Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Trapas

Trapas

M yslím, že každý z nás zažil nepříjemnou situaci, kdy by se nejraději zahrabal hluboko pod zem, aby ho nikdo v daný okamžik neviděl. Stává se to hlavně při nějakém trapasu. Těchto situací je spousta. Některé jsou humorné, jiné naším sebevědomím dokonalé zamávají. Už jste někdy potkali brzy ráno paní s natáčkou na hlavě? Při ranním spěchu to není žádný problém.

Velice snadno se také stane, že si člověk ve spěchu oblékne nějaké oblečení na ruby, nebo má každou ponožku jinou. Nepříjemné je také, když si zapomeneme zapnout kalhoty nebo sukni a chodíme veselé mezi lidmi. I to se stává. Potkali jste už někoho takového? Jestli ano, upozornili jste ho na to nebo se jen bavili na jeho účet?

Trapas se snadno stane například u zubaře, když z kapsy místo kapesníku vytáhneme z kapsy úplně něco jiného (ponožku, kondom…).

Ještě horší nastává situace, když máme problémy s nadýmáním a nedokážeme své fyzické potřeby ovládnout.

Do nepříjemné situace se můžeme dostat i například při přijímacím pohovoru. Tady se snažíme zapůsobit dobrým dojmem, jsme nervózní a snadno se „přebreptneme“. To se stalo jedné paní, když se jí její budoucí zaměstnavatel ptal na zdravotní stav a ona odpověděla, že má dobrý orgasmus místo organismus. Samozřejmě všechny kolem pobavila.

Pro ostatní a pro nás stresující je rovněž, když se v restauraci při jídle zašpiníme nebo něco vylejeme.

A co teprve, když jdete po rovném terénu a zakopnete. To je můj případ. Šla jsem s dospělým synem a dcerou do obchodního centra. U vchodu byl na zemi položený koberec, aby zákazníci neuklouzli na mokré podlaze. Bylo to v zimě a venku sněžilo. Byla jsem unavená a bolely mě nohy, tak jsem je moc při chůzi nedokázala zvedat. A tak se stalo, že jsem o ten koberec zakopla. Ten pád mi připadal nekonečně dlouhý, uvědomovala jsem si trapnost situace, které jsem nedokázala zabránit. Mé děti nestihli zareagovat a já se rozplácla na zem jak dlouhá, tak široká. Lidé se na mě koukali divně, mí potomci vyprskli smíchy a já bych se nejraději neviděla. Ještě hodně dlouho měli ze mě doma legraci a při nakupování mě se smíchem upozorňovali na koberce ve dveřích obchodů. V první moment to bylo nepříjemné, později jsem se tomu dokázala zasmát. Když jsem to dokázala, necítila jsem se už tak trapně.

Na trapasech je nejhorší to, že se stávají nečekaně, nám jsou nepříjemné a ostatní pobaví. Proto jsou pro nás většinou stresující.

Co dělat, když se stane trapas
  • Pokud to jde, tak je dobré se trapasu zasmát a tak jej odlehčit.
  • O trapasu pak už více nemluvit, aby nenarostl do obřích rozměrů.
  • Je dobré vědět, že se trapasy dějí i slavným osobám a zvyšují jim jejich popularitu.
  • Když nejde o život, tak o nic nejde. Nenechat se trapasem vyvést z míry.

Jarmila Jalowiczorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

m-r-polsko2011-01
cyklomaraton-k24-201...
44_1soutezni_den_270...
img_9120
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.