Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Různé články Nástrahy zimních sportů (Ordinace.cz)

Nástrahy zimních sportů (Ordinace.cz)

Z imní období přináší zvýšený počet úrazů páteře, které si lidé způsobí při zimních sportech, pádech na náledí či autonehodách. V lepším případě si „jen“ naštípnou či polámou obratle, v tom horším si poraní i míchu.

Zranění, při němž nebyla poraněna mícha, nedošlo k nestabilitě či deformitě páteře, se léčí konzervativně. Méně často lékaři zlomeniny páteře operují. Pokud však byla současně při poranění páteře poškozena i mícha, přistupují většinou k operativnímu řešení. Trendem v páteřní chirurgii je využívání minimálně invazivních přístupů, které vyžadují provedení malých řezů pro zavedení operačních nástrojů i implantátů, nebo tzv. perkutánní výkony prováděné vpichy přes kůži.

„Preferujeme zejména techniky, které co nejméně zatěžují organismus pacienta a umožňují kratší rekonvalescenci. Pomáhají nám v tom navigační operační systémy, které navádějí operátora co nejbezpečnější a nejšetrnější cestou k patologickému ložisku v páteři. Umožňují nám pracovat s velkou přesností -  a to jak při otevřených zákrocích, tak při operacích provedených přes kůži,“ říká neurochirurg Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Jiří Chrobok. Doplnil, že se kromě léčby poraněné páteře  zdejší neurochirurgové specializují na léčbu degenerativních chorob páteře – tedy zejména na umělé náhrady opotřebovaných plotének.

Úrazy páteře v zimních podmínkách

Většina vážných zimních úrazů patří k lyžování. Při pádech hrozí především poškození bederní páteře -  nejen zlomeniny obratlů, ale i těžké úrazy spojené s přerušením míchy. Při sjezdovém lyžování dochází většinou ke zraněním v horní části beder. Úrazům se nevyhnou ani sáňkaři či jezdci na bobech – v těchto případech se lékaři setkávají s poraněním spíše v dolní části bederní páteře. Mnoho úrazů si také přivodí snowboardisté. Při pádech si sice nejčastěji lámou vřetenní kosti na předloktí a zápěstní kůstky, ale pokud padnou prudce dozadu, mohou si také nebezpečně poškodit páteř v různých segmentech. Při bruslení či krasobruslení hrozí úrazy při dopadu na led – podle intenzity a směru bývají obratle poraněny v krční, hrudní i bederní oblasti.

Při sportování proto platí, že by lidé neměli přeceňovat své síly a dělat jen to, co bezpečně umí. Důležité jsou také ochranné pomůcky -  helma, chrániče, rukavice, vhodné oblečení a vybavení. Samozřejmostí by mělo být správné seřízení lyží ve speciálních servisech. Nebezpečí hrozí rovněž chodcům na sjezdovkách – i oni mohou utrpět například při střetu s lyžařem vážný úraz páteře. Proto by se měli sjezdovkám raději vyhýbat.

Ke specifikům zimních úrazů páteře patří zlomeniny obratlů u starších lidí, kteří se zraní při pádech na zledovatělém povrchu. Protože většinou trpí osteoporózou (řídnutím kostí), jde o takzvané osteoporotické zlomeniny.  

Moderní léčba úrazů páteře

Konzervativní:

Zranění, při němž nebyla poraněna mícha, nedošlo k nestabilitě či deformitě páteře, se léčí konzervativně.  Zlomeniny se léčí klidovým režimem, speciální gymnastikou zádového svalstva -  tzv. izometrickým posilováním (posilování bez pohybu páteře) a používáním korzetů. Korzety jsou vytvořeny každému pacientovi přesně na míru. Existuje jich celá řada podle jednotlivých typů a lokalizace poranění páteře. Korzet pacient nosí většinou 4 – 12 týdnů podle typu poranění.

Semiintervenční:

„Tyto dnes již běžně používané techniky zachránily a prodloužily život mnoha starším pacientům, kteří by ještě donedávna byli upoutáni na lůžko,“ říká MUDr. Chrobok.             

Léčba spočívá v přesné punkci poraněného obratle pomocí navigace počítačovým tomografem (CT). Nevyžaduje otevřenou operaci ani celkovou anestézii, jen místní znecitlivění.  

