Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Kostival lékařský

Kostival lékařský

U ž dlouho jsem se ve svých článcích nevěnovala žádné bylině. Je načase to napravit. Vždyť právě byliny od nejdávnějších dob zachraňovaly lidem zdraví a mnohdy i život. Byly nedílnou součástí běžného života. I když jsou v současné době byliny možná trochu potlačovány a není jim věnována taková pozornost, jakou by si zasloužily, stále existuje víc než dost léků a léčivých přípravků, jejichž příprava se bez bylin neobejde.

Bylinou, kterou se budeme dnes zabývat, je kostival lékařský. Tato vytrvalá bylina vyrůstá do výšky 40 až 100 centimetrů. Jeho lodyha je přímá, křídlatě hranatá a štětinatá. Oddenek, z něhož vyrůstá je vícehlavý a řepovitě ztloustlý. Kostival lékařský se vyznačuje také velkými, střídavými, vejčitě kopinatými, řapíkatými až přisedlými listy. Květy bývají většinou hustě nahloučené a mají nachově fialovou barvu. I tato rostlina má svůj plod, kterým jsou čtyři tvrdky.

Kostival lékařský není však zdaleka jediným druhem kostivalu, se kterým se v naší zemi můžeme setkat. Tak například kostival kavkazský, který je u nás dokonce pěstován, nebo kostival drsný, hlíznatý, či kostival srdčitý. Se všemi těmito druhy je možné si kostival lékařský splést a nevědomky je za něj zaměnit. K tomu, aby se tak nestalo, napomáhá právě barva květu, která je skvělým vodítkem ke správnému rozeznávání jednotlivých druhů kostivalů.

Najít kostival lékařský není nic složitého. Roste totiž skoro na celém evropském kontinentu. V jižních a severních oblastech se s ním sice setkáte taky, ale méně často. Zato se vyskytuje na celém území naší republiky. A na jeho pomoc i léčivou sílu mohou tedy spoléhat jak lidé žijící v nížinách, tak obyvatelé oblastí pod horami. Místem, kde jej můžete nasbírat jsou vlhké louky, břehy, zaplavená pole, ale také třeba křoviny. Takže až se na něj vypravíte, počítejte s tím, že se kvůli němu možná budete prodírat křovím. Ačkoliv této nepříliš vábné alternativě se lze poměrně snadno vyhnout, protože je tady samozřejmě možnost bylinu natrhat na kterémkoliv z ostatních výše uvedených míst. Ve výhodě jsou rovněž lidé, kterým dobře slouží zrak a dovedou se pořádně dívat kolem sebe. Pak mají velkou šanci zahlédnout kostival, jak si roste jen tak podél cest. Tato bylina se však nespokojí s kdejakou půdou. Daří se jí v půdách zásaditých, jílovitých i hlinitých, ve kterých najde dostatečné množství živin. Upřednostňuje také polostín před přímým sluncem. Kromě Evropy je kostival lékařský známý také v Americe, přesněji řečeno v Severní Americe, kam byl dovezen.

Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o byliny, dobře ví, že k tomu, aby působily správně, uzdravovaly a plnily tak účel, pro který je především sbíráme a někdy i pěstujeme, je zapotřebí sbírat správné části rostlin, ve správnou dobu a správným způsobem. Velice důležitou roli zde hraje i skladování. Řekla jsem, že o tomhle vědí lidé, kteří alespoň občas věnují bylinkám svoji pozornost, ale myslím, že tyto věci musí být naprosto jasné snad každému. Jaká je tedy nejvhodnější doba pro sběr kostivalu lékařského? Které jeho části se obvykle používají? Jak se tato rostlina správně trhá a jak se uskladňuje? Odpovědi na všechny tyto otázky budou následovat.

Tak tedy, kostival lékařský bychom měli sbírat na jaře od března do dubna a také na podzim od září do října. Většinou se sbírá a využívá kořen. List sice někdy také, ale ten spíš méně často. Nejlepší způsob zacházení s kořenem je tento. Nejdříve přirozeně kořen vyrveme a následně jej opereme. Poté máme dvě možnosti. Buď kořen rozřízneme podélně, nebo jej můžeme nakrájet na kolečka, která by ovšem měla být slabá. Pak už přichází na řadu sušení. Nejlepší je pochopitelně usušit bylinu na slunci. V případě, že k tomu použijeme umělé teplo, nesmí být teplota vyšší než 45 °C. Suché a stinné místo je nejvhodnější pro uchovávání sušeného kořene. Teď si dovolím dát Vám jednu otázku, chcete-li hádanku. Víte co má společného sušený kořen kostivalu s křenem a mrkví? Pokud to jistě nevíte, určitě správně tušíte, že se odpověď bude týkat skladování. Máte naprostou pravdu. Všechny tři zmíněné věci je totiž možné uskladnit do písku.

