Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Česká kuchyně je nezdravá???

Česká kuchyně je nezdravá???

C o většina lidí považuje za typickou českou kuchyni v současné době, nemá s jídelníčkem našich předků pranic společného. Spousta lidí si tak řadí pod českou kuchyni hlavně nedělní jídlo bohatých vrstev z přelomu 19. a 20. století, známá je z té doby kuchařka paní Magdalény Dobromily Rettigové, která byla tak kuchařkou pro bohaté měšťanské vrstvy. Například tradiční vepřové knedlík a zelí bylo slavnostní nedělní jídlo bohatých.

Ale ani boháči neměli každý den na talíři maso. Se zvýšením životní úrovně zhruba až od padesátých let minulého století se začala zvyšovat spotřeba masa, tuků a cukru. Jídlo bylo dostupné pro všechny vrstvy a lidé se počali přejídat. Tento trend prý nebyl pouze český, ale postihl celou západní Evropu. A tak spousta lidí si tak dopřávala nedělní jídlo bohatých, každý den.

Jak asi vypadal jídelníček takové normální rodiny řekněme před 150 lety?

Co se týkalo masa tak v bohatých rodinách se konzumovalo jednou týdně a ti nejchudší měli maso zcela výjimečně. Ani porce masa nebývala velká, obvykle se malým množstvím masa dochucovalo a omašťovalo bezmasé jídlo. V oblastech, kde se nacházely rybníky nebo řeky se jedly ryby, ale také to nebylo pravidelně. Hlavně se konzumovalo drůbeží maso a králičí, hovězí nebo vepřové maso v menší míře. Zvěřina byla výsadou šlechty a také pytláků. Omáčky například koprová, cibulová, šípková, černá se obvykle pojídaly bez masa, pouze s knedlíky, s noky, nebo slanými buchtami.

Takže maso pro naše předky nebylo tím podstatným zdrojem bílkovin, ale bylo to mléko, tvaroh, vejce, luštěniny. Každý den se sytili pokrmy z mléka, kyšky nebo tvarohu. Spousta polévek měla mléčný základ a mléko bylo základem v rolnické kuchyni. Na snídani nechyběl chléb někdy s máslem, s tvarohem zapíjený bílou kávou z melty nebo mlékem. V letním období rolníci obědvali chleba s tvarohem. Nudle nebo brambory s tvarohem, taštičky s tvarohem, malé kynuté buchtičky zalité horkým mlékem, ve sladké či slané podobě. V chudších rodinách se pokrmy omašťovaly sádlem, ale i škvarky a do buchet se přidával tuk z drůbeže, a vzhledem k tomu, že slepičí tuk obsahuje beta-karoten, byly nádherně žluté. V bohatších rodinách zase nikdy nechybělo na stole máslo.

Důležitou zásobárnou bílkovin byla vejce, ta se ovšem nekonzumovala samostatně, jak jsme zvyklí v dnešní době, ale přidávala se do jídla, do pečiva, dušené zeleniny, hub, k doplnění polévek, omáček, kaší, do zapékaných jídel atd. Dokonce vajíčka na měkko byla dávaná na přilepšenou nemocným a dětem.

Základ stravy se skládal z nejrůznějších polévek a kaší provedených naslano. Polévky se zahušťovaly moukou s mlékem, jíškou a dohromady s chlebem tvořily hlavní jídlo. Oblíbené vývary jak je známe dnes, se podávaly nemocným a šestinedělkám na posílení organismu. Kaše se vařily z pohanky, krup, krupek, jáhel, prosa, ovesných vloček a brambor. Nechybělo k doplnění kaše například zelí, kořenová zelenina. Kaše se ochucovaly česnekem, cibulí, houbami, slaninou či škvarky, ale se i zapékaly. Časté byly kombinace obilovin nebo brambor či těstovin s kyselým zelím. Sladké kaše se připravovaly pro děti a sladily se medem nebo ovocem a to čerstvým i sušeným. Obrovská škoda je, že většina takových jídel z našeho jídelníčku úplně vymizela a přitom řadu z nich můžeme považovat za zdravou výživu.

Chléb se pekl většinou doma a to jednou týdně nebo co čtrnáct dní. Barva byla daleko tmavší, než známe dnes, protože se používala výhradně tmavá mouka a druhů chleba prý bylo až kolem čtyřiceti, což se nechce ani věřit. Do chleba se přidávala hrachová mouka a díky ní vydržel déle vláčný a byl i výživnější. Dokonce se přidávaly do chleba sušené švestky, jablka, česnek, cibule, ořechy. Bílé pečivo nebylo tak časté a řadilo se ke slavnostním jídlům. Housky se prý podávaly pouze v neděli a v bohatších rodinách. Koláče, buchty, knedlíky se pekly obvykle tmavší, z méně vymílané mouky, a tak se ani nemusíme divit, že naši předci neměli absenci vlákniny, která byla bohatě obsažena v jídle, právě díky tmavému pečivu a luštěnin, které dostatek konzumovali.

Neoddělitelnou součásti jídelničku tvořily i luštěniny, převážně čočka a hrách. Připravovaly se jako kaše nebo husté polévky dohromady s kroupami nebo zeleninou, ale i zapékané. Ochucovaly se česnekem, cibulí kořenovou zeleninou. Dochucovaly se smaženou cibulkou se škvarky či slaninou a ne masem nebo uzeninami jak jsme navyklí v dnešní době. Luštěniny byly hlavním zdrojem rostlinných bílkovin ve stravě našich předků a konzumovaly se daleko více, než je jíme my dnes.

Ze zeleniny se používala kořenová zelenina, zelí, kapusta, červená řepa, zelené natě a bylinky. Na zimu se zelenina nasolovala nebo zakvasila – kyselé zelí a to už dávno víme, je výborným zdrojem vitamínu C a antioxidačních vitamínů. Houby se užívaly k dochucování jídel a odtud asi pochází i název „houby – maso chudých“. Z ovoce byla nejčastěji v jídelníčku jablíčka, hrušky, švestky, třešně, višně, lesní plody, šípky, jeřabiny, dřínky a rakytník. Na zimu se ovoce sušilo a kompoty se začaly vařit až mnohem později, protože se šetřilo cukrem. Sladilo se výhradně medem a do pečiva nebo kaší se jako sladidlo dávala mrkev a cukrová řepa.

Tak co říkáte? Nevrátíme se k jídelníčku našich předků, který co se týká, zdravé výživy daleko lépe obstojí než naše dnešní stravování v podobě „rychlého občerstvení“?

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

cyklomaraton-k24-201...
img_9264
P5303071
p1140720
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.