Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Proč lesní mravenci jsou užiteční?

Proč lesní mravenci jsou užiteční?

M ravenec lesní je ochráncem přírody, jeho poslání hlavně spočívá v udržování biologické rovnováhy hmyzích druhů. V posledních letech tento druh z rodu Formica patří mezi velmi ohrožené. Mravenec lesní jinak řečeno Formica rufa je nejznámější druh evropského mravence. Ve skutečnosti existuje 10 000 druhů mravenců, a v naší republice jich najdeme až kolem 100 druhů.

Mravenec lesní vytváří kupy z jehličí a ty se stávají jeho domovem. Všichni mravenci, jež si staví mraveniště ve tvaru kup, jsou zákonem chráněni, protože byl v současné době zaznamenán velký úbytek tohoto užitečného hmyzu.

Mravenci z ostatních druhů jsou si mezi sebou hodně podobní. Řadí se do řádu blanokřídlých, samečci a královny mohou létat, ale sice jen po krátkou dobu rojení. Stejným znakem pro všechny je zadeček spojený s hrudí výraznou spojkou.

Mravenci mají šest nohou a dvě tykadla. Na tykadlech se nacházejí smyslové orgány čichu a hmatu, znamená to, že tykadla a končetiny jsou obzvlášť nepostradatelné při dorozumívání s ostatními mravenci. Na povrchu těla mravenců jsou otvory, kterými je nabírán vzduch a mravenci mohou tak dýchat. Kromě tykadel mají mravenci na hlavě umístěná i kusadla. Kusadla slouží k uchopování kořisti. Oči po straně hlavy a tady je zvláštní, že každé oko má až 1000 jednotlivých oček. Další zvláštností jsou tři maličká očka uložena na vrchu hlavy a ty slouží mravencům k rozeznání světla.

Mravenci si mezi sebou vyměňují informace i pomocí chemických signálů a k tomu dochází tak, že chemické látky tvořené žlázami si předávají ústy nebo můžou použít zadeček ke značkování okolních míst.

Nejvíce se v přírodě vyskytuje mravenec obecný, ten si buduje kolonii ve starých pařezech nebo přímo v zemi. Jeho délka se pohybuje kolem čtyř milimetrů a zbarvení má hnědé až černé, jeho potravou je hmyz, med a ovoce. Tomuto mravenci je podobný mravenec žlutý, málokdy se podaří vidět tohoto mravence, neboť žije v zemi. Další v pořadí je mravenec černolesklý, ten si buduje svá obydlí v dutinách stromů a lze ho spatřit v lesích plných dubů a bříz.

V Africe a tropické Asii se nachází mravenec krejčík. U tohoto druhu je zajímavé, že obydlí si sešívá z listů. Pak zde žijí kočovní mravenci a jihoameričtí z rodu Atta, a ti jsou pozoruhodní nejen tím, že umí rozřezat listy na kusy, ale někdy i celý strom zcela oholí.

Z tropických oblastí do Evropy dorazil druh maličkých mravenců farao. Většinou se vyskytují v bytech s topením. Tento druh mravence je považován za škůdce v celé Evropě, především v potravinářských provozovnách.

V kolonii mravence lesního je královna a samečci v délce 9 až 11 milimetrů. Budoucnost potomstva je dána geneticky. Královna klade vajíčka a z těch se líhnou chůvy, jež se starají o kukly a larvy. Další mohou být dělnice, z toho se pár samiček zařadí k vojákům a společně dohlížejí na ochranu kolonie proti vetřelcům. Jejich genetická výbava spočívá hlavně ve větších kusadlech a v agresivnějším vystupování.

Pak se líhnou samečci, kteří mají jediný úkol, a to oplodnit královnu během svatebního letu. Tím jejich poslání je splněno a končí jako potrava dravců či zahynou přirozenou smrtí. Královna po svatebním letu přichází o křídla a může založit novou kolonii, nebo vnikne do cizí kolonie, kde usmrtí tamější královnu a převezme vládu.

Mraveniště lesního mravence má nekonečné množství cestiček. Mravenčí kolonie se dá přirovnat k městu, kde se vyskytují hlavní, vedlejší ulice s přechody a slepými cestičkami, s královskými pokojíky s komorami na vajíčka a larvy. Z venku mraveniště tvoří jehličí a malé větvičky. Cestičky vedoucí hlouběji do mraveniště mravenci různě zpřístupňují či zamezují vstup. Dokonce někteří mravenci se vyhřívají na slunku a pak se jdou ochladit do mraveniště, kde pak dochází ke zvýšení teploty až o 10° C.

V části, kde probíhá ukládání vajíček a dochází k postupnému vývoji larev v přeměnu dospělého mravence, je teplota stále stejná. Úplně vespod kolonie sídlí královna a nachází se tam i místo pro přezimování. V kupách mraveniště lesního mravence je většinou až několik set královen současně. Výška tohoto mraveniště dosahuje dvou metrů a nacházejí se blízko sebe.

Lesní mravenci jsou užiteční tím, jak se podílejí na regulaci některých hmyzích druhů a zároveň slouží jako potrava ptákům a drobným lesním živočichům. Mravenci se živí výměšky mšic, je to pro ně důležitá a sladká potrava.

Pro zajímavost, málo se ví, že v koloniích mravenců žije i spousta dalších brouků, housenek, ploštic, motýlů, pavouků, pakobylek, roztočů. Mravenci nedokážou žít jednotlivě, záhadou je, že k normálnímu životu potřebují společnost minimálně dalších deseti mravenců.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

img_9120
okolo-msk2011-503
m-r-polsko2011-12
P6231623
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.