Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Hubnutí nemusí být pouze záležitostí žen

Hubnutí nemusí být pouze záležitostí žen

B ýt štíhlá a krásná, to je sen snad každé ženy. Každá žena se chce líbit, nejen svému muži, či partnerovi, ale také všeobecně. Osoby, které jsou trochu víc při těle, to nemají v životě zrovna jednoduché, i když si to možná někteří lidé myslí. Jenže takoví lidé se musí často potýkat se zdravotními problémy, které jim jejich hmotnost způsobuje. Navíc jim jen málokdo málokdy řekne, že vypadají dobře nebo dokonce skvěle.

Zato mají skoro denně na talíři řeči o tom, že vypadají čím dál hůř a že by se sebou měli začít něco dělat. Takové poznámky lidem pochopitelně neprospívají, naopak je velmi raní a snižují jejich sebevědomí. Zvláště ženy si na své postavě velmi zakládají. A když se jim někdy začne zdát, nebo se dokonce ukáže, že zase přibraly nějaké to kilo, jsou často ochotné udělat všechno možné, ba i nemožné, jen aby se těch „nadbytečných“ kil co nejrychleji zbavily.

Jistě mi dáte zapravdu, že když se maminka rozhodne shodit pár kilo, pozná to občas celá rodina. Žena prostě začne vařit jiné méně kalorické pokrmy než dosud. Manželovi a dětem se to však obvykle příliš nezamlouvá. Smířit se s novým jídelníčkem není pro ně zrovna snadné. Je však nutno podotknout, že v dnešní době mívají nezřídka jak manželé, tak děti o pár kilo navíc, než by měli. Takže by měli být vlastně vděční mamince, že se tak stará o jejich zdraví. Pravda je však taková, že muži se dietám obvykle posmívají a ohrnují nad nimi nos. Ale jak to zařídit, aby děti a manžel také začali držet dietu? když pusté ostrovy jsou přece jenom trochu z ruky a transport na ně by se nejspíš poměrně dost prodražil. Stejně jako v mnoha jiných situacích i v tomto případě opět všechno záleží na ženě.

Každé mamince je víc než jasné, že to není právě jednoduché. Vůbec nejlepší je, když vaši nejbližší vůbec neví o tom, že vůbec jsou na nějaké dietě. Často se stává, že rodina ženy, která pracuje výhradně na své postavě, vůbec nezjistí, že maminka drží dietu. Tedy pokud si někdo nevšimne, že jí něco jiného než ostatní členové rodiny. Manžel a děti si totiž nadále pochutnávají na stejných jídlech jako dřív. Žena jim zkrátka pořád stejně podstrojuje. Nechce je provokovat něčím novým. Taková žena však musí často bojovat s pokušeními a přemáhat je. Je zcela pochopitelné, že když vidí před sebou na stole chutný kus masa nebo nějakou sladkou dobrotu, dostane na ni přirozeně chuť a má co dělat, aby se udržela a nesáhla po ní. V případě, že muž drží dietu společně se svou ženou, je to pro ně pro oba pravděpodobně lepší. Už jenom proto, že jeden druhého psychicky podporuje a dodává mu sílu a odhodlání. Oba jsou účastníci této „kůry“ a žena navíc svého manžela velice obdivuje za to, že do toho vůbec šel. Navíc, když už se muž jednou rozhodne, že chce trochu ubrat na váze a podnikne za tímto účelem potřebné kroky, udělá všechno proto, aby na konci slavil úspěch. Žádný muž přece nemá rád prohry. Tím nechci říct, že u žen by to bylo jiné. Když žena pošle takového muže na nákupy, může se spolehnout, že přinese suroviny, které bude potřebovat k přípravě zdravé stravy. Navíc se vyhnete tomu, že by někdo někomu dělal chutě a všichni se budou olizovat nad stejnou zdravou a teplou stravou.

Žena by měla minimálně nakupovat a minimálně vařit, to samé platí i o pokušeních nejrůznějšího druhu. Ta je rovněž třeba minimalizovat. Tomu, kdo chce zhubnout, by měly být nabízeny zdravé a odlehčené pokrmy. Obavy z toho, že se ten dotyčný dostatečně nenají, jsou zcela zbytečné. Pokud nezažene hlad jednou porcí, nikdo mu přece nebude bránit, aby si přidal. Navíc může dojít i k tomu, že se zbaví i dalších nadbytečných kil. O to se sice původně nepokoušel, ale pokud se to povede, určitě nebude litovat. Naopak bude mít o to větší radost.

Co se týče diet u dětí, tak ty pro naše nejmenší nejsou zrovna vhodné. Dokonce můžeme zcela bez nadsázky říct, že pro ně představují určité nebezpečí. Nesmíme zapomínat na to, že jejich organismus ještě není dokonce vyvinutý, proto by mu neměly žádné podstatné látky chybět. Faktem ovšem zůstává, že takových látek bychom v některých typických domácích jídelníčcích nenašli zrovna velké množství. Aby se to změnilo, bylo by nejlepší, kdyby se v celé rodině začala jíst lehčí strava. Při přípravě jídel by se rodiče měli řídit zásadami zdravého stravování.

Když člověk vidí, že dítě je ještě malé, ale už poněkud oplácané, je mu to přirozeně líto. Spousta lidí se domnívá, že nadváha je genetickou záležitostí. Nejsou tak úplně vedle. I když lidský genetický kód nadále zůstává předmětem výzkumů. Existuje však nemálo údajů, podle kterých by opravdu jisté geny mohly být zodpovědné za sklony k nadváze. Horší však je, když někdo „zdědí“ špatné chutě a porce. Uzobávání brambůrků při večerním sledování televize, příliš velké porce jídla zkrátka vždycky udělají své. Když se k nim navíc přidá i časté lenošení, pak se musí počítat s tím, že kila půjdou nahoru. V případě, že má i dítě potíže s nadváhou, nezbývá nic jiného, než aby celá rodina změnila svůj postoj k jídlu i k pohybu. Děti často chtějí být jako jejich rodiče. Je tady tedy naděje, že se děti promění k lepšímu, ani si toho nevšimnou, a navíc se při tom užijí i zábavu. Boj s nadváhou v dospělosti by byl pro něj horší a těžší. Budou-li se však hubnutí účastnit všichni členové domácnosti, pak bude moci rodina klidně tvrdit, že se řídí a žíjí podle hesla tří mušketýrů: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“

Být jako mušketýr, to je přece sen většiny kluků. Jak dospělí tak děti mají možnost si toto přání splnit, až na to, že nebudou bojovat s kardinálem Richelieu, jeho pravou rukou Milady de Winter a dalšími nepřáteli, nýbrž sami se sebou a se svými chutěmi. Takový boj bývá mnohdy těžší a náročnější, než ty, kterými se proslavili mušketýři. Ale o to větší radost bude mít každý kdo v něm zvítězí.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

p1140663
krajsky-odborn10
P6231623
okolo-msk2011-402
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.