Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Kleptomanie

Kleptomanie

K leptomanie je porucha, při níž má postižený nutkavou potřebu něco ukrást. Většinou odcizí malé a bezcenné věci, které ani nepotřebuje. Například papírové kapesníky, kancelářské sponky, žvýkačky, nebo propisky. Nezáleží jim na tom, co ukradnou, ale jde jim o ten pocit, že něco ukradli. Po krádeži se u nich dostavuje pocit uspokojení. Podle výzkumu se udává, že 65 % kleptomanů má i jiné psychické problémy. Jedná se například o bulimii nebo deprese.

Často kleptomanií trpí bohatí lidé. Kradou většinou z nudy, touží po dobrodružství. Bohaté ženy kradou, protože chtějí na sebe upozornit a vynutit si u partnera zájem a pozornost. Bohatí muži zase krádeží většinou řeší své sexuální problémy, nezájem partnerky a přátel. Odborníci tento druh krádeže označují jako kleptomanův orgasmus. Děti si krádeží rovněž vynucují pozornost rodičů, nebo obdiv vrstevníků.

Hodně zlodějů se při dopadení vymlouvá, že trpí kleptomanií. To dokáže poznat až psycholog během odborného vyšetření. Pouhé 1 % zlodějů trpí kleptomanií. Je však jasné, že zloděj krade cenné věci pro vlastní obohacení. To nemá s kleptomanií nic společného. Na zloděje platí strach z odhalení a společenského znemožnění. Kleptomani to tak nemají. Zloději jsou za své chování plně zodpovědní, proto mají být za své přestupky řádně potrestáni.

U kleptomanů se během krádeže dostavuje pocit psychického napětí. Po krádeži cítí dočasné uvolnění, srovnatelné s příjemným pocitem, který se dostavuje po jídle. Tento pocit však trvá jen chvíli, protože se za krátkou dobu dostaví stud, úzkost a výčitky. Kleptoman se pak často snaží vše napravit, vrací se na místo činu a ukradené věci chce zpátky vrátit. Někdy odcizené věci jen tak vyhodí. Kleptomanie je choroba, a i když se nemocný za své chování stydí, nedokáže další krádeži odolat. Tady pomůže jen odborná pomoc.

Léčba kleptomanie

Pro léčbu kleptomanie je doporučována kongitivně behaviorální terapie. Při léčbě se pacient snaží identifikovat a změnit své chybné chování a myšlení. Léčba se zaměřuje na přítomné konkrétní, vědomé a ohraničené problémy. Zaměřuje se na přítomnost a stanovuje konkrétní cíle. Při opakovaném tréninku se nemocný učí zvládat problémové konkrétní situace. Léčba je směřována k soběstačnosti. Terapeut je zpočátku aktivní, postupně ustupuje do pozadí a pacient přebírá odpovědnost za průběh terapie.

Jarmila Jalowiczorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

img_3688
IMG_0150
PA062158
krajsky-odborn11
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.