Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Břišní tyfus (2. část)

Břišní tyfus (2. část)

P rvní část článku o nemoci zvané břišní tyfus byla plná dost děsivých a nepříjemných informací. Ono taky skoro o všem, co nějakým způsobem souvisí s onemocněním, se nemluví zrovna nejlépe. Jistě mi v tom dáte zapravdu. Přesto vás mohu ujistit, že to nejhorší už jako čtenáři máte za sebou. K tomu, čím vším si projdou osoby, jež potká taková smůla, že se v jejich těle břišní tyfus usadí coby nezvaný host, už se opravdu vracet nebudeme.

Raději se blíže podíváme na to, jak se tento vetřelec vyhání, chcete-li zahání na útěk. Samozřejmě, že je nutné jej nejdřív odhalit. K tomu je zapotřebí kultivačního vyšetření, ke kterému jsou nepostradatelné vzorky krve, stolice, moče, ale také kloubní tekutiny, či hnisu potenciálního pacienta. Dalším způsobem, vlastně vyšetřením je tzv. Widalova reakce, pomocí které se zjistí, zda se v séru nemocného nacházejí protilátky vůči antigenům bakterie. Zodpovědný úkol léčení břišního tyfu je svěřován antibiotikům, zejména pak chloramfenikolem. Čas je v tomto případě jejich nepřítelem, a tak by se se zahájením léčby nemělo příliš otálet. Jinak hrozí, že nemocný bude po nějaké době doslova nemohoucí. Dlouhotrvající teploty ho zkrátka vyčerpají. Včasný začátek léčby navíc předběhne komplikace a ty se pak vůbec nedostaví. Každému se bojuje lépe, když ví, že má vedle sebe někoho, kdo je ochoten ho podpořit, ať už by bojoval o cokoliv. Lidé, kteří válčí s tak závažnou nemocí, jakou je břišní tyfus, rovněž potřebují podporu. Zmíněnou podporou jsou samozřejmě určité léky, které si mezi sebou rozdělují úkoly. Některé z nich například dbají o to, aby u pacienta nevznikly proleženiny. Jiné mu dodávají potřebné množství vody. Vitamín C a skupina vitamínů B k němu přichází dokonce ve větším množství. Pokud je však někdo bacilonosičem, samotná antibiotická léčba bývá krátká na to, aby nad nemocí zvítězila, a tak pacientovi obvykle nezbývá, než se navždy rozloučit se svým žlučníkem a nechat si ho operačně vyndat.

Možná bylo trochu předčasné tvrdit, že to nejhorší máme za sebou. I když následující odstavec bude v podstatě takovým ohlédnutím do minulosti a historie onemocnění. Bude se totiž týkat komplikací břišního tyfu a jejich výskyt je v současnosti spíše vzácností. Pochopitelně v případě, že je správná léčba včas zahájena. Neznamená to tedy, že jsme před nimi v naprostém bezpečí. V dřívějších dobách pacientům poměrně často krvácela střeva. Tento problém trápil celých 10 % postižených. Jak již bylo uvedeno v první části článku, střevo bylo a je jedním z míst, kde se při břišním tyfu množí baktérie. No, a jak tak těch bakterií je ve stěně střeva víc a víc, začaly se objevovat i vředy. Krvácení ze střeva poznáte podle stolice nemocného, která je dehtovitě černá a navíc kašovitá. Krvácení ze střeva může být příčinou vzniku další závažné komplikace, a sice zánětu pobřišnice. Dojde k tomu, pokud množící se bakterie oslabí střevní stěnu natolik, že praskne. Veškerý její obsah se pak vylije do dutiny břišní.

Zánět pobřišnice je skutečně nebezpečný, při něm se totiž bakterie dostanou ze střeva do krevního oběhu. Tehdy už je nutné, aby se před jejich přítomností bránil celý organismus. Této obraně se říká sepse. Výsledkem sepse je bohužel septický šok, ke kterému patří také multiorgánové selhání, jež bývá přímo fatální. Nebudu vás dále příliš zatěžovat podrobnými popisy ostatních komplikací břišního tyfu. Pouze je vyjmenuji. Tak tedy, průběh a léčbu dané nemoci může stěžit ještě zánět kostní dřeně, zánět srdcového svalu, tyfová psychóza, tyfová cholecystitida, kromě toho mohou nemocnému vypadat vlasy, takže pak může zůstat plešatý. V předcházejícím odstavci byla řeč o lécích, které zabraňují vzniku proleženin. I proleženiny jsou považovány za jednu z komplikací. O nich bych se přece jenom ráda blíže zmínila. Proleženinám se také říká dekubity. Hrozí osobám, které leží dlouhou dobu a jsou imobilní. Objevují se pak na těch částech těla, na které je vyvíjen největší tlak. Jedná se například o hýždě nebo paty. U takovýchto pacientů hrozí také vyšší riziko vzniku zápalu plic.

