Zaměstnanci jsou tak nuceni odebírat např. poukázky na různé služby jako např. lázeňské nebo rehabilitační pobyty, masáže a další. Přitom se jedná o služby, které zaměstnanci se zdravotním postižením nemohou ani využívat, protože jsou pro ně nedostupné, ať již z hlediska bezbariérovosti nebo velké vzdálenosti od místa bydliště. Avšak obava ze ztráty zaměstnání a stálého příjmu vede zaměstnance k tomu, že se zaměstnavateli takové dohody uzavírají. Za účelem eliminace zneužití části příspěvku zaměstnavatelem se proto zpřesňují podmínky vyplácení příspěvku úřadem práce zaměstnavateli na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to tak, že v ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 158/ /2009 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

Podle ustanovení § 119 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, může zaměstnavatel poskytovat naturální mzdu jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy. Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby. Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje ostatním odběratelům, obvyklé ceně, nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.

Vzhledem k tomu, že mzda zaměstnanců je zaměstnavateli plně nebo částečně refundována příspěvkem poskytovaným úřadem práce v penězích, je žádoucí novelou zákona o zaměstnanosti zabezpečit, aby i zaměstnancům byla jejich mzda poskytována v penězích, resp. aby zaměstnanci nebyli za práci odměňováni např. výrobky, které nepotřebují, k čemuž bývají při uzavírání pracovněprávního vztahu ekonomicky svým zaměstnavatelem nuceni. K zamezení tohoto nežádoucího postupu zaměstnavatelů se proto nově upravuje, aby se pro účely stanovení výše příspěvku, naturální mzda nezahrnovala do skutečně vynaložených mzdových nákladů.

S ohledem na naléhavou potřebu změny předmětné právní úpravy bylo proto nezbytné, aby tato dílčí novela zákona o zaměstnanosti vstoupila v účinnost již od 1. července 2010. V přechodném ustanovení této novely se současně stanoví, že poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za období přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení tímto výslovně upravuje poskytování příspěvku úřadem práce za období před účinnosti novely zákona, o nějž však zaměstnavatel žádá již za účinnosti této novely zákona.

Novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem, s právem EU a ES i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a neposkytnutí příspěvku na tu část mzdy, která byla poskytnuta naturální formou, by mělo přinést úspory finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu.

Pro ozřejmění čtenářům a názornost, si dovoluji závěrem uvést dotčenou část ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti tak, jak bude platit, jakmile novela zákona o zaměstnanosti vstoupí v účinnost.

§ 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

(3) Příspěvek se poskytne čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil úřad práce sám, uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit.

Podle ustanovení § 147b zákona o zaměstnanosti státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné mj. pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Práce a mzda, 7.7.2010, str. 39  Zaměstnanost