Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Záškrt

Záškrt

Z áškrt neboli diftérie je vážné infekční onemocnění, které vyvolává bakteriální toxin Corynebacterium diphteriae. Již od roku 1945 se proti této nemoci očkuje. V České republice touto nemocí někdo naposledy trpěl v roce 1995. Skoro by se dalo říct, že záškrt se v dnešní době ve vyspělých zemích prakticky nevyskytuje. Někdo by si mohl myslet, že psát článek o nemoci, která není je pouze ztrátou času.

Mně se to ale nezdá. Protože fakt, že se díky očkování většině států tato choroba vyhýbá neznamená, že se úplně ztratila ze světa. Neměli bychom také zapomínat, že kromě vyspělých zemích na světě existují i země rozvojové a právě v těch se lze s daným onemocněním pořád ještě setkat. Navíc se vyskytuje i na Ukrajině, v Rusku a v Lotyšsku. Stručně řečeno, důvodů, proč o záškrtu psát se mi zdá víc než dost.

Nemoc, jak již bylo výše uvedeno, vzniká kvůli bakteriálnímu toxinu Corynebacterium diphteriae. Nakazit se můžeme dvojím způsobem. Buďto přímo, nebo nepřímo. K přímému nakažení dojde v případě, že někdo byl v kontaktu s nemocným člověkem. Nepřímo se může nakazit ten, kdo se dotýkal, nebo měl prostě kontakt s předměty, které patří člověku, který trpí touto chorobou. Ke smůle všech lidí baktérie, které ji způsobují jsou velice odolné a dokáží přežít na povrchu předmětů. Díky své „vytrvalosti a nezkrotnosti“ se snadno mohou dostat i do zemí, kde se již běžně nemoc nevyskytuje. Samozřejmě se nechci nikoho dotknout, urazit ani nikoho kritizovat nebo někomu něco vyčítat. Ale jedním z rizikových faktorů jsou imigranti, kteří někdy nemívají ty správné hygienické návyky. Všichni však dobře víme, že to většinou není jejich vina. Záškrtem však lze například onemocnět i po štípnutí hmyzem. Baktérie onemocnění se totiž mohou šířit i otevřenou ránou.

Záškrt obvykle postihuje hrtan, mandle nebo nosní sliznici. Ve výjimečných případech se může objevit záškrt spojivek, kůže nebo genitálií. Počátečními příznaky jsou mírná horečka, nechutenství, malátnost a pacient má potíže s polykáním. Proto se tato nemoc může z počátku jevit jako angína a může se stát, že si ji někdo s anginou splete. Při záškrtu otékají hrtan s nosní dutinou. Dále se vyskytují zduřené podčelistní mizní uzliny. Na zduřených mandlích se objeví žlutobílé pseudomembrány a ty vyvolají nasládlý zápach z úst. Zmíněné pseudomembrány si lidský organismus vytváři sám a brání se tak proti šíření jedu z baktérií. Právě tyto membrány pro pacienta představují nebezpečí, protože kvůli tomu se dýchací cesty stávají neprůchodné, což v konečném důsledku může způsobit smrt. Kvůli špatné diagnóze může dojít k tomu, že se u člověka rozvine zhoubný záškrt. Žlutobílé povlaky se na sliznici ještě víc rozšíří a teplota se pro to zvýší až na 40°C. Nemocný pak dýchá těžce a otevřenými ústy a jeho krk se zduřuje. Kromě zhoubného záškrtu může nemoc zkomplikovat ještě zánět srdečního svalu, který horší druh záškrtu obvykle doprovází. Inkubační doba trvá od dvou do pěti dnů.

V léčbě je nejdůležitější, aby byla nemoc včas rozpoznána. Čím dřív se s léčbou začne, tím větší je naděje, že bude úspěšná. Zda jde skutečně o záškrt, se zjišťuje pomocí výtěru z mandlí nebo jiného postiženého místa. Pokud se podezření potvrdí, jsou pacientovi okamžitě nasazená antibiotika, jelikož čas je pro takovéto lidi největším nepřítelem. Kromě antibiotik musí užívat také antitoxin, který neutralizuje jed vytvářený bakteriemi. Léčba musí vždy probíhat na infekčním oddělení v nemocnici. Je nezbytné, aby pacient byl po celou dobu pod řádným lékařským dohledem.

Očkování, které je, jak víme, nejspolehlivější ochranou před nakažením, je povinné. Od roku 2007 se používá hexavakcína. Tento druh vakcíny chrání proti několika nemocem najednou. Kromě zášrtu se tady jedná o choroby, jakými jsou dávivý kašel, tetanus, žloutenka typu B, dětská obrna a invazivní hemofilové nákazy. Lze očkovat malá miminka již od třináctého měsíce života. Během prvního roku dostanou děti celkem tři dávky, mezi kterými by měly být měsíční pauzy. Do svého osmnáctého měsíce musí dítě dostat čtvrtou dávku. Poslední dávka by ale měla být aplikována až za půl roku po třetí. Pokud se po očkování stane, že dítě dostane horečku nebo se mu udělá špatně od žaludku, je to s největší pravděpodobností reakce na vakcínu. I když zmíněná hexavakcína by měla být k organismu šetrnější. Mezi pátým a šestým rokem života se provádí přeočkování. Jde o tzv. posilující látku. Osobám, kterým je padesát let a více se rovněž doporučuje přeočkování a to v případě, že se chystají cestovat do rizikových oblastí.

Jak jsem již zmínila na začátku, ve většině vyspělých zemí je výskyt záškrtu takřka nulový. Pokud by však někdo přece jen onemocněl, je nutné to neprodleně nahlásit hygienické stanici. Vyšetření je pak povinné nejen pro nakaženého, ale i pro ty lidi, kteří s nim byli v kontaktu.

Buďme tedy vděční, že jsme díky očkování imunní proti této kruté nemoci a doufejme společně, že brzy přijdou časy, kdy tuto imunitu dostanou i lidé v rozvojových zemích, kteří ji rovněž velice potřebují.

Krystyna Kedziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

PA062160
img_3725
Olympiada_v_Sizuoka3
P5303063
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.