Díky přirozenému kontaktu člověka a psa dochází ke zlepšení kvality života člověka. Pouhou přítomností dokáže pes vyvolat radost, představuje rozptýlení pro klienty trpící psychickými poruchami, depresí nebo pro ty, kteří se cítí opuštěně, ocitli se v nepříznivé životní situaci nebo jsou separování mimo domov.

Canisterapie odbourává stres. Pomáhá všude tam, kde lidé jsou tělesně nebo mentálně postižení (mají nějaký tělesný handicap, patří mezi ně svalová dystrofie, epilepsie atd.) Kontakt se psem napomáhá k uvolnění svalů. Dosahuje se výborných výsledků u lidí trpících svalovými křečemi (spaticida) nebo třesem.

Autisté mají svůj vlastní vnitřní svět a komunikují na jiné úrovni. Zde pes se stává prostředníkem mezi jejich světem a okolím. Prostřednictvím psa u nich dochází ke zmírnění agresivity, neboť ke zvířeti si najdou cestu rychleji a chovají se k němu lepším způsobem než k jiným členům rodiny. Speciálně vycvičený pes zklidňuje hyperaktivitu u dětí.

Rozvoj citových schopností u dětí:

• Cílem je snížit nesmělost, uzavřenost, podpořit spontánnost projevu ve vztahu k jiným osobám (používá se velkých psů u dosažení pocitů bezpečí). Odbourává se neopodstatněný strach.
• Rozvoj ochranitelských, pečovatelských postojů u dítěte (používá se malých psů).
• Skupinová terapie (více psů a více dětí). Rozvíjí komunikaci v kolektivu.
• Terapie venku nebo v herně (hlazení psa, mazlení) uspokojuje potřeby něžnosti.

Rozvoj pohybových schopností:

• Formou různých společenských her (házení míčků atd.) zvyšuje se u dětí motivace k pohybu i jejich pohybové schopnosti, rozvíjí hrubou i jemnou motoriku.
• Ve společnosti psa se děti učí vhodně relaxovat.

Rozvoj rozumových schopností:

• Pozorováním chování psa, zkoumáním jeho stavby těla (oči, ocas, uši, ... ) mají za cíl zvýšit dobu soustředění, rozvíjí se pozorovací schopnosti, správné návyky chování k ostatním (lidem i zvířatům).
• Zadáváním úkolů dítětem psovi se zlepšuje, rozšiřuje slovní zásoba zejména v oblasti logopedie a vyjadřovacích schopností.

Karin Šimovcová