Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Jihoameričtí mravenečníci jsou sice bezzubí, ale ne zcela bezbranní

Jihoameričtí mravenečníci jsou sice bezzubí, ale ne zcela bezbranní

M ravenečník se živí mravenci a termity, jelikož není prakticky schopný přijímat jinou potravu. Sice občas si ji může vylepšit medem a někdy i přezrálým ovocem. Pozoruhodné je, že nemají zuby, což znamená, že nemohou kousat a ani pořádně otevřít tlamu. Potravu vlastně nasávají, mají k tomu přizpůsobené protáhlé čelisti, které se rozevírají pouze na tolik, aby mravenečník vysunul mimořádně dlouhý jazyk pokrytý lepkavými slinami. Na lov mravenců a termitů ovšem mají ten nejdokonalejší nástroj.

U největšího druhu dosahuje jazyk délky 60 cm a u menších druhů 40 cm. Přední tlapy jsou opatřeny hákovitě zahnutými drápy, za jejich pomoci rozhrabují mraveniště a lehce dokážou trhat i tvrdé termitiště. Když se jim to podaří, ponoří nos do rozbořeného hnízda a vystrčí lepkavý jazyk. Mravenečník je způsobilý hbitě šmejdit jazykem v chodbičkách stavby a mravenci se tak nalepí na jeho jazyk a jsou vtaženi do tlamy. Za den jich musí spolykat obrovské množství, aby se nasytil. Takový dvoumetrový mravenečník denně uloví asi 30 tisíc mravenců. Menšímu stromovému mravenečníku postačí k uživení asi 9 tisíc mravenců denně.

Dlouhé zahnuté drápy jsou neocenitelné zvláště pro stromové mravenečníky, protože jim slouží jako háky, s jejichž pomocí mohou šplhat. Opak nastává, pokud stromový mravenečník se začne pohybovat po zemi, tady drápy nejenom překážejí, ale hrozí jejich obroušení. Z toho důvodu mravenečník došlapuje na klouby prstů a tak chrání drápy před opotřebováním, má je zahnuté dozadu a vzhůru a to způsobuje i takzvanou nemotornou pomalou chůzi.

Mravenečník velký sice většinu života stráví na zemi, ale ani on se nepohybuje obratněji. Ačkoli mravenečníci nemají zuby, jejich drápy jim dobře poslouží i proti nepříteli. Při nebezpečí se staví na zadní nohy a předními se brání zasazováním hlubokých ran. Takto přinutí k útěku i jaguára.

Mravenečníci spolu s lenochody a pásovci se řadí do starobylého řádu chudozubých. Tento řád se nikdy nerozšířil za hranice Ameriky.

V současné době máme čtyři druhy mravenečníků. Největší, je mravenečník velký, pohybuje se po zemi. Další druhy jsou stromové, mravenečník čtyřprstý a mexický. Nejmenší má velikost veverky a nazývá se mravenečník dvouprstý. Ten se pohybuje při šplhání po stromech za pomoci dlouhého ocasu, který mu velice usnadňuje život v korunách stromů.

Při lovu mravenečník vysunuje a zasunuje jazyk 150 krát za minutu. Samice se rozmnožuje jednou za 9 měsíců a po 190 dnech březosti rodí jediné mládě a to pak několik týdnů přečkává na zádech matky. Svého potomka odstavuje v 6 měsících.

Většinu roku mravenečník žije samotářským životem. Často odpočívá ve stínu stromů a keřů nebo v opuštěných norách a dutinách. Při spánku si tělo přikrývá svým chundelatým dlouhým ocasem. Je zdatný plavec i přesto, že tráví mnoho času na souši.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

P5303060
hipo3
okolo-msk2011-103
02
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.