Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Je elektrošok dobrý nebo zlý?

Je elektrošok dobrý nebo zlý?

N edávno jsme se v článku zabývali problematikou a nebezpečím úrazů způsobených elektrickým proudem. V dnešním článku bych vás ráda přesvědčila o tom, že elektrický proud nemá své využití jenom v domácnosti, na pracovišti apod. Elektrický proud dokáže i léčit. Vždyť díky němu existují takové léčebné metody jako například elektroléčba nebo elektrošoky. Právě léčby prostřednictvím elektrošoků se bude týkat dnešní článek.

O Elektrokonvulzivní léčbě, která je známá spíš pod názvem elektrošoková léčba, se říká ledacos. Pravda je ale taková, že se jedná o jeden z nejbezpečnějších terapeutických postupů. Představte si, že tento postup je využíván v psychiatrii. Nemůže ho samozřejmě provádět jen tak někdo. Provádět takový zákrok, to je úkol pro zkušený tým. Kromě psychiatra jsou členy tohoto týmu ještě anesteziolog a minimálně dvě zdravotní sestry.

Než však může elektrošoková léčba vůbec proběhnout, je nejdřív zapotřebí provést určitou farmakologickou přípravu, která se dělá v krátkodobé anestezii, tedy v lehké narkóze. Když je pacient v lehké narkóze, dostane léky proti svalovým křečím. Poté následuje aplikace pulzního stejnosměrného elektrického proudu. Seriózní publikace, a především jejich metaanalýzy, považují elektrokonvulzivní léčbu nejen za jednu z nejúčinnějších, ale také nejbezpečnějších metod. Zmíněnou léčbu mohou totiž podstoupit i pacienti staršího věku a ženy v jiném stavu. Dokáže pomoct i v případech, se kterými si jiné metody neporadily.

Někteří z vás jsou jistě zvědaví, jak vlastně elektrošoková léčba funguje. Na tuto otázku vám však neumím odpovědět. Mechanismus jejich účinků se totiž dosud bohužel nepodařilo vysvětlit. Existuje ale předpoklad, že zmíněná léčba má pozitivní vliv na oba nedostatkové přenášeče vzruchů, odborně nazývané neurotransmitery. Na noradrenalin a serotonin rovněž působí příznivě. Kromě toho se tato metoda stane podporou pro tvorbu nových neuronů v paměťové bance. Jedná se o tzv. hipokampy, které mají tu výhodu, že jejich paměť po narození již není zatížená stresovou zkušeností. Nezůstanou však tam, kde se rodí, nýbrž vycestují do těch míst, kde je jich zapotřebí. Z uvedených informací vyplývá nebo by alespoň mělo vyplývat, že tyto nové buňky již nepoznamenala ani deprese ani jiná žádná jiná porucha. Proto je jejich funkce taková jako u zdravých a životaschopných buněk. Abychom to pochopili ještě lépe, přirovnejme nově vzniklou buňku k mladému člověku a buňku se stresovou zkušeností ke starší osobě. Když uslyší mladý člověk zvuk sirény, napadne ho, že je první středa v měsíci a zrovna je pravé poledne. Tudíž právě probíhá zkouška sirén. Takže není důvod propadat panice. Někde v hlavě starého člověka je však zakódováno, že siréna by mohla znamenat nálet, před kterým je třeba se schovat.

Vy byste možná rádi věděli, kteří pacienti bývají pomocí elektrošoků léčení. O této léčebné metodě se uvažuje v případě osob trpících těžkými depresemi, kterým nepomohla antidepresiva. Mohou ji ale také podstoupit lidé trpící mániemi, katatonní schizofrenici nebo osoby s maligním neuroleptickým syndromem. Ta poslední nemoc je závažným stavem, který vznikl po podání neuroleptik. Metodou volby bývá také u letální katatonie. Kdyby vám ale někdy někdo začal namlouvat, že elektrošoková léčba je metodou, pomocí které se krotí protivní pacienti, tak mu nevěřte. Tak tomu skutečně není. To je jenom taková pověra. Zmíněná metoda přichází do úvahy v případech, kdy je třeba, aby účinek nastoupil rychle nebo pokud další postupy představují větší riziko. Ovšem uvažovat o něčem je jedna věc, a opravdu něco udělat je věc druhá. A tak i léčba elektrošokem je prováděná tehdy, pokud ji pacient v minulosti dobře snášel a pokud byly její účinky příznivé. V takovém případě se pak o ní opět uvažuje.

Elektrokonvulzivní léčba bohužel patří k těm metodám, které mívají své nežádoucí vedlejší účinky. Jedním z nich je například fakt, že pacient je po této léčbě bezprostředně dezorientovaný. Daný člověk navíc po zákroku trpí i poruchou krátkodobé paměti. Porucha se nevztahuje pouze na období před zákrokem, ale i na jisté okolnosti v době po něm. V žádném případě se však nejedná o trvalý stav a k jeho úpravě dochází spontánně. Dokonce existuje i hypotéza, podle které je „zapomenutí na depresi“ krátkodobou součástí léčebného účinku.

Před aplikací je však ještě zapotřebí jednak jasné indikace a jednak je nutné ujistit se, že pacient nemá žádné zdravotní potíže, které by mohly zvýšit některé riziko. Tyto problémy se dělí na absolutní a relativní. Jedná-li se o absolutní potíže, pak v žádném případě nemůže být metoda provedena. Pokud jde o problémy relativní, je nezbytné popřemýšlet o tom, jestli bude vyšší přínos léčby nebo její rizika. Stejně jako před každým závažnějším zákrokem, i tady musí pacient podepsat informovaný souhlas, čili papír, že byl o všem informován a že souhlasí s výkonem. V případě, že postižený je právně nezpůsobilý, zastoupí ho opatrovník, kterého určí soud. Lékař je pochopitelně povinen jednat v souladu s nejlepšími zájmy pacienta.

Lidé, kteří o depresi nejen slyšeli, ale také ji zažili na vlastní kůži, cítili nesnesitelnou bolest, a zároveň bezvýchodnost, kterou tato nemoc způsobuje, budou mít pochopení pro ty, kteří se pro léčbu elektrošokem dobrovolně rozhodnou. Především, pokud jim už někdy v minulosti zmíněná terapie pomohla.

Pokud by snad někdo z vašich známých nebo přátel měl v úmyslu elektrokonvulzivní léčbu podstoupit, nelekejte se toho příliš. Vzpomeňte si, že tato léčba patří k nejúčinnějším, a navíc k nejbezpečnějším. Doufejme, že lidí, kteří nebudou schopní se se svými psychickými problémy vypořádat bez pomocí elektrošoků, bude čím dál méně a že i samotných psychických, ale i fyzických potíží bude ubývat.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

edf-tour-2010-bielsk...
krajske_shromazdeni_...
18_zahajeni_2609-123...
img_3652
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.