Vertebroplastika: punkce zlomeného obratlového těla, do nějž se aplikuje pod tlakem kostní cement. Zpevní jej tak, aby pacient nevnímal bolest a mohl bezpečně zatěžovat páteř bez nutnosti nošení korzetu. Ten někdy omezuje u starších lidí dýchání a je nepohodlný.

Kyfoplastika: do poraněného obratlového těla se přes kůži zavede kanyla, na jejímž konci je umístěn speciální balónek. Ten se pod velkým tlakem nafoukne zpevňujícím médiem, a tím se obratlové tělo roztáhne zpět téměř do původního tvaru.

Chirurgická:

Provádí se u 20 – 30 procent úrazů páteře bez míšního poranění a skoro u většiny poranění páteře s míšním poškozením.

„Smyslem chirurgických operací je opravit páteř tak, aby byla stabilní, měla správný tvar, a aby byly volné nervové struktury,“ říká MUDr. Chrobok.   

Chirurgové speciálními šrouby připevňují k sobě zlomené části obratlů, případně ke stabilizaci poraněného obratle zasahují šrouby i do obratlů sousedních. Když je obratlové tělo zcela rozdrceno, nahrazují je řadou moderních implantátů.

Poškození krční ploténky, vymknutí nebo nestabilita krčních obratlů se operují poměrně jednoduše. Ploténka se odstraní a pak nahradí implantátem či vlastním kostním štěpem. Zajistí se dlahou, která je přišroubována dvěma vruty k sousedním obratlům. Rozdrcený obratel či vícečetná zlomenina obratle se léčí tak, že se odstraní obratlové tělo a nahradí se  implantátem. Zajistí se rovněž dlahou.  

Zlomeniny hrudních a bederních obratlových těl se zajišťují pevnými šrouby, které jsou  zakotveny nad a pod poškozený obratel. Pak se buď provede výměna obratlového těla, nebo pokud to situace dovolí, doplní se poškozený obratel nanesením vlastních, eventuálně umělých kostních štěpů.  

„Při léčbě poranění horní krční páteře, kdy se poškodí stabilita spojení mezi spodinou lebeční a prvními dvěma krčními obratly, došlo k progresivnímu zdokonalení chirurgických technik a možností, z nichž nemocní obrovsky profitují.  Například v případě zlomeniny zubu druhého krčního obratle, kdy dříve léčba spočívala v dlouhodobém nošení monstrózního sádrového korzetu, dnes stačí fixace jedním či dvěma šrouby zavedenými pod rentgenovou kontrolou podél přední stěny skrz lomnou linii do zubu druhého obratle,“ vysvětluje MUDr. Chrobok.  Doplňuje, že složitější zlomeniny se v této oblasti řeší fixátory upevněnými vruty ke spodině lebeční a do zadní části druhého krčního obratle, které jsou spojeny pevnými tyčemi v jeden dokonale stabilní celek.

Typy implantátů používané při ošetření páteřních úrazů jsou pevné, bez možnosti pohybu v ošetřeném úseku páteře. Nelze je nahradit dnes moderními typy dynamických implantátů, které se používají při chirurgické léčbě degenerativních chorob páteře.

Implantáty jsou vyrobené ze slitin kovů, kde převládá titan. Tento kov je dobře tolerován organismem a má jen minimum nežádoucích projevů.  Je zároveň takzvaně MRI kompatibilní  - to znamená, že je možné pacienta nechat i po operaci vyšetřit magnetickou rezonanci. Jen velmi vzácně může vzniknout nesnášenlivost na implantát, která se projevuje záněty, uvolňováním implantátu a bolestivostí. Pak je nutná reoperace, kdy se zvolí jiný typ náhrady nebo jiné řešení bez vnitřní stabilizace.

Rehabilitace páteře začíná po zhojení poraněných částí obratlových těl a odstranění zevní fixace – límce či ortézy. Nemocnému je pak třeba zvolna mobilizovat páteř. Celý proces trvá od operace zhruba tři až šest měsíců, než může člověk znovu obnovit svůj běžný životní režim.

Páteř a její funkce

Páteř je nosný pilíř těla. Dělí se na úseky krční, hrudní a bederní. Páteř má jednak funkci staticko-dynamickou a jednak ochrannou, neboť v páteřním kanálu vede mícha a z ní vystupující nervové kořeny.

