Alzheimerova nemoc se v současné době týká víc než sedmi miliónů obyvatel Evropy. Jak populace stárne, je případů stále víc. Medicína zatím neumí vzniku nemoci zabránit ani ji vyléčit. Jak nemoc poznat a jak jí předejít? Na to jsme se u příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který je 21. září, zeptali MUDr. Roberta Rusiny z Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice.

Mohu na sobě poznat první příznaky Alzheimerovy nemoci?

„Nemoc postihuje nejprve neurony ve spánkových lalocích a hippokampech. Ty jsou nezbytné pro to, abychom si dokázali vybavit informace, které máme uložené v paměti a hlavně, abychom si nové věci do dlouhodobé paměti uložili. Proto jsou potíže s pamětí základním příznakem. Nástup choroby je individuální, ale nastupují potíže s vyjadřováním, rozhodováním, pacient má potíž dokončit myšlenku, začíná se „ztrácet“ v čase i v prostoru. Posléze se naruší jeho úsudek i chování. Pravda ale je, že mnozí pacienti si své potíže neuvědomují vůbec, nebo jen částečně. Každý senior s poruchou paměti by měl tedy podstoupit vyšetření odborníkem – včasné rozpoznání nemoci umožní lepší výsledek léčby. Na jednu stranu ne každé zapomínání je projevem Alzheimerovy nemoci.“

Čtěte také: Mýty o Alzheimerově nemoci

Okolí ani pacient si nemusí nemoci všimnout včas.

„Nemoc se rozvíjí zpočátku nepozorovaně a mnohdy jsou její příznaky přisuzovány přirozenému procesu stárnutí. Dramaticky – skokem – může stav pacienta ovlivnit například těžší fyzická nebo duševní zátěž. Například smrt v rodině, prodělaná závažnější infekce, ale třeba i prodělaná operace. V takovou chvíli se mohou projevy nemoci zásadně zhoršit.“

Občas má výpadky paměti každý – od jakého věku by mohlo jít o Alzheimerovu nemoc?

„Pro tuto nemoc je hlavním rizikovým faktorem věk. Ve věkové skupině 65 let trpí Alzheimerovu nemocí odhadem tři procenta populace, u devadesátiletých již každý třetí senior. Ženy jsou touto chorobou postiženy o něco častěji než muži.“

Co se vlastně v mozku během nemoci děje?

„Podstatou nemoci je ukládání bílkovin, zvaných beta-amyloid a tau protein, do mozkové tkáně, což vede k postupnému zániku nervových buněk. Nejohroženější populací buněk jsou právě paměťové buňky v hipokampech.“

Pokud jsou nemocní moji prarodiče, znamená to větší riziko i pro mne – tedy jde o nemoc dědičnou?

„U 95 procent pacientů není prokázána jednoznačná dědičnost, i když výskyt Alzheimerovy nemoci u našich rodičů nebo sourozenců o něco zvyšuje riziko i pro vás. Víme, že se zhruba z pěti procent podílí na vzniku nemoci určitá mutace, tedy změna v genetické informaci. V současné době jsme jich rozpoznali přes osmdesát.“

Existuje prevence? Je to opravdu četba, luštění křížovek…

„Ano, je to opravdu dobrá prevence. Podobně, jako je prevencí onemocnění srdce pravidelný pohyb, funguje i pravidelný trénink mozku. Křížovky, sudoku, četba, ale i pravidelné sociální kontakty a zájem o dění v okolí i ve společnosti – to je všechno cvičením pro mozek, které může pomoci zvýšit odolnost neuronů a oddálit nástup příznaků nemoci.“

Přinesla medicína 21. Století novou možnost léčby Alzheimerovy nemoci?

„V léčbě není za posledních deset let nic zásadně nového. Neobjevil se nový dostupný lék na Alhzeimerovu nemoc. Nadále používáme léky, které zvyšují přítomnost a dostupnost neuropřenašeče acetylcholinu a glutaminu v mozku. Výzkum ale pokračuje dál a v současnosti probíhá celosvětově řada klinických studií nejrůznějších nových léků. Určitým příslibem může v blízké budoucnosti být očkování proti beta amyloidu – jde o jinak běžnou bílkovinu, která se na začátku nemoci začne pravděpodobně ukládat mezi mozkovými buňkami, které pak odumírají.“

autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz