Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Český odborník na hadí uštknutí

Český odborník na hadí uštknutí

N edávno začalo kalendářní jaro. To znamená, že se ani nenadějeme a bude tady léto. Pro děti to znamená zasloužený dvouměsíční prázdninová přestávka, které se už jistě nemohou dočkat. Ale i rodiče se těší, že si v létě odpočinou. Možná dokonce víc než děti. Ten vytoužený čas odpočinku se kvapem blíží k nám a brzy celé rodiny pojedou někam na dovolenou.

Odpočinou si od starostí všedního dne a alespoň na pár dní dají „nohy na horu“. Dovolenou si většina lidí představuje jako bezstarostný čas. Mělo by tomu tak být. Realita je však bohužel taková, že i během prázdninového období na vás číhají nejrůznější druhy nebezpečí a to nejenom v zahraničí, ale také v naší zemi. Kromě lidí totiž teplo láká ven i zvířata. Například hadům dělá vyhřívání se na horkém poledním slunci nesmírně dobře. Osobní setkání s tímto zvířetem je nebezpečné a někdy může ohrozit i život. Obvykle se lidé hadů bojí. I já patřím k takovým lidem. Naštěstí existují i lidé, kteří strach z hadů nemají nebo jej překonali a o tato zvířata se zajímají. Díky tomu o hadích uštknutích hodně vědí. Myslím, že takové informace jsou užitečné a prospěšné pro každého, proto jsem se roznodla svůj článek věnovat muži, který s pacienty po hadích uštknutích pracuje již léta.

Muž, o kterém hovořím se jmenuje Jiří Valenta. Je skutečným odborníkem, co se týká hadích uštknutí a zabývá se tímto problémem již dvacet let. Je vedoucím toxického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde nedávno léčil chovatele, kterého uštkla mamba černá. Pan Valenta neměl v dřívější době k hadům žádný zvláštní vztah. O hadí jedy se začal zajímat až při své práci. Protože do nemocnice se dostávali pacienti, které pokousali exotičtí hadi, a nebylo nikoho, kdo by tomu rozuměl. On se k tomu však postavil čelem. Spřátelil se s českým laboratorním toxikologem profesorem Františkem Kiornalíkem, který v té době zkoumal séra a poskytl mu základy. Tyto poznatky lékař rozšířil především, pokud jde o využití při léčbě pacientů.

Pan Valenta se tedy stará o lidi, které pokousal had, sám ale není chovatelem těchto zvířat. Během roku ošetří zhruba deset pacientů s tímto problémem. Toxikace naštěstí obvykle nebývají příliš zlé a k hospitalizaci dochází jen v případech, že jde o těžkou otravu. Než se ale pacient dostane do rukou našeho odborníka chvilku to trvá. Nejdřív si dotyčný člověk samozřejmě zavolá záchranku, která ho doveze na kliniku a zavolá na toxikologické informační středisko, kde získají kontakt na lékaře. Pan Valenta si tuto „osu“ chválí. Tento muž má nepochybně s potížemi způsobenými hady bohaté zkušenosti, s uštknutím mamby, které bylo výše zmíněno se však setkal poprvé.

Podle slov pana Valenty o tom, jak jed rychle působí, rozhoduje jeho typ. Jed mamby je dost prudký. Potíže se většinou dostavují po dvaceti minutách po uštknutí, mohou ale nastat již za deset nebo třeba za půl hodiny, jak tomu bylo u pacienta, kterého pan doktor ošetřoval. Nebezpečí mamby spočívá v tom, že její jed rychle účinkuje, pokud není zahájena co nejdřív léčba. Tato léčba však není příliš náročná. U některých jiných hadů je tomu zase tak, že člověk po uštknutí nemá větší potíže, ale už za několik dní se jeho stav promění ve velmi vážný. Pokud si chovatel chce pořídit sérum proti uštknutí mamby černé, musí se pro něj vypravit do zahraničí. V Čechách není možné jej sehnat. Rozhodně není vhodné, když si někdo píchá sérum sám, samozřejmě pokud nepracuje jako lékař nebo zdravotník. Takové nezodpovědné jednání může totiž pro člověka znamenat větší nebezpečí než samotné uštknutí. Doporučeno je to pouze v případě, že danému člověku kvůli extrémním podmínkám není možné včas poskytnout zdravotnickou pomoc. V České republice však taková situace běžně nehrozí. Vždycky je lepší svěřit se do péče odborníka.

