Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Rivalita mezi sourozenci

Rivalita mezi sourozenci

N ení snad nikdo, kdo by se s ní nesetkal, sourozenecké soupeření je zcela přirozené a asi nevyhnutelné. Vychází ze závisti nebo soutěžení mezi sourozenci, ale i mezi nevlastními sourozenci v rodině. Neustálá soupeření ničí vztahy v rodině, ale i opačně, někdy mohou mít pozitivní vliv. Vlastně tak jde o učení vyjednávání mezi sourozenci a hledání společných kompromisů a vyjadřovaní si vzájemné úcty a usilovaní o cíle.

Rivalita se ale může proměnit v destruktivní, a to bohužel, když začíná způsobovat sváry. Vztahy mezi sourozenci kolikrát jsou až hrůzostrašné, poněvadž dochází ke krutostem a napadání. Fyzické, ale i emocionální útoky vyvolávají v oběti negativní pocity, které zapříčiňují, že oběť začne o sobě pochybovat. Je taky pravděpodobné, že situace se stane natolik neúnosnou a dojde k týrání, kde obvykle ten starší a silnější sourozenec získává jakousi převahu neboli pocit moci. Většinou hádky a rvačky jsou způsob, jak si vyřešit své sourozenecké spory. Týrání či šikana je způsob kdy jeden sourozenec se snaží o získání moci nad tím druhým. Za týrání lze považovat i urážky či vyvolávání strachu v mladším sourozenci, často i používané výhružky či demolování osobních věcí sourozence nebo fyzické napadání ve formě bití, kopání, škrábání.

Sourozenecká rivalita se pravděpodobně projevuje v rodině, kde je více dětí, které tak soupeří o pozornost a lásku. Rodiče mohou tak některé více upřednostňovat. Mezi sourozenci se častěji objevuje závist, žárlivost na nadání nebo kamarády, známky, pozornost rodičů nebo rodinné výsady a pak stačí opravdu málo a jsou vyvolány sváry a ubližování mezi sourozenci. Podle odborníků podstata všech pocitů méněcennosti je právě „srovnávání“. Děti jsou velmi citlivé, co se týká jejich fyzické přitažlivosti a tělesného vzhledu. Proto je nerozumné chválit jedno dítě a druhé kritizovat. Měli bychom být citliví, i co se týká inteligence našich dětí a počítat s tím, že hlavně chlapci jsou extrémně soutěživí, co se týče sportovních dovedností.

Pak tady máme období dospívání, kdy se dějí velké změny jak psychické tak fyzické. Mladý člověk dozrává a rozvíjí se u něho nové zájmy a doma tak vyvstanou i nové povinnosti. V této době třeba nastupuje na vysokou školu nebo začíná pracovat. Jeho vztahy s kamarády se mohou prohloubit nebo rozšířit například o příslušníky opačného pohlaví. Tyto změny mají dopad na rodinu, kdy mladší sourozenci pociťují zanedbání a to už je jenom krůček k žárlivosti. Nebo starší sourozenec odejde na školu, a nastalé změny mohou posílit nebo vyvolat sourozeneckou rivalitu. Sourozenecké soupeření může nabýt obrovských rozměrů, pokud v rodině se vyskytuje stres a napětí. Spouštěč může být stres v manželství rodičů, týrání ve vztahu mezi rodičem a dítětem, rodič alkoholik atd., a tato situace není řešena, pak hrozí, že jedno dítě, je-li takto zklamané svými rodiči, může si svoji frustraci začít vybíjet na mladším nebo slabším sourozenci. V konečném důsledku sváry, rivalita, týrání mohou být zamířeny i proti někomu jinému nebo něčemu jinému, než je sourozenec. Sourozenci ovšem bývají velmi pohodlný a snadný terč a pak dochází k vybití zklamání a napětí.

Sobectví od malého dítěte, jež nechce půjčit bratříčkovi hračky až po dospívající dítě, kde hádky s bratrem mohou vznikat například kvůli neustálému „půjčování“ oblečení, je jasné, že soupeření a spory mezi sourozenci je způsobeno sobectvím nebo nutností dělit se například o čas rodičů atd. Takovéhle situace buď pomáhají soupeřit bez nepřátelství a řešit vzniklé situace za pomoci vyjednávání a hledání kompromisů nebo mohou vytvářet nepřátelství a zraňovat ostatní. Soupeření mezi sourozenci je často u dospívajících prostředkem manipulace s rodiči, neboť hádky a rvačky jsou příležitostí, jak upoutat na sebe pozornost dospělých. Ovšem soupeření a sváry mezi sourozenci mohou být velkých rozměrů a napáchat tak škody na sebeúctě mladého člověka, jež mohou přetrvávat až do dospělého věku.

Většina sourozenců naštěstí, kteří se v dětství škorpí, z toho nakonec vyroste a mají se rádi. A proto rodiče by měli děti zpovzdálí sice sledovat, ale nechat je, aby se naučily situaci zvládnout.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

16
rakousko2011-08
21_zahajeni_2609-133...
P5303041
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.