Pacient trpící břišním tyfem toho sám pro své uzdravení bohužel moc udělat nemůže. V podstatě téměř nic, protože většinu času, po který se léčí, stráví obvykle v nemocnici na infekčním oddělení. Je to nezbytné kvůli tomu, aby nebyl nebezpečný pro okolí. Musí dodržovat klid na lůžku. Ani když už se vyléčí, není vhodné, aby se moc fyzicky namáhal. Jeho slezina je totiž ještě po nemoci zvětšená a mohla by prasknout. Lékaři dovolí pacientovi opustit nemocnici a vrátit se domů jen tehdy, pokud mají ověřeno, že už není bacilonosičem. V jeho moči a stolici nesmějí být bakterie. Člověk, kterého břišní tyfus postihne, si obvykle odpočine od kolotoče a dřiny v zaměstnání na celých šest nebo dokonce osm týdnů. I když takového „odpočinku“ by se bezpochyby každý rád vzdal a dal by přednost dřině v práci.

Hrůza, kterou na nás bezesporu pouští samotná představa o případném onemocnění břišním tyfem, je jistě dostatečnou motivací k dodržování preventivních opatření. Prevence není příliš složitá. Především je nezbytné dodržovat základní hygienická pravidla. Obzvlášť důležité je to pak, pokud se nacházíme v oblastech, kde se s nemocí můžeme setkat. Hovoříme zde o striktním dodržování osobní hygieny, což znamená zejména důkladné mytí rukou nejen po použití toalety, ale také před jídlem. Voda, kterou budou turisté v rizikových zemích zahánět žízeň, by měla být buď balená, nebo by si ji měli nejdřív převařit. Chvilku to sice potrvá, ale nenarušené zdraví za to jistě stojí. Další pokyn je však ještě „těžší“ k dodržování. Turisté by si totiž neměli ochlazovat nápoje kostkami ledu. Také dělají dobře, pokud jsou vybíraví, co se týče míst, kde se stravují. Jedí pouze tam, kde je zaručen vysoký hygienický standard a nejrůznějším pouličním zařízením se pro jistotu vyhýbají. Právě tam může totiž začít problém, který v konečném důsledku dotyčného člověka přivede až do nemocnice na infekční oddělení. V oblastech, kde se již břišní tyfus usadil, je však dodržování základních hygienických pravidel málo. Je třeba navíc dodržovat ještě pravidla protiepidemická. Ty spočívají především v zajištění nezávadné pitné vody a dalších opatřeních.

Samozřejmě, že je ze všeho nejlepší nechat se před odjezdem do zemí, ve kterých nevládnou zrovna dobré hygienické podmínky, proti břišnímu tyfu očkovat. Stejná rada platí i pro osoby, jež tělo produkuje menší množství žaludeční šťávy nebo užívají léky snižující její kyselost. Pokud jde o cestovatele, ti by měli podstoupit očkování zejména tehdy, chystají-li se bydlet někde v přírodě, či na venkově. Tam pochopitelně nebudou mít příliš velký výběr, co se týče stravování. Když vědí, že k doktorovi je to od místa, kde se budou zdržovat, pěkný kus cesty, rovněž by neměli váhat.

V dnešní době existují hned dva druhy očkovacích látek. Jednou z nich jsou dokonce kapsle, které daný člověk užívá po dobu šesti dnů každý druhý den. Celkem by měl tedy sníst čtyři kapsle. Případné přeočkování může být provedeno za pět let. A to zase pomocí čtyř kapslí. Druhý typ už je aplikován klasickým způsobem prostřednictvím injekce do svalu. Toto očkování musí proběhnout přinejmenším dva týdny před odjezdem. Přeočkovávání je pak možné podstupovat každé dva roky. Zmíněna vakcína má navíc tu výhodu, že zvýší obranyschopnost vůči chorobě až na tři roky. Preventivně se mohou nechat očkovat i členové rodin, v nichž se vyskytuje nosičství bakterií. Očkování však bude chránit před vznikem břišního tyfu jenom z části. Skutečnost, že je někdo očkovaný tedy ani v nejmenším neznamená, že by daný člověk měl přikládat menší váhu důkladné hygieně a výběru stravy, či vody.

Myslím, že tohoto upozornění bychom měli uposlechnout všichni. Dodržování hygienických pravidel nás totiž ochrání nejen před břišním tyfem, ale také před řadou jiných nemocí. A co si budeme povídat, žádná nemoc není příjemná a každá dovede člověka pořádně potrápit.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

edf-tour-2010-bielsk...
66_vylet_2809-1810
54_vylet_2809-0957
p1140733
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.