Samozřejmě i na klinice, kde pracuje Pan Valenta, se nějaká séra najdou. V evropských toxických střediscích antiséra mají a právě na tyto střediska se pražská klinika obrací, je-li toho třeba, například na depo v Mnichově, kde jsou dostatečné zásoby antiséra.

Zajímá Vás, jak se taková séra vyrábějí? Tak dávejte pozor. Komerčně se vyrábí séra koňská a v menším množství ovčí. Následující text bude hodně náročný především pro milovníky zvířat. Jed se vpraví do koně. Jeho tělo má totiž schopnost vytvořit protilátky, což lidské tělo nedokáže. Kůň je naočkovaný jedy těch hadů, kteří žijí v dané lokalitě a jsou nebezpeční. Tímto způsobem vznikají africká, asijská a jiná podobná séra. Některá séra se vyrábějí k univerzálnímu použití, a některá proti konkrétnímu jedu. Pan Valenta nepoužívá sérum pokaždé. Závisí to na projevech otravy a na tom, jakým hadem byl dotyčný pacient uštknut. Obecně je vhodné sérum použít, pokud jsou celkové příznaky otravy vážnější.

Většina chovatelů je v dnešní době zároveň téměř profesionály. Fakt, že bez povolení veterinární správy není možné hada chovat, způsobil, že je méně těch lidí, kteří si koupili hada a dohromady o něm nic nevěděli. Většina chovatelů ví nejen jakého hada vlastní, ale také zná jeho jedovou výbavu.

Jak již bylo výše uvedeno, lékaři se ročně setkají přibližně s deseti případy kousnutí exotických hadů. V případě zmije, která je, jak víme, jediným jedovatým hadem naší země, je počet uštknutí desetkrát vyšší. Obvykle není zapotřebí hospitalizace, protože následky nejsou až tak vážné. Dochází k ní maximálně u dětí, které pak leží na dětských odděleních. Zajímavé je, že pokud Vás kousne zmije, neznamená to, že jste každopádně dostali otravu. U více než poloviny uštknutých totiž zmije jed vůbec nevypustí. Pokud dojde k vypuštění jedu, bývají příznaky otravy pouze částečné, třeba nateklá ruka. Propuknou-li však příznaky naplno, je danému člověku špatně od žaludku, zvrací, má průjem. Nejhorším problémem je, když někomu klesne tlak natolik, že se dostaví oběhový kolaps. Nevhodná léčba může vyvolat i poškození ledvin. Tento problém je však možné zcela vyřešit a není tedy tak nebezpečný jako alergická reakce. Pokud někdo prodělá alergický šok, může zemřít během několika minut. V případě včelího nebo vosího bodnutí je to stejné. Po uštknutí není nutné ránu zaškrtit, protože by se mohlo stát, že dojde k vážnému poškození tkáně v místě vkusu. Ačkoliv existují hadi, po jejichž kousnutí je zaškrcení doporučováno, zrovna mamba černá je jedním z nich, ale toto zaškrcení musí provést zkušený chovatel, který ví o jakého hada šlo. Nejdůležitější je však nechat uštknutého v klidu a zavolat lékaře.

Před lety byl v naší republice zaznamenán velmi smutný případ, kdy paní vyšla z louky a postěžovala si, že ji něco píchlo nebo kouslo. Do pěti minut jí zkolaboval oběhový systém právě kvůli alergické reakci. Dodnes se však nepodařilo zjistit, zda ranka, která byla v kůži této ženy nalezená, byla způsobená kousnutím jednoho zubu zmije nebo bodnutí vosy či sršně.

Na závěr bych se ráda zmínila o knize „Jedovatí hadi“, kterou vydal právě pan Jiří Valenta. V této knize jsou popsány nejen druhy jedů, ale také příznaky jejich účinků na člověka. Kniha je vhodná pro zdravotníky, chovatele, a podle mého názoru by mohla pomoci i těm, kteří se chystají pořídit si hada.

Snad bude odborníků na hadí uštknutí čím dál víc a snad nás tato zvířata nebudou příliš obtěžovat.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

37_1soutezni_den_270...
okolo-msk2011-302
v-dolina2011-18
konf-bez-barier21
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.