Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Různé články Co vy na to???

Co vy na to???

„Svoboda je poznaná nutnost.“ Marx.

Nejprve musíme zjistit, kdo jsme, co chceme a co můžeme chtít. Tedy co sami zvládneme a pak si v rámci těchto „mantinelů“ můžeme užívat plody naší svobody. První věcí, před kterou bychom se měli mít na pozoru je to, když někteří lidé tvrdí  že život „máme ve svých rukách“, a že tedy člověk „má šanci“. Sami ho možná nikdy neměli, možná se jim jen  povedlo z těch komplikací dostat,  nebo se jen dobře narodili. Zvláště ti druzí, jako by tedy měli právo k tomu říci něco, co má váhu a co by mělo být obecnou pravdou. „Podívejte se na mě… žil jsem „neadekvátně“, ponaučení bylo „bolestné“, výsledek je „ohromující“, ale zvládl jsem to díky Bohu a žiju!“ No jo, ale samotný fakt že někdo je v daném okamžiku svého života víceméně šťastný a spokojený automaticky nedokazuje, že každý člověk může být šťastný. Škoda, že se nemůžeme zeptat těch co „z ničeho upletli bič“ a těch co to nezvládli. Kamarád ze střední spáchal v 23 letech sebevraždu a předtím pár let ujížděl na pervitinu. I když se často choval nepřístojně, měl jsem ho rád. Tak se společnosti a sám sebe ptám: měl šanci na dobrý život? Zpackal si ho  sám? Málo se snažil? Měl slabou vůli?… A nebo využijeme útěku  do sociálních věd a řekneme, že za to mohou rozvrácené vztahy v jeho rodině, špatní  kamarádi (třeba já), mizerná škola, mizerná životní perspektiva, mizerný život? A co třeba geny? Není možné, že už při početí se nám na hýždě vyrazí expirační lhůta (záruční doba) a někdo se holt narodí jako „zmetek“ a někdo jako vítěz? Pro vítěze je snadné i příjemné  postavit se na stranu lidského ducha, protože tím tleská hlavně sám sobě a tomu jak to zvládnul jenom  on sám, ale kde je pravda? Pravda mnohdy bolí, ale rozjasňuje mysl a rozšiřuje obzor myšlení. Není ukrytá hlouběji, někde, kde ji ani nejsme schopni hledat? Tam, kde ani nedostaneme tu očekávanou odpověď? Nezbývá  nám tedy než žít tak, jak sami  umíme  a jakou nám život dává šanci. Maraná Tha

Pavel Novotný

 



 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-102
okolo-msk2011-304
cyklomaraton-k24-201...
P1100007
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.