Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Naše letošní dovolená

Naše letošní dovolená

T ak jako každý rok jezdíme s manželem na dovolenou. Vybrali jsme si Chorvatsko. Vyjeli jsme ráno ve 04:00h a na místo jsme přijeli v 16:00h odpoledne. Letos jsme už měli objednaný apartmán a to v Rogoznici. Když jsme přijeli na místo, splnilo se naše očekávání a to na krásném místě v malém domečku u moře, kde bylo vidět přímo na pláž. S manželem vyhledáváme již klidná místa, protože si tak lépe odpočineme od každodenních starostí. Většinou jsme jezdili do hotelu, ale letos jsme se rozhodli, že si budeme vařit sami. Ani s tím vařením nejsou až takové starosti, protože vše mám již z domu připravené a zavařené.

Při příjezdu na místo nás přivítali naši domácí a my se začali vybalovat. Někdy máme také obavy z majitelů, protože všichni nejsou až tak vstřícní jak by měli být. Ale letos se nám to povedlo, majitelé skvělí, prostě vše jak má být. Ještě ten den jsme si šli okouknout okolí a dívali se na krásně modré moře. Slunce už začalo také pomalu zapadat.

Když jsme přišli od pláže, udělali jsme si něco k večeři a lehli utahaní z cesty do prostorné měkké postele. Ráno, když jsme se vzbudili, první co bylo, šli jsme se podívat k oknu, jaké je počasí. Každý většinou jezdí k moři za sluníčkem a chce co nejvíce nachytat bronz. Tak jak to je u nás, tak se většinou známí dívají, jak kdo přijede z dovolené opálený. Něco jsme si udělali na snídani a šli k moři. Sice voda byla studenější než jiné roky, ale dalo se. Nejhorší je, než se vleze do vody.

Mezitím jsme si kolikrát zašli do domku, kde jsme si dali něco na osvěžení a potom zase znovu k vodě. Naši majitelé nám většinou něco dobrého přinesli, jednou fíky, což jsme se dozvěděli, že jsou zdravé na mozek, potom zase chilli papričky což je zase zdravé na srdce, ale pořádně štiplavé, jindy zase něco sladkého, které paní domácí upekla. Také nás pozvali na oběd, kde měli dva druhy ryb, k tomu oblohu se špenátem, což jsme jedli poprvé a pálivé papričky, k tomu červené víno a také jejich domácí rakii a trochu více jsme se poznali.

Na oplátku jsme zase něco také přidali i my. Většinou odpoledne jsme poznávali jejich krásné poblíž městečka, kde jsme si vyjeli oba dva na kole. Také ve městě jezdili lodě, kde místní rybáři prodávali různé druhy ryb, chobotnice atd. Jednou jsme si také koupili a doma si je osmažili na pánvi. Také jsme si zašli do restaurace na nějaké speciality. Nezapoměli jsme samozřejmě navštívit cukrárnu s jejich výbornou zmrzlinou.

A tak šel den po dni a naše dovolená se začala chýlit ke konci. Ani se nám nechtělo domů. Ale jednou něco začne a také musí skončit. Takže naposledy k moři, sbalit se, rozloučit s domácími a vraceli jsme se zpět. Když jsme přijeli domů, vše zase vjelo do starých kolejí a nám zbyly vzpomínky.

Ale už se zase budeme těšit na příští rok a zřejmě to bude stejné místo, kam se budeme rádi vracet.

Zdenka Křístková


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

20_zahajeni_2609-125...
P5303067
p1140806
v-dolina2011-14
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.