Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Když se řekne „šátkování“

Když se řekne „šátkování“

N ošení dítěte v šátku, tak to je „šátkování“. A takováhle nošení prospívají nejen dítěti, ale i mamince. V současné době rodiče mají k dispozici jakékoli informace týkající se péče o dítě a matku, je zlepšena kvalita služeb v porodnictví a vznikají centra s nabídkou různých kurzů pro těhotné a aktivity pro maminky s dětmi. Rodiče začali dávat přednost odměnám před tresty a prosazují se moderní způsoby výchovy.

V každé době ovšem platí, že správné maminky se vždy snaží dát dítěti to nejlepší a tak zajistit všechny jeho potřeby. Pro dítě je vždy nejdůležitější blízkost matky, vůně jejího těla a mléka. Děti výhradně ukládané do kočárku jsou ošizeny o rodičovskou náruč a není se pak co divit, že často pláčou. Proto by rodiče měli najít rozumnou míru pro nošení dítěte v šátku a vození v kočárku. A maminka ta dokáže nejlíp vycítit, co její dítě potřebuje, neboť má přirozený instinkt chování ke svým dětem a mateřskou intuici. Tudíž je ideální pro dítě začít ho nosit v šátku co nejdříve po porodu, protože zátěž miminka pro záda maminky je jen o něco menší než v těhotenství a tak si postupně, jak dítě roste, maminka posiluje zádové svalstvo a těžiště, které je vychýlené těhotenstvím se vrací zpět do přirozené polohy. Tím, že nosíte děti pouze v rukách, zapojujete pouze některé zádové svaly a tak snadno dochází k jejich přetížení a záda posléze bolí. Doporučuje se nošení dětí na těle, protože podle odborníků se tak zabraňuje poporodním depresím a ty mohou být spuštěny třeba i tím, že dítě je velmi plačtivé a taková máma pak nestíhá nic kolem domácnosti a na odpočinek jí už nevyjde žádná chvilka. A jelikož dítě, které pláče, potřebuje blízkost matky, je namístě mu ji dopřát.

V šátku se děti cítí bezpečně a postupně tak nabývají odvahu objevovat neznámé věci, neboť děti na počátku pozorují svět z bezpečné náruče svých rodičů a poté, když získají jistotu, tak se osamostatňují. Není tajemstvím, že dítě v šátku slyší dech a srdeční ozvy mámy podobně, jako slýchalo před narozením. Dítě vnímá mámu podle její specifické vůně a pohyby, které matka vykonávala při chůzi, jsou shodné, jaké dítě pociťovalo v bříšku mámy. Šátek tak napodobuje omezený prostor dělohy a skrčená poloha dítěte v něm je podobná poloze dítěte v děloze. Proto děti, které jsou pouze ponechány v kočárku nebo v ohrádce, nemají nic, co by jim známé prostředí dělohy připomínalo a tak pociťují nejistotu v cizím prostředí. Miminka nošená v šátku, ať na boku, na břichu nebo na zádech se vyvíjejí lépe než děti, které zůstávají po většinu dne v postýlce. Platí to stejně pro motorický, ale i poznávací a citový vývoj. Nemusíte se obávat závislosti dítěte na nošení v šátku, neboť později se dítě samo bude snažit jednat samostatně. V prvním roce se miminko nedá rozmazlit a je důležité uspokojovat jeho potřeby. Obava, že děti nošené v šátku se nenaučí správně lozit a chodit je naprosto zbytečná, což mohou potvrdit všichni, kteří již své potomky, odnosili. Maminky totiž při běžných činnostech šátkem pohybují a to vede ke správnému přizpůsobování činnosti svalů. Pro novorozeňata je nošení v šátku nejpřirozenější způsob trávení času. Výzkumy zabývající se chováním dětí opakovaně potvrzují, že styl „odděleného“ rodičovství podporuje hlubší a častější obavy dítěte dohromady s poruchami chování.

Čas strávený péčí o děti se místo období radosti stává rutinou. Matky se vracejí z mateřské dovolené do zaměstnání kolikrát dříve než ve třech letech dítěte a batole tak ztrácí neustálou přítomnost mámy a toto odloučení vnímá jako odmítnutí a jeho duševní vývoj strádá. Oproti tomu nošením dítěte v šátku a tak neustálou blízkostí matky, dítě získává pocit naprostého přijetí.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

26
konf-bez-barier07
03_prijezd_2409-2149
p1140799
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.