Stěžujete si? Chyba!

S amozřejmě člověku se na chvíli uleví, ale nic nevyřeší, pouze touto vlastností ztrácíme mnoho energie, umu a sebevědomí.

Tak si přestaňme stěžovat  na ostatní „zoufalce“.

Nelehký to úkol,  poněvadž mezi ně patříme i my.
Snáz se bojuje proti druhému než proti sobě, lépe se kritizují chyby druhých než své vlastní.
Neříkám, že se máme vzdát všeho co naši předci a my budujeme.
Snaha o lepší a plnohodnotnější život je vynikající vlastností , ovšem za podmínek správného přístupu.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe a vidíme vcelku harmonickou krajinu.
To, že je zahalena v oblaku smogu a sužována pesticidy, což jí pomalu ale jisto jistě ničí, už tak lehce nevidíme, a nebo pro naše pohodlí nechceme vidět.
Poté se nabízí otázka: zda to děláme správně?…
Ani náhodou nemám tendence se ospravedlňovat, nýbrž jsem taky znečišťovatel.
Vlastní svědomí mne ale usvědčovalo z nepřístojnosti páchané na sobě i mimo své vlastní osoby.
Po letité introspekci a odhalování  tajů vlastní duše, nastalo uvědomění si skutečnosti.
Objevil jsem jednu katastrofu s názvem „ČLOVĚK“,   své  návyky nezačne pomalu a jistě měnit.
Nemá ale každý právo na život? Na lepší život?
Tak přestaňme být pohodlní a konejme, ne z povinnosti, ale z čisté lásky pramenící v každém  z nás.
Dejme najevo svůj nesoulad s vynucenou lhostejností vůči lidem a postavme se na odpor.
Samozřejmě nutit nikoho do ničeho nemůžeme, zato můžeme ukázat cestu, kterou by šlo jít.
Mnoho lidí potřebuje pouze formovat do správných pozic.
Základ je vcelku jednoduchý, zříci se svého „pohodlí“ a být otevřený novým nápadům a řešením.
Chyba není v systému, ani v ostatních lidech či situacích, ale v nás samotných.
Někdo jednou řekl, že základ úspěšného života  tkví ve schopnosti  člověka  postavit do středu každého problému sám sebe.
Paradoxem je když to dělá jen pár jedinců a strádá, přičemž  společnost je díky těmto lidem na výši.
Kdyby to alespoň dělal každý  nebo alespoň většina, tak se nikdo nebude povyšovat a egoizmus se zcela vytratí.
Nehodlám zneužívat člověka pro jeho slabosti, chci, aby se lidé měli více rádi a aby se jim žilo lépe.
Proč? To je jednoduché. Protože marnost a stěžování si ničí samotný charakter a význam společnosti.
Buďme tedy, prosím Vás, toužebně prosím více láskyplní a tolerantní.
Samozřejmě s notnou dávkou prozřetelnosti vůči druhým.
Pokud chceme do budoucna žít dle našich představ,  tak se musíme umět postavit k problémům čelem.
Samozřejmě, kde kdo může namítat, že to ještě není tak hrozné. Proto odpovídám: co až to už bude špatné? Potom bude pozdě něco měnit.
Nejsem  kdoví jaký milovník přírody a lidí, ale otázka dnů budoucích mne velmi trápí.
Ani nebudu dávat na vědomí světovou statistiku zničujících fragmentů , které každý den, hodinu, minutu likvidují už tak zničenou a zdevastovanou Zemi.
Pouze chci poukázat na fakt, že pokud nezačneme o náš domov lépe pečovat, jsme vystaveni zcela
jistě zničující roli člověka.
Také chodím rád do supermarketů, do restaurací a zbožňuji vše možné.
Poněvadž člověk je od přírody pohodlný a svébytný, proto  je mou povinností  lkát nad děním ve světě.
Záleží pouze na nás, jak se k dané problematice postavíme a začneme jí řešit, pokud chceme svým potomkům a dětem jejich dětí  zanechat relativně zdravé prostředí pro život.
Již dnes bychom se měli začít překonávat v naplňování svých tužeb, plánů a vztahů.
Je určitě lepší nechat se omezit sám sebou, než nás k tomu donutí stávající události…
Chceme se mít lépe?  Tak proto něco dělejme!

Pavel Novotný

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.