Večeře se má podávat nejlépe 3 hodiny před spaním. Je účelné omezovat tuky a dávat přednost rostlinné stravě. Velmi důležitý je dostatečný přívod tekutin, který podporuje funkci ledvin a trávení. Je také určitou prevencí dehydrace (ztráty tělesných tekutin a solí), která se dostaví zvláště při průjmu a zvracení. Dostatečný přívod tekutin je také prevencí zácpy, únavy a vyčerpání, ale i dalších stavů a onemocnění z horkého klimatu. Osvěžení přináší nakyslé ovoce a nápoje, především ovocné šťávy. Pití nápojů s větší přísadou šťávy citrusových plodů, hlavně citronů značně snižuje riziko nákazy cholerou. Kyselá reakce v žaludku tvoří dosti účinnou bariéru proti vniknutí cholerových bacilů, které nesnášejí kyselou reakci. To bylo prokázáno i při výzkumu v západní Africe. Během dne je vhodné vystříhat se alkoholických nápojů. Stará koloniální praxe doporučuje alkoholické nápoje až po západu slunce.

Také množství soli v potravě má být vyšší než v mírném klimatu. Normální strava obsahuje obvykle 10 g soli, při silném pocení a námaze její potřebné množství stoupá až na 25 g.

V tropech je třeba vystříhat se důsledně potravin smyslově změněných, nahnilých a napadených houbami (plísněmi, kvasinkami), které mohou obsahovat mykotoxiny (jedy vylučované houbami). I v restauracích, které zdánlivě mají vysokou hygienickou úroveň, může být zdraví ohroženo požitím syrové zeleniny, nedostatečně omytých plodů, syrového, polosyrového masa nebo měkkýšů (např. ústřic, které se např. ve Francii běžně požívají v syrovém stavu). Rizikové jsou i nedostatečně tepelně upravené ryby. Značné riziko představují potraviny i dobře tepelně upravené, které se ponechají před tepelnou úpravou několik hodin v teplotě okolí. Potraviny, které před tepelnou úpravou byly kontaminovány některými kmeny žlutého stafylokoka (nejčastěji z hnisavých afekcí na rukou kuchaře), vylučující enterotoxin (termostabilní) mohou vyvolat onemocnění i po důkladné tepelné přípravě. V tropech a subtropech zásadně nekonzumujeme zmrzlinu s výjimkou dovážených ze zemí vyspělých. S rizikem je spojeno přidávání ledu do nápojů vzhledem k jeho nehygienické přípravě a transportu. Bakterie i viry v něm zůstávají dlouho konzervovány.

V tropech a subtropech alespoň ve větších městech mají Evropané možnost stravovat se v restauracích evropského typu vyšších cenových tříd, i když ani v nich nelze vyloučit nemoci po požití kontaminovaných (výkaly znečištěných) potravin u výrobce a po pití bakteriologicky závadné vody a jiných nápojů. Čím nižší je hygienická úroveň restaurace, tím vyšší je riziko nákazy průjmovými onemocněními nebo hepatitidou A a E, břišním tyfem, salmonelami, cholerou a dalších nemocí přenášených potravinami a vodou.

Výsledkem špatně zvolené stravy bývá často průjem. Nepovažujte ho za banalitu - vše o něm se dočtete zde.

autor: Prof. MUDr. Vladimír Šerý CSc.