Dřív viděl alespoň obrysy, dnes jen světlo a tmu. To ale Honzovi nebrání žít naplno. Leze po horách, skalních stěnách, běhá maraton. Pětatřicetiletý Jan Říha je nevidomý od malička. Přesto dokazuje v sobě přesvědčení, že může překonávat velké překážky.

Výstup na Gerlachovský štít, nejvyšší slovenskou horu, možná nevypadá tak atraktivně ve srovnání s přelezením proslulého skalního masivu El Capitán. Ale jak vysvětluje Honza, výstup na Gerlach je pro nevidomého mnohem náročnější. „Je to suť kamenitá, a je to horší když člověk musí jít pomaleji. tak se jde hůř. Je tady dobré počasí. Takže se nahoru těším.“ Poznamenal Honza Říha.

Svým výkonem chtěl upozornit na zásady bezpečného chování v horách. „Nepodcením žádnou horu. Já si nemyslím, že to je jednoduché, ale pokud člověk dodržuje veškeré bezpečnostní zásady, tak ta hora se dá zvládnout.“ Sdělil Honza.

Přátelé si ho s nadsázkou dobírají, že jeho hendikep je vlastně výhodou. Nemá závrať, nezná stres ze strmité cesty. „V horách pod sebou tu hloubku nevidím. Takže strach nemám a když mi někdo řekne, že byl výš než já, tak mu říkám, nedívej se dolů, nedívej se nahoru, a potom se bát nemusíš.“ Uvedl opět Honza.

Trasa včetně výstupu mu zabrala 13 hodin. Zdravý horolezec to zvládne za 8. Honza má v hlavě daleko ambicióznější projekt než byly výstupy na Gerlach, Kilimandžaro, Mont Blanc, nebo Elbrus. „Můj projekt se jmenuje ‚Schody do nebe‘ a zahrnuje výstup na všech sedm nejvyšších vrcholů světadílů.“ Dodal na závěr Honza Říha.

Cartouche