Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Dobrých přátel není nikdy dost

Dobrých přátel není nikdy dost

P roblém starších lidí, zvláště když přišli o životního partnera, často bývá osamělost. Pro tuto starší generaci to bývá veliký problém. Jejich děti v produktivním věku často nevědí kam dřív, na své rodiče nemají čas a někteří rodiče se s tím nemohou dlouhou dobu vyrovnat. Mnoho z nich si myslí, že se na ně děti, které vychovali, prostě jak se říká: „se na ně vykašlali“. A hlavně nejsou někteří na tom dobře psychicky a trápí se, ale mladé to nezajímá, nebo někteří to nechtějí ani vědět anebo to nevidí.

Většinou se rodiče obětovali a hlídali mladým vnoučata. Nebo jim pomáhali třeba jinak, vařili jim, uklízeli v bytě, aby se mladí mohli, když přijdou z práce věnovat svým aktivitám, byli prostě rádi, že mohou svým dětem pomoci. Ale většina z našich dětí to ani neuměla ocenit neboli si toho nevážila.

Většinou se potom starší lidé buď uchýlí do samoty, anebo hledají nějaké přátele, třeba pomoci inzerátu, nebo někteří chodí do kaváren a doufají, že tam potkají někoho, s kým si mohou popovídat a trávit s dotyčnou osobou hezké chvilky. A také někdy se stane, že si tito starší lidé porozumí.

Začínají se spolu scházet, chodí spolu na procházky, nebo si zajdou do kina, na koncerty, třeba si zajedou někam na hory, prostě začínají zjišťovat neboli přemýšlet, že jim je spolu dobře.

A někdy se také stane, že třeba spolu začnou i žít. A tím si zlepší svůj styl života a je jim dobře. Některé jejich děti to odsuzují, některé děti to berou tak, že jim to přejí. A proto přejme našim rodičům, ať se mají na své stáří dobře, přejme jim štěstí, lásku a třeba i toho partnera. Mnoho z nás to třeba nepochopí, ale mohou to zažít na své stáří taky.

Každý z nás potřebuje mít radost ze života, každý se chce radovat i s maličkostí, které jsou nám dané.

Zdenka Křístková


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-105
v-dolina2010-09
P1100019
v-dolina2010-15
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.