Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Máte rádi humor?

Máte rádi humor?

H umor dokáže být zábavný a relaxační. Humor nás prostě baví a pomáhá nám relaxovat a jeho prostřednictvím poznáváme nejen sami sebe, ale i přátele, kolegy, rodinné příslušníky a jejich smysl pro humor, kulturní úroveň, vtipnost a mentalitu. Pokud se lidé často usmívají a smějí a mají rádi humor, jsou jejich vztahy s ostatními kvalitnější. Oproti tomu absence humoru v životě člověka v pracovním či partnerském vztahu prý obvykle bývá předzvěstí krize. Humor zlepšuje vztahy s ostatními lidmi, protože nás sbližuje. A lidé smějící se mají k sobě přece jenom blíž a vtipy odstraňují nevraživost, averzi atd. Bez humoru je život velmi smutný, a jak se říká „humor je koření života“.

Poznáváme-li vtipy příslušníků jiných národů, poznáváme nejenom jejich názory, myšlenky, pocity, hodnoty, ale i kulturní vzorce. Vtipem se dá vyjádřit způsob myšlení, kulturní úroveň, mentalita, pocity a spoustu dalších charakteristik těch, jež je potom dál propagují. Tak jako známe oblíbené rčení „řekni mi, co čteš, já ti řeknu, jaký jsi“, můžeme souhlasit též „řekni mi svůj oblíbený vtip a já ti řeknu, jaký jsi“. Co myslíte?

Co to vlastně je vtip? Můžeme ho specifikovat jako odraz reálné skutečnosti s výstižnou charakteristickou událostí v dějinách, charakteristiky národu, ale i tříd či skupin lidí. Vtipy umí stručně vystihnout atmosféru vztahu, politických poměrů atd., proto jsou tak úsměvné, zábavné, komické a vtipné.
S humorem se řeší vše podstatně lépe než ve vážnosti, tvrdohlavosti a kyselosti.

Vtip:
Kněz praví na mši svým věřícím: „Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Marka.“
O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných.
Kněz s úsměvem povídá: „Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži.“

… a ještě jeden:
Nevidomý si dá na rohu rande se slečnou. Slečna se opozdí, a tak si nevidomý zkracuje čekání tím, že si jen tak ťuká holí. Když se nakonec slečna objeví, ptá se: „Kde jsi tak dlouho?!“ Slečna napůl omluvně odpovídá: „Vzdyť to bylo jen půl hodiny!“ „No jo, půl hodiny, jenže mě mezitím dvacetkrát převedli přes silnici a zpět!“

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-101
59_vylet_2809-1132
47_1soutezni_den_270...
luhacovice-13
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.