Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Legislativa Novinky v legislativě Zákon o státní sociální podpoře- část 1. (SONS)

Zákon o státní sociální podpoře- část 1. (SONS)

P o letní odbočce vedoucí přes zákon o zdravotních službách se v tomto článku opět vrátíme k právnímu předpisu, který doznal určitých změn zásahem sociální reformy provedené koncem roku 2011. Věnovat se budeme zákonu o státní sociální podpoře (z. č. 117/1995 Sb., v platném znění).

Dávky

Tento zákon upravuje následující dávky:
  1. přídavek na dítě,
  2. příspěvek na bydlení,
  3. porodné,
  4. rodičovský příspěvek,
  5. dávky pěstounské péče a
  6. pohřebné

Dávky jsou rozděleny na ty, u nichž je třeba pro stanovení nároku zjišťovat příjmy žadatele (tzv. testované dávky) a na ty, pro jejichž přiznání není příjem zásadním kritériem.

K testovaným patří dávky pod písmeny a) až c), mezi dávky netestované pak položky pod písmeny d) až f).

Úřady, se kterými budeme při vyřizování dávek jednat, jsou krajské pobočky úřadu práce, v případě odvolání Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak je z výčtu dávek patrné, jde vesměs o dávky zaměřené na rodinu v širším slova smyslu, což neznamená, že některé z nich nejsou určeny samostatně žijícím jedincům. V tomto článku probereme dvě dávky, u nichž hraje příjem zásadní roli, a to přídavek na dítě a příspěvek na bydlení.

Přídavek na dítě

Nárok na tuto dávku má každé nezaopatřené dítě, pokud příjem rodiny, v níž dítě žije, nepřekračuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.
Tato definice si žádá,  abychom si některé její pojmy objasnili. Začněme „nezaopatřeným dítětem“:
Nezaopatřeným dítětem je pro účely tohoto zákona každé dítě do skončení povinné školní docházky, dále dítě až do dovršení věku 26 let, které splňuje některou z následujících podmínek:
  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání, tedy zjednodušeně řečeno studující s výhradou, že se nemůže jednat o dálkové či kombinované studium,
  2. nemůže se na své budoucí povolání připravovat nebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost z důvodu úrazu či nemoci nebo z důvodu zdravotního postižení.

Pro rodiny se zdravotně postiženým dítětem je ještě důležité dodat, že za nezaopatřené dítě se také nepovažuje osoba pobírající invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.

Pro správné porozumění definice nároku na přídavek na dítě si dále alespoň ve zkratce musíme vyložit, co se rozumí „příjmem rodiny“. Za rodinu považujeme nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, manžele či partnery rodičů, druha či družku rodičů, a prarodiče, pokud společně trvale žijí a společně uhrazují náklady  na své potřeby. Pro účely přídavku na dítě se příjmy těchto osob sčítají. Mezi příjmy řadíme v zásadě všechny tzv. čisté příjmy z výdělečné činnosti (samostatné i závislé), důchody (starobní i invalidní), dávky z nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek, nikoliv však příspěvek na péči.

Pro zjištění nároku na přídavek na dítě dále potřebujeme vědět, jak vypočítat životní minimum rodiny, resp. společně posuzovaných osob. Tento úkol nám pomůže vyřešit zákon o životním a existenčním minimu (z. č. 110/2006 Sb., v platném znění). Tento zákon v ustanovení § 3 říká, jak vypočítat životní minimum společně posuzovaných osob. Nejdříve započteme osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, tedy např. rodiče. První takové osobě započteme částku 3140 Kč, druhé osobě pak částku 2830 Kč. U druhé a další osoby jsou pak částky odstupňovány podle jejího věku.

Pro ilustraci uveďme příklad tříčlenné rodiny, matky, otce a tříletého dítěte. Životní minimum takové rodiny se vypočítá sečtením částek 3140, 2830 a 1740 Kč. Po sečtení dostaneme částku 7710 Kč. Vynásobíme-li tuto částku koeficientem 2,40, vyjde nám 18504. Přesáhne-li tedy příjem naší modelové tříčlenné rodiny částku 18504 Kč měsíčně, pak již nebude mít nárok na přídavek na dítě.

