Můj život s hendikepem

J menuji se Věra Vondráková, bydlím na chráněném bydlení ve Staré Boleslavi, dříve jsem byla v Jedličkově ústavě v Praze. Od mala mám dětskou mozkovou obrnu a jsem žena na vozíku.

Tam jsem se naučila vyšívat háčkovat a paličkovat a dělat na kolíkových stavech, ale byla jsem tam jenom do 27 let a potom jsem odjela do Jesenice u Rakovníka a tam to nebylo tak hezký, protože nás bylo na pokoji 7 holek, a když jsem pustila televizí a řekla, aby byli ticho, tak řvali jeden přes druhého že jsem musela tu televizí zavřít. Tak jsem si požádala, aby mě dali do Brandýsa nad Labem na Vyšší Hrádek, a tam jsem byla par let a pak jsem požádala, jestli by mě mohli někde udělat bezbariérový byt, kde bych se mohla pohybovat sama a naučit se vařit. A co můžu, tak si udělám sama. Já jsem se chtěla osamostatnit, tak nashledanou se loučí

Věra Vondráková


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.