Mícha spojuje mozek a periferii. Vede vzruchy z mozku do ostatních částí těla a opačně. Zajišťuje pohyb kosterního svalstva končetin i trupu, zprostředkuje zevní vjemy – cit polohy, vnímání bolesti, tepla, dotyku, reflexní i volní ovládání svěračů, ovlivňuje funkci střevní peristaltiky a udržuje napětí cév v orgánech. Mícha končí u prvního bederního obratle, dále pokračují již nervové kořeny, které jsou odolnější proti případnému poškození.

Poranění páteře tvoří asi tři procenta všech úrazů. Ze všech případů poranění páteře je asi čtvrtina lokalizována v oblasti krční, 75 procent v oblasti hrudní a bederní.

Asi třetina případů všech poranění páteře je spojena s poraněním míchy a nervových kořenů. Nejčastěji tato poranění vznikají při dopravních nehodách, na druhém místě jsou pracovní úrazy, následují sportovní úrazy a násilné trestné činy. Po nemocech oběhové soustavy a zhoubných novotvarech jsou úrazy páteře třetí nejčastější příčinou úmrtí a v nižších věkových kategoriích (do 44 let) dokonce nejčastější.

Následky poranění míchy

Je důležité, v jaké výšce je mícha zraněna. Může být poškozena částečně nebo úplně. Podle toho také dochází k různým neurologickým projevům – omezení hybnosti a citlivosti.

Poranění nad čtvrtým krčním obratlem: kromě ztráty hybnosti všech končetin je postižen i brániční nerv a člověk není schopen samostatného dýchání. Jen umělá plicní ventilace poskytnutá do pěti minut zachrání život, hybnost už nikoliv.

Poranění u pátého krčního obratle: většinou je poškozena funkce deltového svalu, člověk nedokáže zvednout ani ramena.

Poranění u šestého krčního obratle: člověk jen hýbe rameny, neohne ruku ani jinak se nehýbá.

Poranění u sedmého krčního obratle: pacient je pouze schopen zvedat paže a ohýbat ruce v loktech.

Poranění na přechodu krční a hrudní páteře: člověk už může ovládat triceps, natáhnout ruku v lokti a většinou má neúplnou manipulační schopnost ruky.

Poranění hrudní části páteře: ta je nejzranitelnější a postižení míchy je zde nejčastější – lidé ochrnou na dolní polovinu těla a jsou odkázání na invalidní vozík.

Poranění na úrovni prvního bederního obratle: zde končí mícha a při jejím porušení má pacient ochrnuty dolní končetiny a porušenu funkci svěračů.

Poranění u druhého bederního obratle: zde odstupují již jen nervové kořeny a jejich poranění může znamenat částečné poškození funkce svalstva dolních končetin, člověk většinou není schopen samostatného stoje a chůze, často má omezenou citlivost dolních končetin a funkci svěračů.

Poranění nižších bederních oblastí: poškození nervových kořenů ovlivňuje částečně  - podle výšky a rozsahu poranění - hybnost dolních končetin a svěračů (močení, defekace, erekce, citlivost genitálií a konečníku).

První pomoc při poranění páteře

Při vyproštění, ošetření těžce zraněného v místě nehody a při jeho transportu je vždy nezbytné myslet na poranění krční páteře i jejích ostatních částí. Pokud je zraněný při vědomí, je dobré mu položit otázky „máte bolesti v oblasti páteře?“ a „cítíte ruce, cítíte nohy a můžete s nimi pohnout?“.

Zraněný se musí vyprošťovat v neutrálním postavení páteře, to znamená držet jeho hlavu mezi dvěma dlaněmi a tělo zvedat i přenášet jako by to byl jeden neohebný kus – provádět by to měly alespoň čtyři osoby. Transport je nutné provádět nejlépe na rovném tvrdém lehátku.

Pokud je podezření na zlomeninu krčního obratle a pokud je to možné, je vhodné nasadit krční límec, který neutiskuje krční žíly.

Zdroj: Nemocnice Na Homolce, Ordinace.cz



 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

P1100019
P6231588
cyklomaraton-k24-201...
rovna_prava_pro_vsec...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.