Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Hrdá a krásná bojovnice

Hrdá a krásná bojovnice

H rdou krásnou bojovnicí myslím Angeliku. Tu mladou ženu, která dokázala bojovat o svou svobodu a štěstí v dobách, kdy svět patřil mužům a ženy neměly v podstatě žádné slovo. Tuto postavu lze podle mého názoru bez nadsázky považovat za jednu z prvních emancipovaných žen. V sedmnáctém století měli lidé zato, že žena má být krotká, poslušná ve všem svému muži, být mu vzornou ženou i matkou jeho dětí. Angelika však ukázala, že žena dokáže mnohem víc, a že i ona má svou hrdost, které se po svatbě nemusí vzdát.

Nejspíš nikdy nezapomeneme na legendární filmy o osudech této šlechtičny z 60. let minulého století. Angelika si zkrátka svou krásou a hrdostí získala srdce mnoha diváků. Její popularita neklesá, i když od natáčení zmíněných filmů uplynulo už hezkých pár let.

Jak jistě víte, nyní se v kinech objevila nová „Angelika“. Stejně jako úplně první film o Angelice, i tento nový film byl natočen podle knihy „Angelika, markýza andělů.“ V tomto článku se budeme zabývat natáčením, dabingem tohoto filmu a možná i dalšími věcmi. Doufám, že se při tom dozvíme spoustu zajímavých informací.

Na nápad natočit novou verzi filmu o Angelice přišel režisér a producent Ariel Zeitoun už před mnoha lety. Nejdřív však jeho produkční společnost Ajoz Films odkoupila od Anne Golon, která je autorkou knih o Angelice, práva na zfilmování. Následovaly dlouholeté přípravy. Teprve po nich se mohl režisér s herci i ostatní členové štábu pustit do práce.

17. září 2012 proběhl první natáčecí den. Místem, kde se natáčelo, byl rakouský zámek Schloss Hof. Herci i kompars se tam setkali dopoledne a natáčení skončilo až pozdě v noci. Počasí přálo. Nebylo ani moc teplo, ani moc zima. Představitelka Angeliky, Nora Arnezeder, nosila ve chvílích volna a v pracovních záběrech na hlavě síťku, pro případ, že by se snad větru nebo smítkům, která poletovala ve vzduchu, zachtělo zničit její účes. Dialogy se nenatáčely pouze ve francouzštině, ale také v angličtině. Druhý natáčecí den začal až při západu slunce, zato se pak točilo do čtyř do rána. Se zámkem Schloss Hof se filmaři rozloučili v pátek 21. září. Na další týden se „přestěhovali“ do bývalého loveckého zámku Eckarstau. Právě tam oslavili Joffrey a Angelika svou svatbu. Pár scén vzniklo na hradě Kreuzenstein. V době od 27. září až 5. října 2012 se Angelika zdržovala Rosenburg. Poté se definitivně rozloučila s Rakouskem a štáb odjel točit, víte kam? Tak teď se podržte. Sem, do Čech!

Ne, není to žádný omyl, ale skutečnost. „Angelika“ se opravdu částečně natáčela i v naší republice. Začalo to 8. října předminulého roku. První dny štáb strávil v lomu Bělice u Neveklova. V polovině října se natáčelo na hradě Kost a dny od 17. do 19. října, to byla doba pobytu „Angeliky“ na Křivoklátu. Filmovalo se především na dolním nádvoří. Pro štáb to nejspíš bylo docela náročné období, protože kromě natáčení musel zvládnout i stěhování. A kam že se to všichni stěhovali? Do Telče. Od 16. října se na tamější zámek vozily patřičné rekvizity, a zároveň se odtamtud odstraňovaly předměty, které nemají v dobovém filmu co dělat. 22. října pak nastal den, kdy bylo ve zmíněném městě zahájeno natáčení. Interiéry zámku (ty především), nádvoří, prostor pod kostelem a park, to všechno byla místa natáčení.

Chtěli byste vědět, která scéna se v Telči natáčela? Byla to například scéna, kdy Angelika rozrazí dveře hospody a vstoupí mezi spodinu. To samozřejmě nebyla jediná scéna, která byla v tomto městě natočená. Ve zmíněné scéně se před hlavní hrdinkou potácí jeden opilý tulák a ona na něj pohrdavě hledí. Kaskadér Petr Drozda dostal od Angeliky facku hned na začátku, samozřejmě v rámci natáčení. Sám však z úsměvem prohlásil, že mu to nevadilo: „Nijak to už neprožívám, je to moje práce. Kaskadéra dělám čtyřicet let. Prostě přijdu, něco odskáču, poperu se, a jdu. Natáčel jsem gladiátora, Krále Artuše, pral jsem se s Depardieuem. Rvačky mě baví.“ Co se týče dalších scén natáčených v Telči, k těm patří třeba příchod Angeliky do kláštera. Konec října pak přinesl i konec první etapy natáčení v Telči.

