a stav daného konkrétního člověka
  • dosažení větších návazností mezi systémem sociálních služeb a zdravotnictvím především v oblasti sociálně zdravotní dlouhodobé péče
Nástroje:
  • dostatečné poskytování služeb sociální péče terénní a ambulantní formou a jejich propojení s odpovídajícími formami zdravotní péče
  • vytvoření dostatečné nabídky odlehčovací služby umožňující poskytnutí podpory a péče uživateli a zároveň odpočinek běžně pečujícímu člověku
  • určení „uznané“ poptávky po specifických druzích služeb a následné zajištění přiměřené nabídky těchto služeb – domovy se zvláštním režimem
  • dostatečná komunikace a spolupráce mezi resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí

3. Transformace služeb sociální péče

Transformace ústavní sociální péče pro osoby se zdravotním postižením směřuje k vytvoření koordinované sítě služeb pro uživatele umožňující život v přirozené komunitě a k minimalizování dosud preferovaného způsobu poskytování sociální služby prostřednictvím ústavní sociální péče. Principy transformace lze požít i při plánování a poskytování sociálních služeb pro seniory, kdy je také nutné přihlížet k jejich individuálním potřebám a stanovit nezbytnou míru péče a podpory ve chvíli, kdy to tito uživatelé potřebují. Jedná se o provedení takových systémových změn, které povedou k humanizaci pobytových zařízení sociálních služeb a jejich transformaci ve služby umožňující uživateli setrvání v jeho přirozeném prostředí a  aktivní zapojení se na trh práce a do společnosti.
Hlavní cíl:
  • zlepšení kvality života klientů sociálních služeb v zařízeních i mimo ně prostřednictvím nastavení sítě služeb v přirozeném prostředí podle jejich individuálních potřeb
  • přijetí principů vytvořených v rámci procesu transformace jako základních východisek pro budování a obnovování systému sociálních služeb
Nástroje:
  • provedení transformace a humanizace stávajících pobytových zařízení sociálních služeb ve služby umožňující uživateli setrvání v jeho přirozeném prostředí a aktivní zapojení se na trh práce a do společnosti
  • propojenost s dalšími veřejnými službami (zaměstnanost, zdraví, doprava, bydlení, vzdělávání, kultura) reagujícími na potřeby obyvatel v daném místě/regionu

4. Vzdělávání a profesní rozvoj

Vzdělávání profesionálů v oblasti sociálních služeb napomáhá tomu, aby bylo zajištěno kvalitní poskytování sociálních služeb. Kromě sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách je žádoucí podporovat také vzdělávání lidí neformálně pečujících o blízké osoby a uživatelů sociálních služeb a poskytovat vhodné podmínky pro rozvoj dobrovolnické práce v oblasti sociálních služeb. V rámci fungování systému je pak na místě plynule zajišťovat akreditační proces včetně nastavení systému kontroly kvality akreditovaných kurzů. Za účelem zlepšení výkonu některých funkcí v sociálních službách je třeba dále usilovat o vznik profesního zákona.
Hlavní cíle:
  • kvalitní poskytování sociálních služeb díky dostatečně vzdělaným profesionálům, neformálně pečujícím, popř. dobrovolníkům
  • informovanost uživatelů a zvýšení jejich kompetence při rozhodování o využití sociálních služeb
  • kvalitní úroveň vzdělávacích programů a organizací poskytujících tyto programy
  • legislativní úprava sociální práce a dalších pomáhajících profesí jako základního nástroje pro poskytování odborné pomoci
Nástroje:
  • metodická podpora při akreditacích vzdělávacích programů a sledování jejich kvality
  • finanční podpora prostřednictvím programů ESF pro oblast vzdělávacích projektů
  • legislativní změny

5. Plánování sociálních služeb

Plánování sociálních služeb přispívá k zajištění jejich místní a typové dostupnosti. Pro to, aby se dařilo zajišťovat takovou síť služeb, jež by odpovídala reálným potřebám, je třeba zavést plánování sociálních služeb, na němž by se podíleli relevantní partneři, jako povinnost pro všechny územně správní celky (včetně svazků obcí, regionů a mikroregionů) tak, aby každé území bylo pokryto plánem rozvoje sociálních služeb. Zároveň je nutné v rámci plánování sociálních služeb zajistit odpovídající provázanost mezi obecní, krajskou a národní úrovní, nastavit „standard“ pro podobu střednědobých krajských plánů rozvoje sociálních služeb a zabezpečit erudovanost pracovníků, kteří se plánování sociálních služeb věnují.
Hlavní cíle:
  • plánování sociálních služeb jako povinnost pro všechny územně správní celky
  • vyšší provázanost mezi obecní, krajskou a národní úrovní v rámci plánování rozvoje sociálních služeb
  • metodika pro jednotnou podobu krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb
  • odborně zdatní pracovníci zabývající se plánováním sociálních služeb
Nástroje:
  • legislativní změny v oblasti působnosti při zajišťování sociálních služeb
  • metodická doporučení pro vytváření střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb z hlediska jejich skladebnosti a s důrazem na finanční části plánů
  • finanční podpora procesů plánování a vzdělávání v plánování prostřednictvím programů ESF

6. Kvalita sociálních služeb

Rozvoj kvality sociálních služeb je úzce provázán se všemi výše uvedenými tématickými okruhy. Každému uživateli musí být zaručena ochrana jeho práv, individuální přístup ze strany personálu sociálních služeb, způsob poskytování musí odpovídat jeho potřebám, stejně jako organizační či personální zajištění služby a podmínky prostředí, v němž je služba poskytována. Neméně důležité jsou z hlediska kvality i některé další ukazatele, pro jejichž zjištění slouží standardy kvality sociálních služeb, jejichž naplňování je prověřováno v rámci inspekcí sociálních služeb. Z hlediska posouzení kvality a podpory rozvoje služeb je na místě zaměřit se na další vzdělávání inspektorů, případně úpravu standardů sociálních služeb s cílem financovat ty služby, které se ukáží jako kvalitní.

