Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Vyzkoušejte „terapii objetí“

Vyzkoušejte „terapii objetí“

Z akladatelkou terapie „pevné objetí“ u nás je Jiřina Prekopová. Narodila se roku 1929 v Prostějově jako mladší ze dvou sester. Vystudovala psychologii v Olomouci. Kvůli svým protikomunistickým názorům, po studiích ji bylo bráněno pracovat v tomto oboru. Na základě toho opustila domov a odešla do Sudet.

Zde pracovala tři roky ve škole. V její náplní práce byla „poradenská činnost v terénu“. I tady ovšem zažila zákaz a musela si najít nové zaměstnání. Začala se živit prací v zemědělství.

Téměř zemřela, když onemocněla tyfem. Vrátila se nazpět domů ke svým rodičům a živila se prací, která nijak nesouvisela s psychologií. Dokonce se věnovala divadlu. V roce 1970 opustila Českou republiku se svým manželem. Manžel Jiřiny Prekopové byl patnáct let politickým vězněm. Uchýlili se do západního Německa.  Za svůj život prošla mnoha změnami práce. V Německu se jí podařilo sehnat práci v domě pro postižené lidi. Potom našla pracovní uplatnění v diagnostickém terapeutickém centru ve švábském Albu. Zde získávala zkušenosti s autismem. Pracovala spoustu let na dětské klinice Olgahospital ve Stuttgartu.

Terapie „pevné objetí“ byla původně přizpůsobena pro děti trpící autismem. Jiřina Prekopová se snažila objevit psychoterapii, která by rozproudila lásku v rodinách. Terapie „pevné objetí“ převzala od americké dětské psychiatričky Marthy Welchové.

Tato terapie má spoustu příznivců, ale i odpůrců
O co se vlastně jedná? Pevné objetí se zpravidla provádí proto, aby láska mezi dítětem a rodiči se opět obnovila, a nejenom vztah mezi rodiči a dětmi se optimálně zlepšil, ale i mezi samotnými rodiči se může tato metoda aplikovat. Provádí se u osob, které spojuje úzký rodinný vztah (rodiče + děti, manželé, dlouholetí partneři). Všude tam, kde je narušený vzájemný vztah a jiným způsobem to nejde odčinit.

Čím je bolest nebo zlost silnější, tím by objetí mělo být pevnější, ale přesto příjemné a plné citu. V objetí má každý možnost své zraněné pocity projevit ať už křikem, pláčem, či vztekáním.

Při konfliktu se využívá hlas, mimika, oční kontakt. Pevné objetí by mělo trvat do té doby, až oba zúčastnění rádi zůstávají ve společném objetí. A dítě plné vzdoru a vzteku ustane a je klidné. Dítě se vlastně učí vyjadřovat hněv, aniž by mělo strach, že bude potrestáno. Terapie objetí zmírňuje agresivitu a vylepšuje vztahy.

Tím, že dítě obejmete, mu dáte najevo svoji lásku, i když ono nadále se bude vzpouzet. A děláte to tak dlouho, dokud odpor dítěte přestane a rezignuje.

Pevné objetí lze používat jako rehabilitaci na různá traumata, ať už se jedná o opuštění, zneužívání, týrání atd.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

77_2soutezni_den_290...
P6231623
IMG_1225
PA062160
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.