Od 28. října 2012 nemohli turisté navštěvovat zámek v Kroměříži, protože tam až do 7. listopadu pracovali filmaři. Poté se štáb přesunul na hrad Pernštejn, kde pobyl pět dní, od 3. do 8. listopadu. Následoval návrat do Telče a natáčení okolo rybníka. Jen tak pro zajímavost, ten rybník byl speciálně kvůli natáčení napuštěn. Posledním hradem, který potkala taková čest, že se na něm natáčel nová „Angelika“ byl středověký hrad Točník. Na tomto hradě natáčel dokonce i český herec Jiří Pomeje, který dostal ve filmu menší roli. Herec se ke své roli vyjádřil: „Hraju šéfa podsvětí Cul-de-Boise. Bylo to pro mě velké překvapení. V pátek mi zavolali a v pondělí už jsem začal s francouzskou produkcí točit remake slavné Angeliky. Mám tam z českých herců největší roli. Jde o dva dialogy s Angelikou a Nicolasem, což je její mladý a krásný milenec. Na place jen ti dva a Pomeje. Není to bomba?“ Aby si však herec tu, jak řekl bombu, mohl užít, nezbývalo mu, než se naučit text francouzsky. Vy už jistě hoříte zvědavostí, až se dozvíte, co vlastně Jiří Pomeje ve filmu říká. I to herec prozradil: „Říkám: Delší dobu přemýšlím o tom, že tě podříznu, protože tuším, že se obrátíš proti nám a budeš těžký protivník. Pak se obracím na Angeliku: Nejdřív naval zlato, tady, pak ti osvobodíme Peyraca.“ Hlas Jiřího Pomeje ve filmu ale nezaslechnete, protože byl nadabován. Nevadilo mu to ale, spíš naopak.

Na posledních šest dní natáčení se štáb Přesunul do Belgie. Tam ve dnech 19. a 20. listopadu 2012 probíhalo natáčení na zámku Château d´attre, a to jak v interiérech, tak v exteriérech. Úplně poslední scény se pak filmovaly na zámku Château de Beloeil. V těchto scénách hráli třeba Gérard Lanvin, představitel Peyraca, a Tomer Sisley, coby Filip de Plessis-Beliére. Ve filmu se objevil i slavný horolezec Alain Robert, kterého celý svět zná jako francouzského Spidermana, chcete-li pavoučího muže. Vrtá vám hlavou, co může takový horolezec ve filmu jako je Angelika dělat? Robert to řekl: „Hraju Flipota, kluka ze Dvora zázraků. V této scéně mám pomoci Angelice získat dopisy. Takže budu muset lézt na fasádě zámku Beloeil.“

Jméno Nory Arnezeder, mladé francouzské herečky s rakousko-egyptským původem, která si ve filmu zahrála titulní roli, v tomto článku již zaznělo. Stejně jako jméno francouzského herce Gérarda Lanvina, který ztvárnil Angeličina manžela a životní lásku. To roli hrdinčiny první lásky, Nicolase režisér svěřil Julianu Weigendovi. Herci Tomer Sisley (Filip de Plessis-Beliére) a David Kross (král Ludvík XIV. ) jsou německého původu. Z herců bych ještě ráda zmínila Belgičana Oliviera Gourmeta, který se stal advokátem Francoisem Desgrezem.

Když už jsme mluvili o hercích, kteří ve filmu hrají, nebylo by, myslím správné nezmínit se o těch, kteří je „naučili mluvit česky“, neboli, kteří je nadabovali. Protože nebýt českého dabingu, asi by většina z nás nevěděla, co postavy říkají. Při této příležitosti bych také ráda zavzpomínala na herečku Libuši Švormovou a herce Josefa Langmilera, kteří dabovali hlavní role ve filmech z 60. let. Zapomenout bychom neměli ani na Vladimíra Brabce, Eduarda Cupáka, či Josefa Vinkláře, kteří ve zmíněné době propůjčili hlas dalším postavám z filmu. Na rozdíl od všech ostatních uvedených herců, Vladimír Brabec daboval i v nové „Angelice“. Angelika však mluví hlasem Kateřiny Lojdové a Jana Šťastného potkalo to štěstí, že nabadoval jejího manžela. Otakar Brousek mladší propůjčil svůj hlas Nicolasovi. Ondřej Brzobohatý mluví „místo“ krále a Ondřeje Vetchého mohou diváci slyšet jako Filipa.

Já sama jsem měla možnost vidět nový film „Angelika“ minulou sobotu v třineckém kině Kosmos. I když se ve filmu našlo několik věcí, které bych změnila, musím říct, že celkově na mě tento film velmi zapůsobil v dobrém slova smyslu. Je trochu dobrodružnější než jeho předchůdce, přesto jej mohu jen doporučit. Myslím, že rozhodně stojí za shlédnutí. A už se těším na další pokračování.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

img_3656
11-opava-jakartovice
edf-tour-2010-bielsk...
v-dolina2011-09
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.