Máme-li bylinu natrhanou, usušenou a uskladněnou, nic nám už nebráni v tom, abychom s její pomocí začali léčit nemoci, které trápí nás nebo lidi v našem okolí. Kostival lékařský dokáže odstranit mnohem více potíží, než si mnoho z nás myslí. Mluvíme zde jak o použití vnějším, tak vnitřním. Začneme třeba tím vnějším. Zde můžeme zmínit třeba zastavování krvácení, hojení drobných ran a mírnění bolesti. S jeho pomocí se také zbavíme modřin po zánětu žil. Ti, kteří se opařili či popálili, si mohou postižené místo potřít kostivalovou mastí. To stejné platí i pro kůži, kterou spálilo sluníčko. Na zlomeniny se kostival lékařský používá pro svou schopnost regulovat tkáně a podpořit růst kostí. Také lidem, které trápí omrzliny, bércové vředy nebo již zmíněné spáleniny, pomůže tato bylina. Tentokrát však ve formě obkladu. Obklad ze syrového nastrouhaného kostivalu smíchaného s tvarohem, medem a případně i jahodami zase prospěje průduškám, pomůže při chřipce a bolestech břicha. Nastrouhaný syrový kostival společně s nastrouhaným syrovým bramborem, coby placka pro změnu léčí bolest v krku. Kromě toho slouží k zevnímu použití také mast, která je mimo jiné dobrou prevencí proti hnisavým komplikacím, a tinkturu. Bolesti na prsou, bronchitida, kašel, zánět pohrudnice, žaludeční vředy a dvanácterníkové vředy, poruchy trávícího ústrojí, onemocnění ledvin a průjem to všechno jsou nemoci, při kterých se kostival používá vnitřně. A to buď ve formě čaje, chcete-li odvaru, který se pije teplý při kašli. Nejlépe je osladit ho medem. Nastrouhaný kořen kostivalu smíchaný s medem je dobrý na jakoukoliv chorobu plic i proti vnitřnímu krvácení. Odvar je také skvělý k vyplachování při paradentóze. Navíc pokud budeme žvýkat kořen kostivalu, zbavíme se žízně. I když samozřejmě ne natrvalo. Používat však kostival vnitřně dlouhodobě a ve velkých dávkách, to není zrovna dobrý nápad. Kostival lékařský totiž mimo jiné obsahuje také alkaloid. Ten vyvolává rakovinové bujení a poškozuje játra.

A jaká je historie kostivalu lékařského? Když se nějaký člověk vyznamená svými činy nebo něčím jiným, historie na něj obvykle pamatuje a říká o něm dalším generacím. Proč také někdy neříct něco o minulosti byliny? Někdo by mohl namítat, že to bude pouhé opakování toho, co už bylo v článku napsáno dříve. Opakování však, jak je známo, je matkou moudrosti. A pak v každém příběhu se dá najít něco zajímavého a překvapivého. Léčivou sílu kostivalu lékařského lidé znali a uznávali již ve středověku. Už tehdy se obklady z kořene této byliny přikládaly na povrchové rány, protože se předpokládalo, že pomáhají ranám se hojit a zacelovat. Tento předpoklad byl zcela správný a pravdivý, jak dnes víme. Kořen se také rozvařoval a když pak hmota ztvrdla, byly do ní namáčeny obvazy, kterými se následně obvázala zlomená končetina a hmota ji pak fixovala. Hovoříme zde tedy o jakési středověké formě sádry. Při nemocech, jakými jsou žaludeční vředy, nemoci trávicího traktu, zánětech žaludku, či již zmíněných bércových vředech se v té době kostivalu používalo taky, i při mnoha dalších potížích.

Tak to vidíte, jedna jediná část jedné jediné byliny a dokáže zahnat tolik nemocí.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

IMG_1012
P6265919
v-dolina2010-18
okolo-msk2011-202
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.