Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články I při pohlavním styku lze onemocnět (1. část)

I při pohlavním styku lze onemocnět (1. část)

P ohlavní styk je něco, co zkrátka patří k životu většiny lidí. Jedná se o jeden z projevů lásky, tedy alespoň by mělo. Je také nezbytný pro rozmnožování a zajištění, aby lidstvo nevymřelo. Bohužel i taková příjemná věc může někdy s sebou nést nepříjemné následky a vyvolat nemoc. Mnozí z Vás už jistě vědí, že při pohlavním styku se lze nakazit třeba virem HIV. O HIV a AIDS však dnes psát nechci. Tentokrát bude řeč o nemoci zvanou syfilis.

Syfilis nebo chcete-li syfilida je infekční nemocí, která se přenáší pohlavní cestou. Bakterie, která ji způsobuje, se nazývá Treponema pallidum. K naší smůle, jsme my, lidé jejím jediným hostitelem. Nejčastěji se přenáší pohlavním stykem, ale někdy k tomu dojde i kontaminovanými předměty, takový přenos bývá však spíše vzácný. Osobám, které touto chorobou onemocní, je obvykle od patnácti do třiceti let. Orgány, které může postihnout jsou různé, například kůži, kardiovaskulární orgány, opěrný a pohybový systém a dokonce i centrální nervový systém. Pokud nemoc není léčená, skládá se ze tří stádií. V posledním z nich dochází ke vzniku vážných poškození organismu, jež jsou nevratná a mohou způsobit i smrt. Další šokující zlou správou je, že se toto onemocnění může přenést i z matky na plod. V tom případě vznikne u novorozence mnohaorgánové poškození, které leckdy končí smrtí nebo mohou zanechat vážné trvalé následky.

Toto onemocnění představovalo vážné nebezpečí především před zavedením antibiotik. Tehdy postihovalo přibližně 10% celé populace. V současnosti však je problémem spíše jen v rozvojových zemích, kde bývá léčebná péče nedostatečná. Ve vyspělých zemích se k její léčbě používá antibiotik, konkrétně všeobecně známým penicilínem. Takže pokud je nemoc odhalená a léčba včas zahájená, uzdravení nic nebrání. Pozor! Hlásit syfilis je povinné. Stane-li se, že je u někoho tato choroba objevena, pak daná osoba musí o tom informovat místní hygienickou stanici. Následuje vyhledávání veškerých sexuálních kontaktů pacienta. I tito lidé musejí podstoupit vyšetření na tuto nemoc.

Aby nemoc vůbec vznikla, musí se samozřejmě nejdřív dostat bakterie do organismu. K takovému proniknutí dojde po narušení povrchu kůže, či sliznic. Narušení nastává nejčastěji v ústech nebo na genitálu. Bakterie syfilidy není žádným velkým cestovatelem. Chci tím, říct, že zůstane na místě, kudy do organismu pronikne. Tam se pochopitelně začne množit a následkem toho vzniká příznak, který je typický pro první stádium nemoci. Jde o tvrdý vřed, který naštěstí nebo možná spíš naneštěstí nebolí. O další šíření infekce se stará krev a mízní cévy. Infekce napadá mízní uzliny i jiné orgány. Další projevy nemoci závisí na tom, které jednotlivé orgány jsou postižené. Nakazit se může hlavně ten, kdo měl pohlavní styk s nakaženým jedincem. Nakazí se přibližně jedna ze tří osob. K již zmíněnému přenosu z matky na plod dojde tehdy, když bakterie pronikne placentou. V minulosti bylo možné nakazit se při transfúzí krve. Současně se toho ale v podstatě už nemusíme obávat, neboť krev dárce je vždy podrobená podrobnému a důkladnému rozboru. O přenosu prostřednictvím kontaminovaných předmětů už zde dnes také byla řeč. Je to ale spíš věc teorie než praxe. Bakterie způsobující syfilis je totiž hodně citlivá na jakékoliv vnější vlivy a mimo hostitele nežije dlouho.

Největším a nejhlavnějším rizikovým faktorem onemocnění je pochopitelně nechráněný pohlavní styk. Proto není vhodné vyspat se s náhodným partnerem, o kterém vlastně nic nevíte, když pomineme další rizika, třeba nevěru. V ohrožení jsou také lidé, kteří své sexuální partnery často střídají. Hovoříme zde například o prostitutkách. Nebezpečí nákazy je větší i u narkomanů, kteří by se teoreticky mohli nakazit, pokud použijí k aplikaci dávky drogy infikovanou jehlu. Kromě toho je třeba zmínit, že drogově závislí se obvykle nechovají zrovna zodpovědně. V důsledku toho zmíněné rizikové faktory vznikají snadněji.

Jak již bylo výše uvedeno, projevy syfilidy lze rozdělit do tří stádií a každé z těchto stádií je svým způsobem specifické. Nejdůležitější je nepřehlédnout varovné signály hned v tom prvním a po jejich objevení neodkládat návštěvu u lékaře.

V první fázi se zmíněný tvrdý vřed objeví v místě vstupu infekce zhruba tři týdny po pohlavním styku. Je velký většinou do pouhých dvou centimetrů a také už víme, že není bolestivý. Pokud ho však zmáčknete, vyteče z něj čirá tekutina, myslím, že podle toho by jej šlo poznat a rozeznat dejme tomu od obyčejné vyrážky. Než tento vřed vznikne, vyskytne se obvykle na genitálu nebo v ústech nemocného červené nebo červenorůžové ohraničené vyrážky, které vystupují nad povrh a později zvředovatí. Tyto vyrážky se mohou objevit i v konečníku.

Kromě těchto projevů, existují i jiné alternativní projevy, které již nejsou tak jednoznačné. Zajímá Vás jaké to jsou? Jak probíhají další dvě fáze? Jak se syfilida léčí, jaké u této nemoci mohou nastat komplikace? A hlavně jaká preventivní opatření lze proti ní podniknout? Pokud ano, počkejte si tedy na druhou část článku, ve které se tohle všechno dozvíte.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

v-dolina2010-20
rovna_prava_pro_vsec...
27_zahajeni_2609-162...
p1140628
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.