S rozvojem kvality sociálních služeb bezprostředně souvisí také oblast kvality neformální péče. Ke zvýšení kvality v této oblasti je třeba věnovat pozornost vzdělávání neformálně pečujících (viz kapitola „Vzdělávání a profesní rozvoj“) s maximálním zapojením místních poskytovatelů sociálních služeb. Současně je třeba usilovat o posílení kapacit a kompetencí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v oblasti cílené sociální práce.
Hlavní cíle:
  • podpora kvalitních sociálních služeb na základě poměření kvality jejich poskytování (prostřednictvím inspekcí a kontroly naplňování standardů sociálních služeb)
  • zavedení systému dalšího vzdělávání inspektorů
  • revize standardů sociálních služeb
  • posílení spolupráce a koordinace péče mezi neformálně pečujícími a profesionálními službami
  • zintensivnění sociální práce v reáliích pečujícího prostředí
Nástroje:
  • provádění inspekční činnosti
  • projekt realizovaný z ESF pro rozvoj a podporu kvality sociálních služeb
  • podpora modelu komunitní péče a sdílené péče

7. Financování sociálních služeb

V oblasti financování sociálních služeb je hlavním cílem zvýšit efektivitu, hospodárnost a transparentnost vynakládání veřejných prostředků a usilovat o postupnou stabilizaci systému ekonomického zajištění sociálních služeb. S ohledem na charakter činností dle zákona o sociálních službách a výklad právních norem EU bude nezbytné vytvořit systém veřejné podpory, který umožní dlouhodobou udržitelnost sociálních služeb, a to jak z pohledu poskytovatelů služeb, tak i jejich uživatelů. Je proto potřebné dostatečně propojovat financování sociálních služeb se střednědobým plánováním a platnými plány rozvoje sociálních služeb na daném území. Výsledkem bude optimalizace sítě sociálních služeb na obecní, krajské i státní úrovni.

V souladu s tím musí dojít k úpravě účasti obcí, krajů a státu na financování sociálních služeb tak, aby se podíl výdajů územních veřejných rozpočtů vyrovnal. Obce by se měly spolupodílet na vytváření potřebných kapacit sociálních služeb na jejich území formou finanční podpory ze svých rozpočtů (sociální služby, které přesahují území obce řešit i finančně ve spolupráci s dalšími dotčenými obcemi, které tyto sociální služby také využívají nebo mohou využívat). Co se týče krajů, v blízké budoucnosti dojde k přenosu některých kompetencí v rozhodování o finančních prostředcích na kraje. Transfery z veřejných rozpočtů musí respektovat rovný přístup ke všem typům právních forem poskytovatelů sociálních služeb, zajistit minimálně střednědobou perspektivu ekonomického zajištění služeb a zároveň mít vyrovnávací charakter, který zohlední specifické okolnosti poskytování jednotlivých druhů sociálních služeb z hlediska území a cílové skupiny.

Ke změnám musí dojít také u příspěvku na péči, a to tak, aby se zvýšila adresnost jeho poskytovaní a jeho využití bylo tudíž účelnější a hospodárnější, k čemuž by mohla přispívat také kontrola jeho využívání.

Dalším krokem k naplnění výše uvedeného hlavního cíle bude rovněž stanovení způsobu vyčíslení nákladovosti úkonů a činností u jednotlivých druhů sociálních služeb. K tomu musí být jednoznačně definovaná terminologie a stanoven jednotný princip prokazování výkonu, sledování využití kapacity s přihlédnutím k charakteru služby atd. Tak je možné dojít ke stanovení “srovnatelných jednotek nákladů služby“ pro jednotlivé typy sociálních služeb, na základě kterých by byla realizována politika finanční podpory z veřejných rozpočtů. Částky používané na financování sociálních služeb by tak měly být stanoveny v návaznosti na objektivizované náklady na jednotlivé typy služeb a případná regionální specifika (např. poskytování služby ve městě nebo v řídce osídlené oblasti apod.).
Hlavní cíle:
  • zvýšit efektivitu, hospodárnost a transparentnost vynakládání veřejných prostředků a zároveň zajistit dlouhodobou udržitelnost sociálních služeb
  • vyrovnání podílu výdajů územních veřejných rozpočtů
  • úpravy u poskytování příspěvku na péči
  • stanovení jednotkových nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb
Nástroje:
  • jednání se zainteresovanými partnery
  • legislativní změny
  • úprava systému veřejné podpory z veřejných rozpočtů
  • projekt realizovaný z ESF („Podpora procesů v sociálních službách“)
____________________________________________________________

Vaše připomínky a případná doplnění či pozměňovací návrhy prosím zasílejte do čtvrtka 19. srpna na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení povolte JavaScript a v kopii paní místopředsedkyni NRZP ČR ing. Janě Hrdé na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení povolte JavaScript .

Přeji Vám všechno dobré

Václav Krása

předseda NRZP ČR


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

PA062156
img_9266
img_3682
img_3744
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.