Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Včelí bodnutí (2. část)

Včelí bodnutí (2. část)

C o můžeme udělat pro to, aby nás včela nebodla? Jak si poradit po včelím bodnutí a jak se chovat při masivním útoku včel? Všech těchto otázek, a hlavně odpovědí na ně se týkal minulý článek. Dnes se Vás pokusím přesvědčit o tom, že včelí jed není tak nebezpečný a škodlivý, jak si možná někteří lidé myslí. Ale že naopak může podpořit lidské zdraví, pokud na něj samozřejmě není někdo alergický. V tom případě je pro něj včelí bodnutí velice nebezpečné a může ho ohrozit i na životě. Z medicínského hlediska je však tento jed velmi významný a užitečný.

Nejdříve si ale ujasníme, proč vlastně včely bodají. Víme přece, že dokáží mít s člověkem dobrý, bezproblémový vztah a že někteří lidé se dokonce stávají přáteli těchto tvorů. Kromě toho se na světě nic nestane bez důvodu. Vždyť i mezi lidmi, když někdo něco provede a přijde se na to, tak jedna z prvních otázek, kterou dotyčnému člověku položíme zní: „Proč jsi to udělal?“ Všechny skutky mají zkrátka opodstatnění a ani včelí bodnutí není výjimkou. I ono má svoji příčinu. Veškeré druhy hmyzu, které můžeme u nás potkat a všechen hmyz, který má k dispozici jedovaté žihadlo, řadíme do čeledi blanokřídlých. Kromě včel sem patří vosy, sršni a čmeláci. V případě včel však trubci nejsou ochránci úlu, jak by se někteří mohli domnívat. Majitelkami žihadla jsou jenom dělnice a také královna. Včely, které stráží česno, útočí hromadně, pokud cítí, že hrozí nebezpečí. Jedna druhou k tomu vydráždí prostřednictvím poplašných feromonů. Chráněny musí být rovněž zásoby medu a plodu, neboť na nich závisí, zda včelstvo přežije. Včelí bodnutí je velice nepříjemné nejen pro člověka, ale i pro živočichy, kteří jsou větší a často i jiného druhu než včela. Hovoříme například o medvědovi, hlodavci, ale také o cizích loupežných včelách.

Nyní něco o tom, z čeho se včelí jed vlastně skládá a jak jej lze získat. Na začátku článku již bylo řečeno, že se včelí jed používá v lékařství. Jenže, aby tomu tak mohlo být, musí jej mít lékaři nejdřív k dispozici. To je naprosto jasné, že ano? Tak tedy z chemického hlediska je včelí jed, chcete-li apitoxin, považovaný za velice složitou sloučeninu. Zajímavé je, že její jednotlivé složky navzájem posilují své účinky. Je to bezbarvá kapalina, jež se na vzduchu promění v bělavě šedé krystalky. Nejvíce v ní najdete jedovatých polypeptidů. Kromě toho se ve včelím jedu setkáte s četnými aminokyselinami, enzymy i aminy, těch je tam však již méně. Aby bylo vůbec možné jed odebrat, je třeba určitým zařízením vyprovokovat včely. Ty následně bodnou do vhodné podložky. Osvědčeným prostředkem k tomu je střídavý elektrický proud. Včela usedne na rámek, což vyvolá výboj. Včela bodne do gumové podložky a z té je později skrystalizovaný jed seškrábán.

Ačkoliv takové žihadlo od včely může člověka pořádně rozčílit, což jistě potvrdí každý, kdo ho někdy dostal, je až neuvěřitelné, kolik nemocí může tento „nepřítel“ vyléčit, zmírnit jejich příznaky nebo jim dokonce předejít. Alergie, dna, bolest kloubů a svalů, reumatismus, či artróza, to všechno jsou pouze některé z chorob, při jejichž léčbě se včelího jedu používá. Stává se často, že pomůže i v případech, se kterými si jiné léčebné postupy neporadily. Například mast Apisarthron je dobrá na prokrvení a uklidnění bolavých svalů a kloubů. Kromě toho bývá jed používán k přípravě injekcí a tablet. Větší účinek než mast má však přímé bodnutí do končetin, či beder. Při terapii tohoto druhu je ale kromě individuálního přístupu nutný i lékařský dohled, trpělivost a pochopitelně také oboustranná odvaha. Nejdříve je danému člověku aplikováno jedno nebo dvě žihadla a následně je hodnocena jeho reakce. Během terapie se žihadla podávají denně a jejich počet se postupně zvyšuje. V konečném důsledku může pacient dostat od 150 do 200 žihadel za jeden den! Podle mého názoru je to docela krutá terapie. Ale když si na ni někdo troufne a prospěje mu to, tak proč ne. Samozřejmě, že existují lidé, u kterých je takováto terapie naprosto vyloučená. Nejedná se zde pouze o alergiky, ale rovněž o lidi, kteří trpí těžkou cukrovkou, vadami srdce nebo onemocněním ledvin.

Možná některým z Vás připadá, že včelí jed je novinkou v léčitelství. Tak tomu ale vůbec není, tím si buďte jisti. Troufla bych si naopak tvrdit, že včelí jed byl jedním z nejstarších léčiv, jaké svět kdy poznal. Byl totiž používán již ve starověku Egypťany, Řeky i Římany. Ani v pozdějších dobách neztratil tento přírodní lék důvěru lidí a léčil i osoby, které vešly do světových dějin, a které jsou dodnes považované za významné. Například Ivan Hrozný a Karel Veliký se spoléhali na léčivou sílu včelích žihadel při léčbě dny. V dnešní době jsou včelaři, díky bodnutím, kterým při své práci občas zkrátka neujdou, chráněni před revmatickými chorobami, dnou a vypadá to, že dokonce i před rakovinou. Navíc posilují jejích zdraví. Škoda, že dnešní svět není lékům, jejichž součástí je včelí jed příliš nakloněný.

A ještě k té terapii žihadly. Přiznám se dobrovolně, že já osobně bych se na takovou léčbu neodvážila. Proto smekám před každým hrdinou, který ji podstoupil. Všem lidem bych ale přála, aby ji nepotřebovali. Aby se jim vyhýbal jak dotěrný rozzuřený hmyz, tak veškeré jiné nemoci a nepříjemnosti.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

krajsky-odborn08
02
cyklomaraton-k24-201...
19-opava-jakartovice
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.