Přímé příbuzné kočky domácí jsou kočky divoké. Dokonce se spolu mohou pářit, ale k tomu takřka nedochází. Domestikace kočky začala přibližně před sedmi tisíci lety v Africe. Nejstarší zmínky o soužití koček s lidmi pocházejí ze starověkého Egypta z období zhruba 1 500 let před našim letopočtem. Do Evropy se kočky domácí dostaly pravděpodobně spolu s římskými vojsky. V současné době je velké množství druhů koček.

Počet vrhů koček je závislý na denním světle. V rovníkových oblastech může mít až čtyři vrhy za rok. V našem klimatickém pásmu jsou obvykle dva vrhy mláďat za rok. Březost kočky trvá přibližně 63 dní a kočka má najednou tři až čtyři koťata. Reprodukce je kočka schopná v sedmi a půl měsících. Normální tělesnou teplotou koček je 38,6 °C. Kočka domácí slyší vyšší frekvence přibližně 65 kHz. Člověk asi jen 20 kHz. Čich kočky není nijak zvlášť vyvinutý. Zrak kočky je ve dne srovnatelný s lidským, ale v pološeru je šestkrát lepší než zrak lidí. V naprosté tmě kočky nevidí také vůbec nic jako lidé.

Kočka domácí je masožravec, a proto by jídelníček vedle mléka, které je také potravou a ne pitím měl obsahovat také maso.

Kočky a kocouři jsou jednoduše milými společníky lidí v nejrůznějších životních situacích.

Vladislav Ryška