Výše přídavku na dítě je odstupňována podle věku dítěte, měsíčně má dítě do šesti let nárok na 500 Kč, od 6 do 15 let 610 Kč a od 15 do 26 let 700 Kč.

O přídavek na dítě se žádá vždy na období od 1. října do 30 září následujícího kalendářního roku, příjmy rozhodnými pro určení nároku na dávku jsou příjmy za kalendářní rok předcházející roku, v němž se o přídavek žádá. Přídavek se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, tedy obvykle rodiči, pokud jde o zletilé dítě, pak se přídavek vyplácí přímo jemu.

Příspěvek na bydlení

Tato dávka doznala sociální reformou určitých změn, dlužno dodat, že se pravděpodobně nejednalo o změny poslední. V současnosti jedná Poslanecká sněmovna o vládním návrhu, který slučuje dosavadní dávky „příspěvek na bydlení“ a „doplatek na bydlení“ do dávky jediné, kterou by měl být „příspěvek na náklady na bydlení“. Tato dávka by měla být vyplácena v režimu zákona o pomoci v hmotné nouzi a okruh osob, které na tento příspěvek mají nárok, by se měl zúžit.

Proto současnou úpravu popíši stručněji, bez uvedení podrobnějších příkladů.

Nárok na příspěvek na bydlení má nájemce či vlastník bytu, který v něm zároveň trvale bydlí a splňuje dvě následující podmínky:
  1. jeho náklady na bydlení jsou vyšší než jeho rozhodný příjem vynásobený koeficientem 0,30, v Praze pak koeficientem 0,35 a
  2. rozhodný příjem vynásobený koeficientem 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší, než zákonem stanovené normativní náklady na bydlení.

Zákon dále podrobně vymezuje, co se dá započítat do nákladů na bydlení, u nájemních bytů jde o nájemné, platby za služby spojené s užíváním bytu, platby za energie, u družstevních bytů a bytů ve vlastnictví pak stanoví ekvivalentní částky, stanoveny jsou i limity nákladů na pevná paliva.

Dále jsou stanoveny částky normativních nákladů na bydlení, odstupňované podle počtu bydlících osob a podle počtu obyvatel obce, kde se obydlí nachází.

Pro dokreslení jen uvádím, že normativní náklad nájemního bytu v Praze pro již dříve použitou tříčlennou rodinu činí 13813 Kč.

Výše příspěvku na bydlení činí rozdíl mezi normativním nákladem pro žádajícího uživatele bytu a jeho rozhodnými příjmy vynásobenými příslušným koeficientem, viz výše.

S účinností od 1. ledna 2012 pak platí, že příspěvek na bydlení lze pobírat 84 měsíců, a to po dobu deseti let. Z tohoto ustanovení existují tři výjimky:
  1. užívá-li byt osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
  2. jde-li o byt zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,
  3. kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.

O příspěvek na bydlení se žádá čtvrtletně, dokládají se příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, za které se o příspěvek žádá.

Závěr

V příštím článku probereme zbývající dávky, tedy rodičovský příspěvek, porodné i pohřebné, pár slov věnujeme také dávkám pěstounské péče.

Čtenářům, kteří budou potřebovat vypočítat konkrétní nárok na konkrétní dávku nelze než doporučit otevřít zákon o státní sociální podpoře, vzít si k ruce kalkulačku a dát se do počítání. Pro ty, kteří by si nebyli jistí, zda došli ke správným závěrům, jsme stále k dispozici na známých kontaktech:

Sociálně právní poradna SONS, Krakovská 21, 110 00, Praha 1,
tel. 221 462 432, anonymní linka: 221 462 430,
e-mail: pravni(zavináč)sons.cz
Luboš Zajíc


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

krajske_shromazdeni_...
img_3665
m-r-polsko2011-06
okolo-msk2011-107
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.